Kytice
Karel Jaromír Erben
Kytice, stěžejní dílo Karla Jaromíra Erbena, je jedinou ucelenou sbírkou básní, kterou kdy slavný spisovatel vydal. Obsahuje třináct balad velmi silně ovlivněných slovanskou lidovou slovesností. Některé z nich byly inspirací i pro Antonína Dvořáka a sedm básní se stalo základem stejnojmenného filmu z roku 2000.
Přidat komentář
I kdybych jí četl dvěstěkrát, tak bude pořád dokonalá. Je to moje nejoblíbenější poetické dílo a zatím jsem nenašel ani v zahraniční literatuře nic, co by se tomuto vyrovnalo. A troufnu si říct, že jenom Češi, znalí svě země, zvyků, zkrátka pocházející z našeho kulturního prostředí, můžou Kytici plně pochopit a docenit.
Kytici mám rád už od doby kdy nám ji babička četla před spaním :) Svatební košile jsem si oblíbil okamžitě a postupem času mám čím dál radši Záhořovo lože :) nemá prostě chybu :)
Klasika české literatury, studenty bohužel často nedoceněná. Myslím si, že Kytice je jedna z nejlepších možností ze škatulky "poezie" ve výběru děl k maturitě.
Hanba všem učitelům, kteří tuhle krásnou knihu, v níž je obsaženo prakticky vše, ve škole dětem znechutí (že se to čas od času bohužel děje, o tom není sporu). Mojí nejoblíbenější baladou je Záhořovo lože. Trvalo mi, než jsem si právě ji tak zamiloval, ale teď se po každém přečtení utvrzuji v tom, že nemá jedinou skvrnku a její atmosféra je z celé Kytice nejsugestivnější. Lituji jediného - že ji Antonín Dvořák na rozdíl od Svatebních košilí, Vodníka, Polednice, Zlatého kolovratu a Holoubka nestačil zhudebnit.
Nádherné příběhy, které mají hloubku. Některé verše znám zpaměti. Ke Kytici se často vracím a hledám v ní ponaučení.
Jedna z těch nejlepších povinných četeb. Na polovinu 19. století je to úžasné fantasy, které se neztratí ani o dvě století později.
Stará dobrá klasika… Jednoduché básně,snadné porozumění a přesto velká umělecká kvalita…
Mně se Kytice líbí. Některé balady umím pořád zpaměti. To tajemno, ponurost a vše vyjádřené ve verších je úžasné. Ilustrace Jana Zrzavého přesně sedí k obsahu pověstí.
Kniha se mi moc nelíbila. Asi to bude tím, že jsem teprve v polovině ZŠ. Dávám jednu hvězdu.
Některé příběhy jsou celkem pěkné, ale jiné by rozhodně neměly být vyprávěny malým dětem.
Erbenovu Kytici znám od dětství. Dospělí mě sice varovali, že se budu bát a ať si ji přečtu, až trochu povyrostu, ale já si nedala říct. Některé obrazy mi naháněly hrůzu ("dětská hlava hlava bez tělíčka / a tělíčko - bez hlavy"), ale četla jsem Kytici dál, se zatajeným dechem. Smysl mi u některých balad tehdy trochu unikal, porozumění se dostavilo s lety, ale stále ještě nejsem u konce. Kytice patří k těm knihám, které můžete číst popadesáté a stále budete mít co objevovat. Třeba i jen to, nakolik se v některých myšlenkách skrývá hluboká pravda....
Mám ráda Erbenův rodný kraj, nejen proto, že na něj mám rodinné vazby (nakonec, Kytici jsem četla právě tam). Když se do kraje kolem Lázní Bělohrad vracívám, hledám pohledem kostel na Byšičkách, kam Erben situoval Svatební košili - právě tu jsem si oblíbila nejvíc, dokonce jsem ji svého času uměla nazpaměť.
Dodnes mě z některých balad mrazí a nedávají mi spát. Vryly se mi pod kůži, hluboko, hluboko...
Nádherné balady nad kterými se občas tají dech. Moc se mi líbí krásné verše a tajemno, kterými jsou tyto balady obemknuty. Všem doporučuji :)
Moje velká srdcovka. Erben uměl tak nádherně a zvučně pracovat s českým jazykem, že si za to zaslouží být nadnášen téměř do nebes. Krutost, láska, strach této knize vévodí.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
2009 | Kytice |
2012 | Máj / Kytice |
2008 | Pohádky |
2016 | Komiksová Kytice |
1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Nemám slov a myslím že budu mluvit za víc lidí,že lepśi básnická sbírka ani není