Kytice
Karel Jaromír Erben
Klasická sbírka balad z poloviny 19. století, považovaná za vrchol obrozeneckého romantismu i za jednu z nejoblíbenějších básnických knih v české poezii vůbec. Erben vložil do "Kytice" především rozmanité epické skladby, jejichž základní součástí je baladický prvek přítomný v mnoha rovinách, ať už se jedná o báje s nadpřirozenými bytostmi nebo o pověsti, vztahující se k nejrůznějším svátkům a legendám. Náměty nacházel autor na nejrůznějších místech a zároveň se v nich pokusil využít jak lidovou slovesnost, tak i postupy, odpovídající tradicím evropských literatur 18. a 19. století. Erben dokázal i dovedně fabulovat jádro svých příběhů, které často vycházely z konfliktů člověka s mytologickými postavami a mocnostmi či z násilného porušení přírodního řádu. Tato střetnutí byla mnohdy způsobena činem, pramenícím ze zloby, z dobré či špatné vůle nebo i z náhodného a neúmyslného aktu. A tak se do středu autorovy pozornosti dostal rozpor mezi jedincem s jeho přirozenými možnostmi a světem odlišných či iracionálních dimenzí. V těchto sporech nabýval vrchu ortel, vynesený z hlediska jakéhosi vyššího morálního zákona a trestající činy mimo rámec obvyklého lidského konání.... celý text
Přidat komentář
„Byla noc, byla hluboká,
měsíček svítil z vysoka
a ticho, pusto v dědině,
vítr burácel jedině.“
Kytice je naše klasika a je to krásná klasika. Četla jsem ji několikrát a mnohokrát ještě číst budu, protože se neomrzí. Balady v ní se hezky rýmují (i v citaci jsem použila jen náhodný verš, který mi zrovna padl do oka a zalíbil se mi), verše vystihují přesně tu místy ponurou atmosféru děje, tajemnost času i postav a samotný děj nenudí ale právě naopak. Místy působí až mysticky, místy je drsná... Dodnes si pamatuju, jak jsme se učili povinně Vodníka, Polednici, a část Svatební košile a pamatuji si je pořád:) A taky na tu mou naturalistickou kresbu v sešitu literatury, ke které jsem se inspirovala, poté co jsme v hodině četli Zlatý kolovrat (škoda, že už ten sešit nemám :)). Kytice se čte sama a má rozhodně i dnešnímu čtenáři, co přinést. Pokud povinnou četbu tak Kytici rozhodně !
Až na poslední baladu (Věštkyně) se mi tahle kniha četla velmi dobře a docela se mi líbila, byť ve mně občas vyvolala poněkud zvláštní asociace (u Svatební košile jsem si vzpomněl na Müllerovo "Srdce jako kníže Rohan", ehm). Nedokážu říct, která z těch balad byla nejlepší, všechny byly perfektní.
Vodníka mi babička četla místo pohádky na dobrou noc. Vděčím ji za mou lásku k Erbenovým veršům. Skvostné dílo!
Kytice je dobré dílo,které by si každý měl alespoň trochu „přelouskat“ v některých částech i poučné.
Četl jsem jenom svatební košili s obrazovým doprovodem Aléna Diviše a to propojení malby a písma je parádní.
Dokonalost. Uplně mě očarovala.. znám ji snad celou nazpaměť.. každý by si měl tuto knihu aspoň jednou přečíst!
NEbylo to zlý čtení, ale pro většinu myslím že jen povinná četba ne? No co dodat, při osobním výběru bych po ní nesáhl :)
Je to skvost, zvlast miluju Svadebni kosili. Urcite diky tomu ze je to kniha tak drastiska, dokaze zaujmout i dnesni skolni mladez.
Všichni známe tuto básnickou sbírku, a i přes to, že se z ní stala naprostá klasika a každý ji zná aniž by jí četl, mě se velmi líbila a přečetla jsem jí s velikým zájmem. Osobně se mi velmi líbí poučný smysl básní a jsem velmi ráda, že je tento titul povinnou četbou na školách. Jak jinak vštípit dětem/mladým tyto naprosté základy, tedy v tomto podání sice někdy v drastické formě, ale o to více zapamatovatelné.
Velmi hezké je i filmové zpracování, opravdu povedené, z obojího jsem nadšená.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezieAutorovy další knížky
2009 | Kytice |
2012 | Máj / Kytice |
2008 | Pohádky |
2016 | Komiksová Kytice |
1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Musím se přiznat, že Záhořovo lože jsem ještě nepochopila :D, ale jinak dobré, na to, že nemusím básničky