Kytice
Karel Jaromír Erben
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/395212/bmid_kytice.jpg
4
9431
9431
Balady, které vycházejí z naší lidové slovesnosti. Jejich námět - to většinou jsou báchorky, pohádky a pověsti, které sbíral básník mezi lidem, nebo od dalších sběratelů.
Přidat komentář
Jen tak jsem ji po tisicí zase pročetla!
"Kytice" je od dětství moje nejoblíbenější kniha!
Dílo patří určitě k základnímu vzdělání. Četla jsem knížku jako povinnou četbu, ostatně asi jako každý :) A mně osobně se sbírka moc líbí!
Po škole základní, následovala škola další. Škola života. A tak nezbývalo jiné cesty, než si tuto sbírku znovu oživit. A musím říci, že ani zdaleka by mě nenapadlo, to co se mi kdysi zdálo nesmyslné a bez špetky smysluplnosti, mě tentokráte zcela pohltí.
Myslím, že je povinností každého, aby si tuto sbírku přečetl. Já ji četl jako povinnou četbu a byl jsem nadšený.
Už na střední mě kniha fascinovala, Polednici jsem se dokonce naučila nazpaměť a i po více než dvaceti letech ji klidně o půlnoci přeříkám. Teď jsem si knihu přečetla zas a opět mě mrazí. Nejvíce opět Polednice, Svatební košile, Vodník, Zlatý kolovrat, Poklad... Věštkyni jsem jen přeletěla očima, do té jsem se začíst nemohla. Ale jinak nádhera, myslím, že každý by si v knize našel tu svoji baladu. Kniha mě příjemně děsí...
Nejdřív se mi do toho vůbec nechtělo, ale hrozně mě kytice chytla.
Klasika, kterou by si měl přečíst každý!
Jako ušlo to,ale jsou to pořádné horory.Z toho budu mít celoživotní depresi.
,,Mrtvice z hororů národních".
Vyhodit Kytici do odpadu je projevem vskutku "vytříbeného" vkusu, asi jako když oslavenec ozdobí vlastní dort hromádkou trusu... Pro mne osobně jsou ovšem verše v Kytici mnohem působivější než např.horory od Cliva Barkera (kterého jistě v žádné zemi doposud nezakázali)... O tom, že se jedná o literární skvost, nepochybovaly generace čtenářů a umělců - vždyť jen kolikrát byla Kytice zhudebněna? Člověk se nemusí s autorem a jeho dílem ztotožnit, ale mohl by uznat alespoň jeho historický a literární význam.
Balady z této sbírky se velmi dobře čtou, z příběhů až mrazí. Nikdy mě asi nepřestane udivovat, z jak mála slov Erben dokázal vytvořit dechberoucí atmosféru a věrohodný popis prostředí.
Tato kniha je pro mě klenotem české literatury. Je to skutečné pohlazení po duši i navzdory tomu, že obsah balad je vcelku tragický až mírně hororový. Tato tragičnost je ale opodstatněná tím, že nám v nadsázce ukazuje provinění (matka vymění své dítě za poklad, nevlastní matka a dcera nepřejí Dorničce štěstí a proto ji zabijí, manželka otráví svého manžela), které je následně potrestáno (téma viny a trestu se prolíná celou knihou). Pohlazením po duši je i pro svoji formu (vytříbený zvukomalebný verš). Problém jsem měl s baladou Záhořovo lože, protože to byla jedna ze dvou balad, které jsem neznal (ze začátku se mi špatně četla), ta druhá byla Věštkyně, ta mi vadila z jiného důvodu, a to proto, že na mě byla příliš vlastenecká. Nejraději mám baladu Svatební košile.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
| 2009 |  Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 2016 | Komiksová Kytice |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Krása nesmírná. Vždycky mě nejvíc dostane Záhořovo lože. To je absolutní číslo jedna. Ale samozřejmě i ostatní jsou vynikající. Je krásné sledovat, jak v každé baladě Erben řeší archetyp viny a trestu v lidském životě a jak se ty tresty různí. Není to ledajaká sbírka, je to do detailů propracovaný psychologický rozbor chování člověka a nevyhnutelných následků (často neúměrně tragických) jeho špatných činů.