Kytice / A Bouquet of Czech Folktales
Karel Jaromír Erben
Česká lidová tvorba baladických hororů, které jsou plny polednic, oživlých mrtvol, zlatých kolovratů a duší zakletých do stromů. Dvojjazyčné česko-anglické vydání. Oficiální anotace londýnského nakladatelství Jantar Publishing, jež vydává knihy slovanských autorů v anglickém jazyce: Kytice was inspired by Erben’s love of Slavonic myth and the folklore surrounding such creatures as the Noonday Witch and the Water Goblin. First published in 1853, these poems, along with Mácha’s Máj and Němcová’s Babička, are the best loved and most widely read 19th century Czech classics. Published here in the expanded 1861 version, the collection has moved generations of artists and composers, including Dvořák, Smetana and Janáček. Translated and with an introduction by Susan Reynolds, Curator of the Czech, Slovak and Lusatian Collections at the British Library.... celý text
Literatura česká Poezie
Vydáno: 2015 , Jantar PublishingOriginální název:
Kytice, 1853
více info...
Přidat komentář
ČÁST 2 ZE 3
*************
Svatební košile
*************
Svatební košile patří ve sbírce k mým oblíbeným. Jejich anglický překlad má jen jednu výraznou chybu, ale zato celkem jasnou. Z
"masa dost -- ale bez krve,
dnes bude jinak poprvé! --"
se stalo
"There's meat aplenty -- no blood, though,
Tonight's the first time it's been so!"
(masa dost -- krev žádná, však,
dnes tomu bylo prvně tak!").
Přitom překlad by opravila jen drobná změna na
"There's meat aplenty -- no blood, though,
Tonight's the first time it won't be so!"
Jinak je překlad Svatební košile zatím úplně nejlepší. Je vidět, že to je báseň, u které začalo překladatelčino nadšení. Báseň, od které celý překlad vyrostl. Nejraději bych se dala celý překlad, ale to by v tomto případě určitě bylo porušení autorských práv.
"Pěkná noc, jasná -- v tu dobu
spěchají živí ke hrobu;
a nežli zvíš, jsi hrobu blíž --
má milá, nic se nebojíš?"
"A fine, clear night -- just now, you know,
Swift to their graves the living go;
Before you know, the grave is near --
My darling, do you feel no fear?"
*********
Polednice
*********
Překlad Polednice se mi tolik nelíbil. Byl rytmicky náročnější a některé části jsem si musela číst nahlas, abych zjistila, zda sedí. Jako třeba tady:
"Give that child here!" "Lord, forgive
this sinner's sins, my Saviour dear!"
It's a wonder she still lives,
For see -- the Noonday Witch is here!
************
Zlatý kolovrat
************
U zlatého kolovratu jsem opět narazila na nějaké úseky, kde si nejsem jistá, co je překladatelský záměr (aby vyšla sloka) a co jen neznalost češtiny. Např. "Vzešlo jí náhle štěstí moc," přeloženo jako "Her happiness and strenght were fled;" nebo "Kupte, paničko! drahý není," jako "It's not dear, my lady - buy!". Některé kreativní překlady se mi tentokrát naopak líbily (a poprvé se mi líbil i slovenský překlad).
"Ale však radu, radu mám:
za cizí -- dceru vlastní dám;"
"And yet -- I love my stepchild so --
I'd sooner let my own girl go;"
("A přec -- tu nevlastní mám ráda tak,
že vlastní chci dřív z domu dát.")
...
Hoj! vyjí čtyři vlci v lese,
každý z nich po jedné noze nese
ze dvou ženských těl.
Z hlavy jim oči vyňaty,
ruce i nohy uťaty:
co prvé panně udělaly,
toho teď na se dočekaly
v lese hlubokém
...
Four wolves came loping from the wood;
Each seized a woman by one foot,
Gripping their bodies fast.
They tore the eyeballs from their heads,
And ripped their hands and feet to shreds.
What had been done to that poor maid
Was now the price those women paid,
down in the forest deep.
**********
Štědrý den
**********
Při prvním čtení (kdysi dávno, nevím, zda to nebylo ještě na prvním stupni) pro mě Štědrý den patřil k těm náročnějším. Zatímco u Hany jsou napsány všechny podstatné informace, u Marie mi strašně chybělo nějaké vylíčení, proč umřela. Ten skok jsem vůbec nemohla pochopit, přišlo mi, že by to tam mělo být stejně jako u Hany je za koho se vdala. Dodnes v básni postrádám kousek příběhu, proto se nikdy nezařadila k mým nějoblíbenějším. Překlad patří místy k těm náročnějším na nalezení rytmu (a někdy i rýmu), ale celkově je myslím povedený.
