Kytice
Karel Jaromír Erben
Nejznámější a nejoblíbenější sbírka baladických básní 19. století. Balady inspirované slovanskými i jinými pověstmi se vyznačují dějově dramatickým spádem, prostředí je ovšem vykresleno stručně, popisně... Klasické vydání Erbenových balad v edici Květy poezie. 22-067-88
Přidat komentář
Moc se mi líbí, a kupodivu jsem si oblíbila "Dceřinu kletbu", kterou obvykle všichni opomíjejí. Někdo může namítat, že je to ponuré, ale toto dílo jsem já, osobně, četla moc ráda. K maturitě doporučuji, je to známé a dobře se o tom mluví.
Spolu s "Babičkou" pro mne Kytice představuje to nejkrásnější z české lidové kultury. Mistrovsky zpracované lidové motivy, které neztrácejí kouzlo a dodnes dýchají tichou nostalgií. I když je pravda, že moji nejoblíbenější veršovánku nemá na svědomí Erben, ale jeden z mých žáků: "Vstávej umrlče ho la la, bude z tebe fiala!"
Povinná četba, té se hodně vyhýbám. Obvykle mám rozečtené tři knížky - jednu normální, druhou anglickou a třetí do povinné četby. A do té se většinou fakt nutím. Dnes jsem si ale řekla: "Míšo, musíš!" A Kytice mě fakt bavila, přečetla jsem jí za chvilku a tím jsem splnila i další část čtenářské výzvy.
Pro mě daleko lepší než Máj (pokud se tyto dvě sbírky dají obsahově srovnávat). Morbidita se mi líbí, jazyk je naprosto fantastický. Notoricky známe dílo. Koneckonců, kdo by neznal třeba Polednici?:)
Negativní, přesto naprosto inspirativní čtení. Zjistil jsem, že první sloky většiny básní znám či jsem je už někdě slyšel. Při hlubším přemýšlení nad obsahem básní člověk zjistí, že dávají smysl a co básník chce říct. Dal jsem si i tu práci, že jsem si vyhledal rozbory jednotlivých básní.
Ke Kytici se určitě budu stále vracet.
Erbenovu poezii miluji. Ke Kytici se často vracím, jako k jedné z mála. A Vodník mě vždy vezme 100% do děje. Nemluvě o zbytku
Kdyby nebylo povinné četby, nejspíš bych se k tomuto čtení ani nedostala a to by byla veliká škoda! Kytice se opravdu povedla a každý příběh má něco do sebe. Ještě teď si pamatuji, jak jsem se musela na základce učit polednici. Je to opravdu velký skvost!
Balady inspirované lidovou slovesností. K té mám velmi blízko, a tak ani Kytice pro mě není krokem vedle. Ráda se k těmto básním vracím. Ve svém žánru nemá konkurenci, maturantům doporučuji.
Ráda čtu v přírodě a co jiného si vzít na dovču v Hořicích než Kytici... Ona není jen do omrzení omílaná, ona je také velmi krásná. Kdybych si měla jednu z básní vybrat, byl by to asi Poklad.
Moc se mi líbí sledovat, s jak málo slovy lze budovat atmosféru a děj. A sedět v šedivém a podmračeném dni na Byšičkách a číst Svatební košile - to je úplně jiný zážitek než pohodlné čtení doma v posteli.
Národní obrození nemusím, Kytice jednou z mála čestných výjimek. Vodník, Svatební košile či Polednice, to je česká hororová klasika.
Díky povinné četbě jsem Kytici konečně přečetla celou a rozhodně nelituji. Tato sbírka balad přináší spoustu děsivých, zvláštních a dobře zpracovaných básní k zamyšlení. Kytice, Polednice, Vodník, Svatební košile a Poklad se řadí mezi mé nejoblíbenější. Film jsem viděla a navíc jsem byla i v kině na nově zpracované Polednici s Annou Geislerovou a to byl teprve zážitek. :-)
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezieAutorovy další knížky
2009 | Kytice |
2012 | Máj / Kytice |
2008 | Pohádky |
2016 | Komiksová Kytice |
1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Když jsem ji na SŠ četla, líbila se mi. Dneska už se mi k ní nechce vracet...