Přidat komentář
Kdos uši dostal, aby jima slyšel,
proč si je palcem zacpáváš?
A komu rozum z vysokosti přišel,
proč po něm nohou šlapáváš?
"Maria, panno přemocná,
ach budiž ty mi pomocna:
vrať mi milého z ciziny,
květ blaha mého jediný;
milého z ciziny mi vrať -
aneb život můj náhle zkrať:
u něho život jarý květ -
bez něho však mě mrzí svět.
Maria, matko milosti,
buď pomocnicí v žalosti!"
Pohnul se obraz na stěně -
i vzkřikla panna zděšeně;
lampa, co temně hořela,
prskla a zhasla docela.
Možná, žeť větru tažení,
možná i - zlé že znamení!
A slyš, na záspí kroků zvuk
a na okénko: ťuk, ťuk, ťuk!
"Spíš, má panenko, nebo bdíš?
Hoj, má panenko, tu jsem již!
Hoj, má panenko, co děláš?
A zdalipak mě ještě znáš,
aneb jiného v srdci máš?"
"Ach můj milý, ach pro nebe,
tu dobu myslím na tebe;
na tě jsem vždycky myslila,
za tě se právě modlila!"
Skvost české poezie, který je chytlavý a přístupný čtenářovi. Nic víc není třeba říct, snad jen doporučuji přečíst. ;-)
Můžu říct, že i když poezii nemám moc v oblibě, tak tuhle českou klasiku můžu jen doporučit. Je to velmi čtivé a určitě to není nuda. :)
Kytici jsem nejdříve viděla zfilmovanou, později i přečetla. Z české klasiky a poezie ji mám nejraději. :)
Tenhle poklad literární klasiky jsem moc ráda četla už na Zš. I když se neřadím mezi milovníky poezie, tak tohle patří mezi oblíbenou četbu. Mám ráda ty strašidelné příběhy. Jako dítě jsem se i bála. Rozhodně by si to měl každý přečíst, je to opravdu kvalitní.
Na poezii moc nejsem, ale Kytice je výjimka. Je to strašidelné i smutné, ale proto to má svoje kouzlo. Nejraději mám Vodníka, Svatební košili, Polednici a Zlatý kolovrat.
Tak tyhle napínavé básně, místy strašidelné, jsme četli již jako školní četbu a samozřejmě, že jsme ještě zcela nemohli pochopit jejich kouzlo. Já sice básně vůbec nečtu, ale tyhle mají děj, opravdu se rýmují - prostě je to národní skvost.
Na rovinu, nesnáším poezii, možná proto, že jí nikdy nepochopím a nevěřím, že všechny ty zaručené metafory, které připomínají to a to fungují, jelikož nikdo neví, co tím chtěl autor řící, krom samotného autora. Tohle dílo ale miluju, protože se k poezii přibližuje snad jen tím, že se rýmuje, Erbenovy balady jsou prostě dokonalé. Nejradši mám ty nejtemnější (Vodník, Svatební kytice), ale i ty, které končí šťastně a že jich není moc (Zlatý kolovrat, Poklad), mají nádech tajemna, neštěstí a jakési velkoleposti, které říkám typicky český rys. Jedno z mnoha děl, na které jsem pyšná až nad hlavu.
Sbírka básní, která je klasikou a povinnou četbou, která mě ovšem velmi bavila. Mezi mé nejoblíbenější (a neméně drsné než ostatní) básně patří Polednice, Štědrý den a Lilie. Každá báseň je vlastně malý "horůrek", téměř nikdy nekončí dobře, ale přesto je to velmi zajímavé a poetické. Rozhodně bych doporučovala neminout tuto klasiku a přečíst ji. Líbilo se mi i filmové zpracování.
přesně tak, jako dítě jsem touto knihou byla strašena. Jako dospělá si uvědomuji výpověď básníkovu --- také se mi líbí její filmové zpracování. Bolek Polívka jako Polednice je úžasný.
Kytice je nádherná sbírka balad! Vřele ji doporučuji. Já jí jednou budu číst svým dětem když budou zlobit :D
Zemřela matka a do hrobu dána,siroty po ní zůstali. - Tento verš je skoro jako lidový folklor. Dokonce byl použit i ve Filmu Marečku podejte mi pero.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
| 2009 |  Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 2016 | Komiksová Kytice |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Poezii moc nemusím, ale tahle kniha se čte jedním dechem. Navíc se mi dost zalíbila, je jednoduchá a zároveň skvostná. Můžu jen doporučit.