Přidat komentář
Naprosto excelentní Erben! Jeho balady miluju už léta. Velmi na nich oceňuju, že poukazují na běžné lidské chyby - rouhání se (Svatební košile), hamižnost (Poklad), neuposlechnutí matky (Vodník) ad. Tyhle lyrickoepické příběhy zkrátka nikdy neomrzí. To, jak Erben dokáže vyvolat děsivou atmosféru s kombinací vhodných básnických prostředků, nikdy nikdo nenapodobí.
Miluju, miluju , miluju. Kniha, kterou už miluji od základní školy a pořád se k ní velice ráda vracím
Tahle sbírka basní je specifická tím, že se zde vyskutují jenom balady, což znamená, že všechny básně mají pochmurný, podle mě někdy až dost brutální konec. Všechny příběhy vycházejí z lidové slovesnosti. Základním tématem jsou tu mezilidské vztahy. Podle Erbena jsou zde základní vztahy, kterým dominuje vztah mezi matkou a dítětem, které když jsou narušeny, tak vznikají konflikty. Dále se básně zabývají tématikou viny a trestu. Za každou vinu přichází, čadto nepřiměřený, trest. Vinu nese vždy člověk, ne společnost. Vyskytují se zde nevzdorovití hrdinové, kteří zcela bázlivě a čadto s pokorou přijímají svojí vinu. Básně jsou (až na výjimky) velmi čtivé.
Můj styl tohle úplně není ale musím říct že některé povídky jako Svatební košile, Poklad nebo Holoubek fakt stojí za to. Naopak jsou tam ale bohužel i balady pro mě nudné či nezajímavé. Špatné dílo to není a chápu že se mnoha lidem líbí ale já už se k této knize asi nevrátím :D
Kytice je klasika, její verše zná každý, ano, ale chlapče, to ty sis dovolil hanobit Máchu?
Knihu bych mohla číst pořád dokola. Za mě nejhezčí balada Vrba, ačkoli není tolik profláklá jako ostatní balady. Moc se mi nelíbí Holoubek a Dceřina kletba.
Legendární Erbenova sbírka balad - opravdu velmi pochmurných a tragických lyrickoepických básní, přičemž nejlepší jsou dle nás: Vodník (Sviť měsičku, sviť, ať mi šije niť...), Štědrý den (Hoj ty Štědrý večere, ty tajemný svátku...), Polednice (Tu slyš: jedna, druhá třetí, poledne zvon udeří. Klika cvakla, dveře letí, táta vchází do dveří.
Ve mdlobách tu matka leží, k ňadrám dítě přimknuté. Matku vzkřísil ještě ztěží, avšak dítě zalknuté - ještě si pamatujeme ze školy), Kytice (Zemřela matka do hrobu dána, siroty po ní zůstaly....), ale všechny jsou výborné!
Poezie prostě není můj šálek kávy. Tyhle básně jsou děsivější, než nejlepší filmové horory. A i když oceňuji Erbenovu představivost, já osobně jsem zápletku většiny básní moc nechápala.
Poezie prostě není nic pro mě. A ani pravděpodobně nejslavnější zástupce tohoto literárního druhu v našich končinách tenhle názor nezměnil. Nebýt filmu, který mi některé balady alespoň trochu přiblížil, pochopil bych na jedno přečtení maximálně tak Vodníka a Svatební košili.
Klasika, která nechybí snad v žádné povinné četbě a mnohdy ani na základních školách. Tato sbírka neminula ani mě. Byla zvláštní, hezky napsaná, ale až děsivá. Kvůli její negativitě se k ní opravdu vracet nepotřebuji, ale zároveň tím dílo nehaním. O filmu nemluvě, doslova horor :D a ty já nerada...
I když nejsem velký milovník poezie, tak sbírku balad od Karla Jaromíra Erbena mám moc rád a velice obdivuji jeho tvorbu. Určitě by některé z balad měl znát každý.
Nejlepší klasika, kterou si zamiluje bezpochyby každá generace. Znám všechny balady nazpaměť a nikdy z nich nepřestanu mít husí kůži. Ráda se ke Kytici vracím a považuji ji za nejlepší svého žánru. Veledílo české literatury.:)
Kytice je nadčasová klasika, kterou se snad ani nehodí hodnotit. Prostě zlatý fond české literatury.
Autor je největší optimista ever -:))).
Když mi bylo pět let a měla se mi narodit sestra, umístila mě matka na prázdniny ke svému strýci, bráchancům a její tetě, mé pratetě. Zmiňovaný prastrýc mi tehdy nakukal, že řada garáží za plotem kolem jejich zahrady obsahuje nohy, ruce, oči, hlavy a různé části těla děvčete, ne jednoho, právě z básně "Zlatý kolovrat." Sice jsem pak měla docela hutné noční můry, ale zase mám (asi od té doby) ráda horory, muhehe -:))).
A také rádá skládám básně v podobném ražení. No vážně :), prastrýc by se divil.
Tak jsem dnes dala opáčko a veliká spokojenost :).
"Nůž bude dobrý. Někde v chladu, vypíchnem oči zlému hadu."
Jojo, nostalgie.
"jděte, mamičko do komory. Jsou tam ty nohy naší Dory."
Na ty garáže jsem se nemohla ani podívat. Taková dlouhá řada jich tam byla :).
"A oči v důlky položil a zhaslý oheň zas ožil."
Takže Erben vyrobil zombici?
"Vrrr, zlou to předeš nit."
"Vyjí čtyři vlci v lese. Každý z nich po jedné noze nese..."
Prostě z každého verše dýchá temná krása. Třeba z představ, jak si pro vás jdou mrtví. To jsem prožívala docela divoce.
Zajímavé jsou i další kousky. Hlavně autor se s tím nepáral a hned na začátek umístil tu nejsmutnější - Kytici.
"Polednici" a "Vodníka" jsesm svého času uměla.
A "Svatební košile" jsou zase strašně sugestivní.
Hlavně je též důležité určitě si nepřát nic na "Štědrý den." Fakt to nedělejte :).
A tak by se dalo hodnotit třináctkrát.
Naprosto nadčasová kniha plná úchvatných balad s děsivými hororovými prvky. Jediné co bych vytkla je na můj vkus až moc přebytečných citoslovcí.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
| 2009 |  Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 2016 | Komiksová Kytice |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Výborné! Balady z Kytice miluju už od dětství. Tresty jsou opravdu někdy nepřiměřené, ale to je Erbenův záměr. Nejraději mám Vodníka a Zlatý kolovrat.