Kytice
Karel Jaromír Erben
https://www.databazeknih.cz/img/books/77_/77628/bmid_kytice-uuN-77628.jpg
4
9382
9382
Snad naše nejoblíbenější básnická sbírka 19. století. Dvanáct vynikajících balad uvedl K.J.Erben stejnojmennou vstupní básní. Mistr umělecké zkratky dokázal ve třech slokách zachytit báji vykládající původ slova mateřídouška. Ve zbývajících třech strofách vyjádřil obrazně svůj názor na dávný, až pohanský původ bájí, naznačil i básnický záměr díla a jeho na svou dobu odvážné věnování slovanským vlastencům. Básník poznal důvěrně české básně i pohádky, a proto toužil doplnit Čelakovského " Ohlasy " promyšleným výběrem lidových námětů epických. Sbírka zahrnula hlavní druhy lidové epiky. Nejpočetnější skupinu tvoří báje. Ty nejvíce odrážejí názor lidu na přírodu, v níž se člověk potýká s působením tajemných sil a bytostí ( Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile ). Pro naše předky nebylo hranic mezi živým a neživým světem. A z pohanských mýtů přechází tato představa i do zlidovělé tradice křesťanské. Místní pověsti má za základ nejstarší balada Poklad s námětem Velkého pátku, kdy se odkrývají poklady. Pohádka, a to od Boženy Němcové, byla podkladem Zlatého kolovratu. Legenda barokně romantického ladění je základem Záhořova lože. A hojná jsou právě v naší těžce zkoušené zemi proroctví ( Libušino, Sibyllino, slepého mládence aj. ), úryvky z ní tvoří závěrečnou, vlastenecky povzbudivou, ale i kritickou báseň Věštkyně. Tuto pestrost rozmnožují i dramatické obrazy ze života s kresbou lidových obyčejů ( Štědrý den, Dceřina kletba ). Sbírkou prolíná přísný lidový názor mravní. Za provinění přichází neúprosně trest. V křesťanské etice jej zmírňuje či odčiňuje pokání ( Poklad, Svatební košile, Záhořovo lože ). Erben vysoce ocenil společenské poslání ženy, zejména matky. Všechny skladby kromě Záhořova lože mají své ženské hrdinky. A nad velikostí i úskalími mateřské lásky se kniha zamýšlí ve většině baladických písní : už v úvodní báji etimologické, v baladách poklad, Polednice, Zlatý Kolovrat, v slavném Vodníkovi, v bájích Vrba i Lilie, a velmi tvrdě v tragickém dialogu Dceřiny kletby. Erbenova poselství národu posud oslovují náš dnešek. V závěru Věštkyně čteme mj. : " Nenaříkejte, neštěstí a osud / že vás tak tvrdě potkaly, / však naříkejte, že jste jimi posud / rozumnější se nestaly ! " ... " Tisíc let ušlo, co své milé syny / svornosi učil Svatopluk, / však neproniknul dotud, do hodiny / moudrého slova zlatý zvuk ! ". Výstavbě klasických balad se u Erbena učili mnozí naši epikové: Neruda, Hálek, ale i Wolker. Zpěvnost, obraznost i dramatičnost Kytice inspirovala naše největší skladatele i výtvarníky (Dvořák, Fibich, Martinů, Aleš, Zrzavý, Procházka, Tesař aj. ).... celý text
Přidat komentář
naprosto dechberoucí sbírka.. ani mě tak nenadchly balady nám všem dobře známé, spíš ty méně proslavené (Vrba, Záhořovo lože, Dceřina kletba).. něco dokonalého
Pamatuji si, jak jsme se ve škole učili zpaměti Polednici. Dodnes ty verše znám a určitě je jen tak nezapomenu. Člověku, který má vztah k literatuře (tím myslím kvalitní, opravdové), tato sbírka jistě něco dá.
