Kytice
Karel Jaromír Erben
Klasická sbírka balad z poloviny 19. století, považovaná za vrchol obrozeneckého romantismu i za jednu z nejoblíbenějších básnických knih v české poezii vůbec. Erben vložil do "Kytice" především rozmanité epické skladby, jejichž základní součástí je baladický prvek přítomný v mnoha rovinách, ať už se jedná o báje s nadpřirozenými bytostmi nebo o pověsti, vztahující se k nejrůznějším svátkům a legendám. Náměty nacházel autor na nejrůznějších místech a zároveň se v nich pokusil využít jak lidovou slovesnost, tak i postupy, odpovídající tradicím evropských literatur 18. a 19. století. Erben dokázal i dovedně fabulovat jádro svých příběhů, které často vycházely z konfliktů člověka s mytologickými postavami a mocnostmi či z násilného porušení přírodního řádu. Tato střetnutí byla mnohdy způsobena činem, pramenícím ze zloby, z dobré či špatné vůle nebo i z náhodného a neúmyslného aktu. A tak se do středu autorovy pozornosti dostal rozpor mezi jedincem s jeho přirozenými možnostmi a světem odlišných či iracionálních dimenzí. V těchto sporech nabýval vrchu ortel, vynesený z hlediska jakéhosi vyššího morálního zákona a trestající činy mimo rámec obvyklého lidského konání.... celý text
Přidat komentář
Neverili by ste ale knihu som dostala ako malé dievčatko v roku 1958 (2 roky po jej vydaní ).Viem to preto,že je tam venovanie od mojej kamarátky Lily s dátumom .Dnes sa už venovania do kníh nepíšu ale bol to pekný zvyk.Samozrejme bála som sa jej a tak trochu sa jej bojím dodnes.Ale je krásna,vrúcna a bolestná plná poézie...často v nej všetko odvial čas tak ako moje priateľstvo s Lily...
Klasika. Poetická, strašidelná, nezapomenutelná. Asi jediná básnická sbírka, ke které se ráda vracím - ať už v psané, komiksové nebo filmové podobě. V dětství jsem některé balady nechápala (např. Záhořovo lože), a ani dnes mě tolik neoslovují, jiné ale i dnes dokážu odrecitovat slovo od slova.
Klasika české literatury, kterou můžete vidět nyní i ve zpracování Národního divadla. Její nezapomenutelné verše jsou v nás už od školních let. Příjemné připomenutí jak v divadle, tak znovu i u samotné knihy.
K této knize jsem se vrátila přesně po padesáti letech a to nejen kvůli čtenářské výzvě. Zjistila jsem, že si některé básně nepamatuji a to jsem je uměla skoro všechny. No čas zapracoval a paměť nepracovala. A tak bylo nutné si tuto klasiku připomenout . (ale již se je neučím nazpaměť). A ještě musím napsat, že se mi sbírka líbila o mnoho víc než na střední škole.
Verše z doby temna?
Přec tomu tak není
Psal ji Karel Erben
V době obrození
Vraždy nezletilých
krve proud se lije
lidských oudů prodej
Kletby, blasfemie!
Dnes brutální scény
cenzor zakazuje
Erbenova Kytice
Školní četbou tu je!
Soubor je většinou znám jako dlouholetý "strašák" většiny maturantů. Za mě klasické dílo, které by si měl přečíst každý. Hlas vichřice podoba :)
Nesmrtelná sbírka poezie. Právem v povinné četbě. Tajemné příběhy, které neomrzí.
Mezi mé nejoblíbenější patří vodník, zlatý kolovrat a svatební košile.
Nevím, jestli jsem někdy v minulosti tuto knihu přečetl, tak jako včera a dnes (ve dne, v noci bych se po.... bál). :-)
Jasně. Každý zná Vodníka, Polednici, Zlatý kolovrat ..., ale málokdo si vzpomene na Záhořovo lože, Poklad, Vrbu. (Pro mě je asi nej Poklad, Záhořovo lože, Svatební košile, Vrba, Lilie.)
Knihu jsem si včera vzal z knihovny, kde ležela od vánoc. Přinesl ji Ježíšek (je to vydání s lepty Míly Fürstové) a rozhodl jsem se, že si to konečně celé přečtu.
A objevil jsem opět nové verše.
Jako ty nadčasové z Věštkyně.
Kdos uši dostal, aby jima slyšel,
proč si je palcem zacpáváš?
A komu rozum z vysokosti přišel,
proč po něm nohou šlapáváš?
Tisíc let ušlo, co své milé syny
svornosti učil Svatopluk,
však neproniknul dotud, do hodiny,
moudrého slova zlatý zvuk!
Kytice nestárne. Příběhy o provinění a nepřiměřeném trestu, staré zvyky a pověsti a pokaždé nějaké to poučení. Často mám problém s rýmovaným textem, tady to ale rozhodně není na závadu, naopak místy text dokresluje dojem (zvukomalba?). Právem patří na čestnou poličku v knihovně.
Ke knížce jsem se vrátila před návštěvou divadelního představení v Národním divadle, abych si tohle skvělé dílko "oživila". Nádherné, dokonalé, nadčasové verše, které jsem přečetla jedním dechem. Prostě úžasné.
Kytici mám ráda. Četla jsem několikrát a pokaždé na ni mám jiný pohled. Jsou však příběhy, co mi nic neříkají. Těžko bych však vybírala nejoblíbenější. Vodník, Zlatý kolovrat, Mateřídouška... jsou moc dobré a snadno se mi čtou. Dokonce si úryvky z nich pamatuji zpaměti. Vrbu však vždycky jen přetrpím.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezieAutorovy další knížky
2009 | Kytice |
2012 | Máj / Kytice |
2008 | Pohádky |
2016 | Komiksová Kytice |
1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Klasika bez básněmi.