Přidat komentář
O této knize se dá říci, že je to národní poklad. Přečká časy, kdy my tu už nebudeme. Budou ji číst ještě celé generace a stejně nebude nikdy zapomenuta a nezevšední.
Vždy jsem se u Kytice moc hezky bála a stále si ráda cituji oblíbené pasáže - zvláště ze "Svatební košile." Věřím, že každý si z Kytice zapamatuje alespoň 2 verše. Má totiž krásný, děsivý jazyk a perfektně se hodí k táboráku. :-)
Kniha, která jasně dokazuje, že je mezi povinnou četbou právem. Ačkoliv Erben už nic tak geniálního jako je tato kniha nenapsal, i pouhá kytice stačí aby se pro nás stal úžasným českým autorem. Miluji jeho balady pro tu ponurou atmosféru a mráz, který mi běhá po zádech. Pokud se najde někdo, kdo umí balady nazpaměť, tak před ním hluboce smekám. Pokoušela jsem se o to a pro mě je to nemožné. Ovšem pokud se ke knize budu vracet tak často jako tomu je doteď, možná se mi to jednou povede :-). Je to český klenot a za mě má zasloužených pět hvězd.
Klasika klasik a měl by ji znát každý...
Krásně strašidelné, občas kruté, ale ta atmosféra jedinečná...na sychravé zimní večery! :-)
Kytice je jedna z těch knih, ke které se ráda a často vracím, a to hlavně pro tu atmosféru jednotlivých balad, které jsou smutné, temné, tísnivé, mrazivé, místy strašidelné a hlavně tak krásně napsané! Ten jazyk, kterým Erben v baladách promlouvá, je jednoduše kouzelný, to je prostě radost číst.
Balady v této sbírce jsou překrásné a velmi čtivé. Myslím, že se jedná o nejlepší dílo českého romantismu (samozřejmě spolu s Máchovým Májem). A na rozdíl od Máje se jednodušeji čte, takže je vhodnější i pro většinu čtenářů, které přírodní lyrika nezaujme.
I když nejsem příznivec hororů, tyhle básně miluji. Není to horor jako takový, ale hrůzu nahánějí. A filmové zpracování nemá chybu.
Zatím jediná poezie která mě opravdu uchvátila a to, myslím si , hovoří za vše ;)
Pan Karel Jaromír Erben byl ve své době "Mistr hororu". Minimálně v této sbírce básní. Neskutečně poutavé a nadčasové. Několik z nich umím dodnes odrecitovat a moje dnes již dospělá dcera také. "Svatební košile" v jejím podání, mi dodnes nahání hrůzu ( to jí bylo asi 8 let ). :)
Má nejoblíbenější poezie... Super čtení, je to rychlé, poutavé a zajímavé. Líbí se mi, že hodně vyzdvihuje ženské postavy. Sice se jim říká balady, ale znaky balad vyloženě nesplňují, spíš mají blíže k legendám, pověstem či tak. Plus pohádkový Zlatý kolovrat, ten byl moc hezký. Všimli jste si, že Jirásek má na konci Pověstí proroctví a Erben má na konci Věštkyni? Ani nevím jestli z toho něco vyvozovat :D Nicméně úžasná kniha, která do povinné četby patří oprávněně a každý si v ní najde svou oblíbenou "baladu" :)
Jelikož jsem napůl vlk, tak mne povinna četba české literatury na základce/gymplu úplně minula. Po fiasku se Švejkem mi trvalo dalších 11 let, abych vzal z knihovny další klasiku. Hlavní důvod ale byl, že sem ráno moc dlouho kadil a proto sem měl co dělat abych stihnul vlak a nebyl moc čas vybírat.
4 hvězdičky za to, že jsem to přečet cestou do a zpátky z prace, což je vždycky plus a taky za to, že se s tím Erben nesere. Pár věcí nečekaně skvělých (vodník), pár básní šlo mimo mě, protože sem ve vlaku usnul a zapomněl, kde sem vlastně skončil.
Co mě ale nejvíc nadchlo je doslov - do teď jsem předmluvy a doslovy ignoroval, ale zjistil sem, že sem dělal velkou chybu. Sepsat takovou snůšku hoven, to je sakra kumšt.
Ono není ani moc co psát....Erben patří mezi klasiku, kterou zná snad každý. Každému něco řekne: "U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo..." Krátké, krásné básně s dějem a svým vlastním příběhem...
Česká klasika, kterou musí každý Čech přečíst. Neexistuje snad nikdo, kdo by neznal alespoň úvodní verše Polednice, Vodníka či Kytice. Doporučuji.
Hororová poezie z dob národního obrození, navíc velice krátké a přečtené za hodinu. Co víc si přát?
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
| 2009 |  Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 2016 | Komiksová Kytice |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Když stojíte v jeho rodné chaloupce, několik točitých schůdků do jeho malé světničky a malé okénko k lesu...Okolo lesa pole lán, hoj, jede, jede z lesa pán..... Na Erbenově naučné stezce stojí u lesa skutečný kůň, tedy jen vyřezaný, dřevěný. Ale tehdy, když nebylo vše zarostlé a byl volný výhled, Erbenova mladá představivost byla na místě. A tak je to s většinou jeho balad. V chudobě a bídě vzniklo dílo které přetrvá několik generací.