Přidat komentář


Je to dost smutné,ale taky mě to bavilo. Četli jsme to na základce,ale určitě si to někdy přečtu znovu. Ještě si pořád pamatuji celého Vodníka. :D


Možná, že kdyby se dnešní dění zaobalilo do veršů nebo symboliky, asi by to bylo snesitelnější a třeba i zapamatovatelnější víc, než novinové titulky a pár minut z reportáží. Čili mně se tohle v podobě filmu líbí
(EDIT teď koukám že je to ve stejné sekci jako Sirotčinec sl.Peregrinové. No to snad ne toto !!!!!!!! Takovej šmejd s lidovou slovesností nemá nic společnýho !)


Možná ne první, ale rozhodně náš nejlepší autor hororů. Kam se hrabe Masakr motorovou pilou na Zlatý kolovrat. Jako mládež jsme se samozřejmě skvostně bavili:
"Co to máš milá za pasem?"
"Já věnec buřtů vzala jsem."
"Ó, buřty, buřty, ty sním sám,
tady máš pětku na salám!"
Ala i tato malá ukázka naši stupidity svědčí o tom, že se nám okamžitě dostal pod kůži. Není mnoho autorů, je-li vůbec jaký, schopných posbírané lidové báje a pověsti vtepat do morbidních veršů. Pro mě sbírka byla, je a navždy zůstane literárním klenotem. A když klenot, tedy v exkluzivním balení. Vlastním kolibří vydání, v kůži vázané, se zlatou ořízkou a s ilustracemi Jana Zrzavého. Samozřejmě doporučuji.


Ačkoliv poezii nevyhledávám vůbec v tomto případě jsem sáhla po Kytici z toho důvodu, že jsem se povinné četbě moc nevěnovala. Kupodivu musím uznat, že napsaná není vůbec špatně, ba naopak, je fakt dobrá. Básně se mi líbily téměř všechny. Na to že kniha poprvé vyšla v roce 1853, tak je příjemně hororová, velmi srozumitelná a chytlavá. Obdivuji její nadčasovost.


Nádherné balady až s hororovými zápletkami, jako děvče jsem se jich docela bála. Přesto je vyhledávala a někdy i recitovala. Dobrá česká klasika.


Moje maturitní otázka. Poezie sice není můj šálek čaje, ale možná to bylo tím, že je knížka tolik známá, tak jsem byla ráda, že jsem si ji u maturity vytáhla.


Erbenovy verše se krásně čtou. Ze třinácti básní mě pouze dvě nebavily. Ty ostatní ale miluju - mohu je číst pořád a pořád dokola a stále mě to baví.


Když nepočítám Máj, tak Kytice patří mezi mé nejoblíbenější knihy, které vznikly na našem území v 19. století. Vracím se k ní zcela pravidelně a vždycky mě naprosto uchvátí. Zajímavé pro mě je, že má tolik rovin, že ji může přečíst malé dítě a zároveň ji roky studovat literární vědec, a každý si z ní odnese něco jiného. Vztah mezi proviněním hlavních hrdinů a neúměrným trestem, který následuje, je věc, se kterou se vlastně nedokážu asi nikdy smířit, což samo o sobě mě v knize vlastně přitahuje :) nemluvě o nádherných verších.. a kouzlu prostředí obecně.. doporučuji se zaměřit na Záhořovo lože, které se naprosto vymyká ostatním baladám (dřív jsem ho nedokázala ocenit).


Patřím k těm, co nejdřív viděli film. Teprve pak jsem četla Kytici. A jsem ráda, že to bylo právě v tomto pořadí.


Tak tohle je stálice na mém knižním nebi. Od chvíle, kdy jsem se poprvé začetla do těch magických veršů, které mě jako mávnutím kouzelného proutku přenesly do tajemného, až mystického světa, byla jsem zřejmě navždy ztracena. Snad už tenkrát jsem za těmi zdánlivě jednoduchými, lehce plynoucími verši tušila krásu českého jazyka a geniálně vystavěné příběhy, před kterými musí i dnes slavní Hollywoodští mistři hororů blednout závistí.
Navíc tahle kytice "ozdobnou stužkou svázaná", skrývá mnohem víc vzácných a zajímavých kvítků. Jsou to hluboké a děsivě pravdivé lidské příběhy. No, řekněte, v které jiné knize najdete pohromadě vášeň, smutek, bolest, lásku, pokání, smrt, strach, radost, touhu, zlobu, marnost, víru i naději?
S každým dalším výtiskem, který zařadím do své knihovny, si stále znovu a znovu potvrzuji krásu Kytice. Znovu a znovu nalézám nové otázky i odpovědi, vzrušení i poučení, zábavu i inspiraci pro chvíle rozjímání.


Kniha, o které nemá smysl se více rozepisovat. Některé z balad jsou až brutální. Za mě nejlepší Vodník.


Zcela ojedinělé dílo světové poezie. Dodnes živé i po téměř 200 letech. Vracím se k této sbírce znovu a znovu po celý život.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezieAutorovy další knížky
2009 | ![]() |
2012 | ![]() |
2008 | ![]() |
2016 | ![]() |
1974 | ![]() |
K této knize jsem se dostala jako hodně malá, a to jen díky mamince, která ji měla ve své knihovničce. Samozřejmě, že mi ty básně v mém mladém věku nic neříkaly, no přesto na mě zanechaly svou stopu. Konkrétně pak Svatební košile, která mě děsila hodně dlouho.
K jejímu dalšímu přečtení jsem se dostala až na gymplu, kde mi (konečně?) došel význam některých balad, které pro mě předtím byly záhadou. Než jsem školu dostudovala, knihu jsem přečetla ještě 3x. Skutečně se jedná o dílo, ke kterému se budu vracet i v budoucnu.