Někomu byli jako malému čteny pohádky o Sněhurce, Popelce atd. mně byla předčítána Kytice a mé dvě nejoblíbenější pohádky byli, jsou a vždy asi budou Svatební košile a Zlatý kolovrat. Celá sbírka třinácti balad je však úžasná - má nejoblíbenější poezie, plná obrazů, příběhů, osudu....víry. Krásné dílo hodné obdivu. Mnoho lidí obdivuje Máchův Máj, ale ten se mi zdá uvzdychaný a proti kytici naivně prázdný. Nechci Máchu nijak shazovat, je také výborný básní, ale Erben zůstane navždy v mém srdci, což se Hynkovi nepodařilo. Tvé tělo, bílé, spanilé....bylo by co ty košile....
Poezii čtu nerad, nebaví mě, dávám přednost próze. Kytice je ovšem taková jiná poezie, dobře čtivá poezie. Bavila mě, zabavila mě a rád si jí při dlouhé chvíli ještě někdy otevřu.
úžasná práce s verši četla jsem ji několikrát chvílema se mi chtělo brečet a chvílema mě mrazilo...
Prostřednictvím této knihy jsem se dostal k pooezii. Je to jedna z nejkrásnějších básnických sbírek, které jsem četl, není-li nejkrásnější. Tuto knihu miluji a podle mě si zaslouží lásku všech milovníků poezie.
Čtu jí pravidelně od úplného maličkata. Učila jsem se pasáže a recitovala všem příbuzným. Usínala s ní pod polštářem. Prostě kniha mého dětství. Proto ze mě vyrostlo to, co jsem, nejspíš.
Dokonalé dílo..naprosto a tak živé a procítěné do posledního verše..V mnoha ohledech až syrově zračící lidskou povahu a touhu..a zbabělost..
Upřímně, na poezii moc nejsem, ale toto dílo se mi opravdu neskutečně líbí. Knihu jsem přečetla už 3x a jsem si jistá, že se k ní ještě nejednou vrátím.
Ráda sleduji, jak kdo hodnotí toto úžasné dílo a jsem ráda, že má tolik zastánců a naše hluboká, hloubavá česká duše je dosud mezi námi a toto dílo dokáže patřičně ocenit. Já osobně jsem napřed slyšela přednes a teprve potom jsem si to dokázala přečíst sama. Totiž když jsme to měli jako povinnou četbu - už jen ten "mus" člověka odrazoval. A poslední filmové zpracování - nevím jak to kdo prožil, ale považuji ho za velmi podařené, zvláště Svatební košile se mi líbila.
K této knize jsem se dostala díky mému pradědečkovi.Uměl odrecitovat všechny balady nazpaměť.Když jsem byla malá tak mi je vyprávěl ae až teď když jsem trochu zestárla sem si je sama přečetla.Viděla jsem i film , vekterém nejsou sice všechny ae je poměrně dobře zparcovaný.Kytice je fenomenální dílo.
Prostě klasika, která by měla být povinná pro každého. Rozhodně je kniha lepší než film, ale i Brabcovo zpracování stojí za to. Mrazí v zádech.
ad Mkurri apod.: Je otázka, jestli má člověk hledat v poezii především pobavení. Já myslím, že v takovém případě je lepší šáhnout po Harry Potterovi, ne?
Pro mě je Kytice zprávou, byť mysticky nadsazenou a metaforickou, o brutální životní zkušenosti dob nám vzdálených. Lidové mýty konec konců vždy nějak odrážely, co ti lidé prožívali, jen se to báli nazvat přímo, nebo jim přišlo, že pohádkovým opisem to vystihnou lépe. To mě na tom fascinuje asi ještě o něco víc než geniální hororová atmosféra a krásný jazyk. Takové Záhořovo lože a drtivý strach z vlastních hříchů, který Záhoř zažívá, to se mi zdá být nadčasovým podobenstvím.
Dosti vznosných slov. Jen prosté konstatování - tato kniha by neměla chybět v žádné knihovně, ať už čítá 10 nebo 1000 svazků, žádného čtenáře, žijícího v této zemi.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Část díla
- Dceřina kletba 1857
- Holoubek 1860
- Kytice 1855
- Lilie 1855
- Poklad 1854
Autorovy další knížky
| 2009 |  Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 2016 | Komiksová Kytice |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Nejsen velký fanda poezie, s výjimkou právě Kytice. Hodně ráda se k ní vracím.