Tu prý dívce v půlnoci,
při luně pochodni,
souzený se zjeví hoch
ve hladině vodní.
If girls, they say, at midnight go
By moonlight to that place,
The destined lad will show himself
Upon the water's face.
*********
Holoubek
*********
Holoubek patří k nejkratším básním sbírky. Vzpomínám si, že až na gymnáziu, když jsme k němu dostali výklad, jsem si všimla, o co tam vlastně jde. Při prvním čtení mi pravděpodobně uniklo, proč vdovu tak děsil nějaký holub a myslela jsem, že jde jen o to, že se vdala příliš brzy po smrti předchozího manžela, což mi nepřišlo nijak zajímavé. Sloka, která líčí, co se doopravdy stalo, pro mě v dětském věku nebyla dostatečně výmluvná. Ale anglický a slovenský překlad nenechají čtenáře na pochybách:
Líbej si je, líbej,
ty žádané líce:
komus namíchala,
neobživne více! --
Kiss him, ah yes, kiss him --
Longed-for face, young wife;
The man you mixed that potion
Won't come back to life.
Ľúbaj mladé líca,
viň sa kolo šije --
komu jed si dala,
ten viac neožije!
ČÁST 3 ZE 3
************
Záhořovo lože
************
Nevím, kolikrát jsem četla Kytici, ale Záhořovo lože jsem pokaždé úspěšně zapomněla. Akorát si ho matně spojuji s pohádkou Hrátky s čertem, kde je použit stejný motiv pekelné postele nachystané pro loupežníka. Po dalším přečtení už zase vím proč. Ono je to napsáno dost jinak než ostatní básně ve sbírce, chybí tomu ta lehkost, pro kterou se Kytice zpravidla dobře čte i odpůrcům poezie. Záhořovo lože je zatím jedinou básní, kde mi více vyhovoval Feldekův moderní slovenský překlad než český originál a věrný anglický překlad od Reynolds. Asi navždy už ale zůstane mezi mými nejméně oblíbenými Erbenovými básněmi.
******
Vodník
******
Vodníka jsem měla vždycky nejraději. Příběh Kory, která se nestala Persefonou. Sice mi na střední vyložili, jak to Erben myslel a že příčinou všeho zlého jsou v příběhu opět ženy, jak mladá tak stará, ale nikdo neměl odpověď na otázku, co tedy udělal vodník s potomky z předchozích vztahů? Před touto ženou jich měl mnoho, jistě s nimi měl i nějaká ta dítka?
"Nic nezpívej, ženo má!
v těle žluč mi kyne:
sic učiním rybou tebe,
jako mnohé jiné!" --
Překlad Vodníka, jakožto mé nejoblíbenější balady ve sbírce, mě zklamal. Vedle povedených momentů obsahuje i řadu sporných míst a okamžiků, kde se vytrácí rýmy. Nejprve tedy příklad povedených momentů.
Vodník sedí mezi vraty,
spravuje své sítě,
a ženuška jeho mladá
chová malé dítě.
"Hajej, dadej, mé děťátko,
můj bezděčný synu!
ty se na mne usmíváš,
já žalostí hynu.
Ty radostně vypínáš
ke mně ručky obě:
a já bych se radš viděla
tam na zemi v hrobě."
Between the gates the Goblin sits,
Fishing-nets he's mending;
While his young wife by his side
Her new baby's tending.
"Rockabye, my little son,
born to one unwilling,
While you're smiling up at me,
Grief my heart is killing.
Happily you stretch to me
Little hands, and wave;
Up on earth I'd rather be,
Lying in my grave.
Následující tři sloky ukazují, kde vidím nedostatky.
"Hajej, dadej, můj synáčku
s zelenými vlásky!
nevdala se tvá matička
ve příbytek lásky.
Obluzena, polapena
v ošemetné sítě,
nemá žádné zde radosti,
leč tebe, mé dítě!" --
"Rockabye, my little son,
With your moss-green hair;
Mother's wedding didn't bring her
Home to loving care.
In a web of cunning nets
Tangled and beguiled,
Here she has no happiness,
Only you, my child!"
