Přidat komentář
Miluji tuto knihu. Básně si čtu nahlas. Nejradši mám svatební košili. Už ji umím i nazpaměť!!! Moc se mi líbí jeho veršovaná tvorba.
Básne, ktoré si pamätám z môjho detstva. Mala som ich veľmi rada, najmä Vodníka. Nedávno som si prečítala prvý krát celú zbierku. Skvelé, no teraz si ešte viac uvedomujem, ako veľmi aj často krát smutné až morbídne.
Pokaždé skvělý zážitek - mrazivé, napínavé, čtivé. Vždycky mě znovu a znovu nadchne Svatební košile. Film jsem neviděla, ale i přes to mi vstávají všechny chlupy hrůzou, když to čtu. Ale nejde jen o to "bát se", vždycky to má i nějakou hlubší myšlenku ..
Četla jsem ji i jako povinnou četbu, i jen tak sama od sebe. Použila jsem ji i na recitační soutěž někdy na základní škole. A myslim že si ji ještě určitě párkrát přečtu. :D :)
No to byla blbost. Pravděpodobně proto, že povinná školní četba a knihy z minulých století takové obvykle bývají. Opravdu lituju toho ztraceného půldne, který jsem nad tímto "veledílem" a psaním čtenářáku promrhala.
Čím víc ji čtu, tím víc se mi líbí. Takže až na Věštkyni jsem si ji moc užila. I když vlastně to čtení už je z půlky spíše recitace :D
Poprvé jsem Kytici četla asi v 8 letech a už tehdy se mi líbila. Básně (až na vyjímky) jsou velmi zábavné a čtivé. A svatební košile je TOP! (Kromě verše: "Co to máš na té tkaničce, na krku na té tkaničce?" - to jako fakt nemohl vymyslet lepší rým?:D)
Zlatá česká klasika, kterou by dítko ni člověk vyššího věku neměli nechávat ležet (sk)ladem.
Souhlasím s názorem Manyny...také pro mně je Kytice srdeční záležitost - klasika, kterou by měl mít každý doma v knihovně - navíc spojená se vzpomínkami na dědečka, který mi ráno a někdy taky před spaním (po mém žadonění) recitovával Mateřídoušku.
V předškolním věku to pro mě byla báseň v mnohém nepochopená a nepochopitená, ale jazyk těch veršů spolu s dědečkovým dramatickým přednesem mi doslova učaroval, a tak se Mateřídouška stala neodmyslitenou součástí téměř každého dne stráveného u prarodičů.
Překrásně zpracovaná filmová adaptace F.A.Brabce mě po letech kromě okouzlení obrazem vrhla zpět do minulosti ke vzpomínkám na dětství, ke kterým se dnes (díky kouzelným životním náhodám) obloukem vracím znovu - když sedím v hledišti a poslouchám svoji mladší dceru (16), která zpívá právě Mateřídoušku ve zhudebněném divadelním představení Erbenovy Kytice v NDM Ostrava. Dílo pana Erbena je zřejmě součástí mého osudu a jsem zvědavý, při jaké příležitosti se setkáme příště... :)
Ačkoliv je to klasika a většina z nás musela na základní škole nejednu z básní recitovat, rozhodně ji nehodnotím nijak extra kladně. Chápu, jsou to balady a se svou povahou proti baladám a pesimistickým dílům nebo dílům realistickým v případě neblahých skutečností a událostí nemám vůbec nic, ale tohle je prostě úchylné.
Erben nemohl být psychicky v pořádku, což se projevilo především v této knize. Zabil koho mohl a především si potrpěl na děti a matky. Nelíbilo se mi to a dvě hvězdy dávám pouze za to, že to (bohužel) patří mezi naše nejvýznamnější díla.
Kytice je klasika a Erbenovy balady mají vážně něco do sebe, jedna z mála poezií, které mám ráda..
Toto je vrchol české tvorby přátelé! Kytici buď milujete, nebo nesnášíte. Já jsem první případ :)
Jsem obdivovatelkou K.J. Erbena a právem. Kytice je klasika, ale rozhodně nepatří k těm nudným klasikám. Miluji Kytici a to i přes neustálé vtloukání do hlavy ve škole.
Tuto sbírku miluju. Pan Erben dokázal vykouzlit atmosféru hřbitova, jako byste tam byli, vodník vás lechtal na nohou, když jste se šli koupat a meluzína kvílela za oknem při Štědrém večeru.
Jako povinná literatura asi nezaujme každého, protože některé obraty jsou pro čtenáře docela těžké, nicméně obsah a hlavní myšlenky příběhů stojí za to.
Nejraději jsem měl ty hororové a Erben pro mě byl v dětství takový český E. A. Poe :-)
Přebásnění Kytice do "moderní" podoby mi na základní škole vyneslo zájezd do Španělska, protože jsem byla v kategorii literatury nominována na talent roku :o). Byl to můj první i poslední literární počin, titul jsem nezískala, nicméně ve Španělsku bylo nádherně.
známá, nepřekvapila ... jazyk, kterým je psána mě občas nudil, ne všemu jsem rozuměla.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
| 2009 |  Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 2016 | Komiksová Kytice |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Klasická poezie a poklad české literatury. Popravdě jsem moc poezie nečetl, ale tato sbírka zřejmě patří k mým nejoblíbenějším. Svatební košile...