Kytice
Karel Jaromír Erben
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/471461/bmid_kytice-gNx-471461.jpg
4
9321
9321
Kytice, stěžejní dílo Karla Jaromíra Erbena, je jedinou ucelenou sbírkou básní, kterou kdy slavný spisovatel vydal. Obsahuje třináct balad velmi silně ovlivněných slovanskou lidovou slovesností. Některé z nich byly inspirací i pro Antonína Dvořáka a sedm básní se stalo základem stejnojmenného filmu z roku 2000.
Přidat komentář
Nikdy sa mi nepáčilo, keď nám v škole nanucovali, čo máme čítať. Preto mám dodnes odpor voči tejto básnickej zbierke, napriek tomu, že je výborná.
Tato knížka je báječná, básně jsou v ní velmi pěkně napsané a člověk je může číst znovu a znovu vřele doporučuji :)
Kytici mohu pořád a pořád. Kdo ne? Klasa. Poklad české literatury a nejkrásnější básnická sbírka - a česká! - co znám.
Stěžejní dílo nejen Karla Jaromíra Erbena, ale i české literatury, na které jsem právem hrdá. Je málo básní, které se mi zapsaly do paměti, do srdce i do duše, Kytice jimi rozhodně je. Nikdy jsem moc nebyla na básnické sbírky, ale Kytice je něco zcela jiného. Je v ní něco, co se nedá vyjádřit, musíte to cítit. Mají dechberoucí bezútěšnou atmosféru, která zapůsobí na všechny smysly. Když jsem se s ní poprvé setkala v rámci povinné četby, přejel mi mráz po zádech, od té doby se k ní stále vracím. Úplně mám chuť mluvit ve verších.
Erben stvořil dílo tak hodnotné a krásné, že okouzluje čtenáře všech věkových kategorií. Dokázal přimět lidi číst poezii a navíc to má úctyhodnou hloubku. Miluju tu krásu našeho jazyka, ze které mám husí kůži a jíž Erben uměl používat dokonale. Zkrátka skvost po všech stránkách.
Melancholické básně s nádherným, znějícím jazykem a rýmy, s unikátní poetikou. Silné příběhy podané prostou formou s přesahem až do dnešní doby. To si zaslouží úctu.
Více takových děl, jako je toto, a více takových autorů, jako je on, a svět by mohl být hned krásnější. Miluju.
Poezie je podle mě jeden z nejotevřenějších žánrů literatury vůbec - prostor pro fantazii je někdy tak velký, že je snadné v něm zabloudit. V Kytici jsem si ho ale užívala a zbořený mýtus o dokonalosti rodiny je příjemnou změnou. Téma je originální, smrt ve spojení s láskou a nikdy neokoukaný vztah dítě-matka vždy bude dobře fungovat. Za mě ano, klidně znova, klidně několikrát ročně. Kytice je skutečně poklad český!
Lehkost, hravost češtiny a morbidní nádech, jedním slovem krása a moje srdcová záležitost!
I když poezii nemusím, protože jí ve většině případů vůbec nerozumím:), tak tohle jsem brala jako zavzpomínání na studentská léta a jako oživení toho, co mi dodnes uvízlo v hlavě, když jsme se tenkrát jednotlivé balady učili zpaměti.. Asi k tomu musí člověk dozrát, protože teď jsem konečně pochopila všecko to, co je v jednotlivých baladách ukryto:)
Kytice má pěkný příběhy; takový hezky morbidní. I když je to poezie, bylo to celkem srozumitelný a lehce stravitelný.
Nejkrásnější básně, jaké jsem kdy četla. Geniální a dokonalé. Libozvučné verše, kdy člověk všechno úplně vidí, slyší i ochutnává. Tuto knihu považuji za národní poklad.
Musím se přiznat, že Záhořovo lože jsem ještě nepochopila :D, ale jinak dobré, na to, že nemusím básničky
„Byla noc, byla hluboká,
měsíček svítil z vysoka
a ticho, pusto v dědině,
vítr burácel jedině.“
Kytice je naše klasika a je to krásná klasika. Četla jsem ji několikrát a mnohokrát ještě číst budu, protože se neomrzí. Balady v ní se hezky rýmují (i v citaci jsem použila jen náhodný verš, který mi zrovna padl do oka a zalíbil se mi), verše vystihují přesně tu místy ponurou atmosféru děje, tajemnost času i postav a samotný děj nenudí ale právě naopak. Místy působí až mysticky, místy je drsná... Dodnes si pamatuju, jak jsme se učili povinně Vodníka, Polednici, a část Svatební košile a pamatuji si je pořád:) A taky na tu mou naturalistickou kresbu v sešitu literatury, ke které jsem se inspirovala, poté co jsme v hodině četli Zlatý kolovrat (škoda, že už ten sešit nemám :)). Kytice se čte sama a má rozhodně i dnešnímu čtenáři, co přinést. Pokud povinnou četbu tak Kytici rozhodně !
Až na poslední baladu (Věštkyně) se mi tahle kniha četla velmi dobře a docela se mi líbila, byť ve mně občas vyvolala poněkud zvláštní asociace (u Svatební košile jsem si vzpomněl na Müllerovo "Srdce jako kníže Rohan", ehm). Nedokážu říct, která z těch balad byla nejlepší, všechny byly perfektní.
Strašidelná "černá" klasika. Povinná četba na škole. Ta z těch příjemnějších.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Část díla
- Dceřina kletba 1857
- Holoubek 1860
- Kytice 1855
- Lilie 1855
- Poklad 1854
Autorovy další knížky
| 2009 |  Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 2016 | Komiksová Kytice |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Tuhle sbírku znám už od malička, nejdřív mi ji četl bratr, pak jsem si ji četla i já. Už někdy ve 2. třída. Tahle knížka u nás byla hodně oblíbená. Nejvíc asi ty hororové balady.