Kytice
Karel Jaromír Erben
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/222468/mid_kytice-222468.png
4
9399
9399
Nejznámější a nejoblíbenější sbírka baladických básní 19. století. Balady inspirované slovanskými i jinými pověstmi se vyznačují dějově dramatickým spádem, prostředí je ovšem vykresleno stručně, popisně... Klasické vydání Erbenových balad v edici Květy poezie. 22-067-88
Přidat komentář
Klasika, ke které se pravidelně vracím celý život a která asi zapříčinila mou slabost pro pohádkové hororově laděné příběhy.
Erbenova Kytica ve slovenském překladu Ľubomíra Feldeka a s ilustracemi Kataríny Vavrovej je dech beroucí! Měla jsem obavu, že číst cosi tak notoricky známého v jiném jazyce, přestože blízkém, nebude ono, opak je pravdou! Překlad nemá chybu! Nakladatelství Perfekt mi vyrazilo dech, kniha je to nádherná jak vizuálně, tak obsahem, doporučuji všem milovníkům krásných knih, kousky s ilustracemi Kataríny Vavrovej jsou ozdobou mé knihovny, byl to nádherný dárek.
Kniha se mi moc nelíbila, ale v té době, ve které byla kniha vydána, se lidem kniha určitě líbila. Jedna se o uznávané a známé české dílo. Knihu jsem četl jako povinnou četbu k maturitě.
Naprosto geniální dílo skvělého českého básníka a sběratele lidových pohádek, balad a pověstí. Erbenovy verše jsou snadno zapamatovatelné a asi není nikdo, kdo by neznal alespoň jednu z balad. Můžeme být hrdí, že česká literatura skýtá takový Poklad.
Stará česká klasika se ničemu nevyrovná ;)
Nesmrtelná poezie Českého národa...
K. J. Erben je pro mě Pan básník a Míla Fürstová Paní malířka. Jedinečné spojení, které bude mít navždy místo v mé knihovně
Pro mě zásadní kniha, nádherné verše, příběhy, které nikdy nezevšední a nezapadnou...
Ke Kytici, jakožto jedné ze dvou nejznámějších českých básnických děl, je těžké napsat něco, co již nebylo řečeno. Jako na mnoho ostatních čtenářů na mě Erbenovy básně působí tísnivě. Lidová moudrost v nich obsažená následuje bez výjimek po ukázce špatného lidského chování nebo po provinění proti mravním zásadám, přírodním zákonům a mateřské lásce. Přestože Erben popisuje děj neúplně, občas pouze zkratkovitě, způsob, jakým používá jazyk, dělá z Kytice nesmrtelnou ukázku krásy českého jazyka.
Jedna z nejlepších knih, které jsme četli na gymnáziu tzv. "povinně". Parádní horory a ještě se to rýmuje. Co více si přát? :-)
Básně plné děsu, krásné verše, do dneška srozumitelné a čtivé. Poklad české literatury.
Nutné zlo při učení básní na základní škole. Teď velice oblíbené čtení, jejichž texty už nelze zapomenout. Kdykoli si přečtu kteroukoli báseň znovu a nikdy mě to nebude nudit.
Je to soubor mých nejoblíbenějších básní. Miluji jak básně tak filmové zpracování. Pokud máte rádi horory tak je tato kniha přímo pro vás.
Na základní škole to pro mě bylo nutné zlo. Některé, až téměř hororové balady mi i dnes nahánějí husí kůži. Možná je to také díky vzpomínkám na zfilmovaný výběr balad. Opravdu skvělé nesmrtelné příběhy od pana Erbena.
Klasika! Díky CV a eknihy zdarma jsem se vrátila do doby na střední škole, kdy kniha byla povinnou četbou. Kdo by neznal "U lednice dítě stálo..." nebo "Na topole nad jezerem seděl vodník ...".
Kytice těch nejkrásnějších baladických květů, které se Karlovi Jaromírovi Erbenovi podařilo svázat do jedné sbírky pro nás čtenáře. Je to další z knih, do které čtenář dozraje časem, alespoň dle mého názoru. V době, kdy jsme se museli spoustu z těchto balad učit nazpaměť a vůbec je číst, se nám do toho nechtělo. Určitě rozhodujícím prvkem je v tomto jazyk, kterému děti nerozumí a sama tématika vesměs pochmurných balad. Ale o tom právě balady jsou... Příběhy, které si lidé vyprávěli, aby byly pro mnohé varováním před zlem a nebo již jako ohlas cizích neštěstí, vždyť to klevetivé jazyky láká vždy více, než když bude někdo šťastný a spokojený. Hodně je zapojeno i téma víry v Boha, který může mnohá nebezpečí a tresty odvrátit.
Pamatuji si, když jsem poprvé uslyšela slovo umrlec, tak jsem měla husí kůži a dnes když si přečtu Svatební košili, tak vlastně seznávám, že ta, jako jedna z mála balad vlastně dobře dopadne. Naopak Vodníka jsem v dětství vnímala jako tu normální pohádkovou postavu, která přece nic tak zlého nedělá, jen si šije při měsíčku a tleská si radostí. Teď je tomu už více než 10 let, kdy jsem Kytici četla naposledy a některé balady doteď přednesu zpaměti, jiné jako třeba Poklad, Lilii nebo Záhořovo lože si skoro vůbec nepamatuji. Takže neškodilo si znovu oživit.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
| 2009 |  Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 2016 | Komiksová Kytice |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Četla jsem na střední škole. Pamatuju si to příjemné mrazení :)