"Neobjímej matky své,
ani duše jiné:
sic pozemská tvoje láska
s nezemskou se mine."
"Don't take your mother in your arms,
Nor any other soul
Lest that earthly love of yours
Finds an unearthly goal."
("Neobjímej matky své,
ani duše jiné:
ať tvá pozemská láska,
nenajde nezemský cíl.")
Zejména ve třetí uvedené sloce si překlad neumím vysvětlit jinak, než že překladatelka nepochopila oč jde.
Velmi podobný motiv jako ve Vodníkovi od Erbena, můžeme najít také v německé lidové písničce "Es freit ein wilder Wassermann" datované rovněž do 19. století. V této písni však vodník není vylíčen jako zlosyn, který by se potomstvo chystal mordovat. Pěknou mladou Lilofee naláká zpět do jezera jen zmínkou o tom, že děti pláčou. Ovšem jiný už je text "Der wilde Wassermann" od současné německé skupiny Faun, kde Lilofee stráví v jezeře sedm let a porodí sedm dětí. Později navrhuje, že si děti rozdělí, ona tři a vodník tři. Vodník na to, že to sedmé si tedy také rozdělí, on nohu a ona nohu. Až poté se Lilofee vrací do jezera.
****
Vrba
****
Vrba patří k těm pozapomenutým, pamatuji si, o čem je, ale ne, že je z Kytice. Už jako dítě mě rozčilovala. Ještě jsem moc nerozuměla proč, ale už mě štvala. Proč šel ten pitomec kácet vrbu, když to po něm nikdo nechtěl a nikdo mu to neradil? Až dnes při několikátém čtení mi dochází, jak syrový realismus je ve Vrbě obsažen. Anglický překlad byl také výborný.
„Nechtěl jsem já paní míti,
aby s vrbou měla žíti;
paní má ať se mnou žije
a vrba ať v zemi hnije!" -
Vzal sekeru na ramena,
uťal vrbu od kořena;
"I never wished to take a wife
who with a willow spent her life;
With me my wife shall spend her days,
While that tree in the earth decays."
On his shoulder he takes an axe;
The willow from its roots he hacks.
****
Lilie
****
Překlad je pěkný, ale samotná báseň mi vždy přišla vedle Zlatého kolovratu nebo Vrby taková nedodělaná.
*************
Dceřina kletba
*************
Asi jedna z nejznámnějších básní sbírky. Patří k těm, kde mi vždy chyběl kus příběhu. Výchovný apel básně vyznívá jaksi na prázdno, když člověk nechápe, proč ta mladá žena zabila své dítě. Já to třeba nechápu dodnes, motivace není vůbec vysvětlená. Asi tragické vyústění poporodní deprese.
"Půjdu hledat květu toho,
matko má!
půjdu hledat květu toho,
kterýž snímá viny mnoho
a zbouřenou chladí krev."
"Oh, I shall go to seek that flower,
Mother mine!
Oh, I shall go to seek that flower,
Which to cleanse guilt has sovereign power,
And troubled blood can cool and still."
********
Věštkyně
********
Věštkyně jako druhá z nacionálních básní musí být pro zahraničního čtenáře zcela nesrozumitelná, když i mnoha tuzemcům dá práci spojit si všechny narážky se správnými pověstmi. Mě nikdy nebavila. Nedám sem z ní ani kousek. Ale přeložená je pěkně.
Autorovy další knížky
2009 | Kytice |
2012 | Máj / Kytice |
2008 | Pohádky |
2016 | Komiksová Kytice |
1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
ČÁST 1 ZE 3
Již delší dobu jsem měla doma nachystané česko-anglické vydání Kytice, od něhož jsem si hodně slibovala, protože jsem četla velmi nadějné ukázky.
Pro srovnání jsem četla souběžně ještě mimořádně obskurní záležitost -- slovenský překlad Kytice od Ľubomíra Feldeka, jehož Pokladnici nejkrásnějších pohádek mám ráda. Z jeho překladu Kytice mám však přinejmenším rozporuplné pocity. Občas vyzní dobře, ale... Je vidět, že překládal kreativně, volně a dosti moderně (pochopitelně, protože každý Slovák je stejně schopen si přečíst originál, bude-li chtít), a to je u klasiky vždycky ošemetná záležitost. Někdy to ovšem může být dobré pro snazší pochopení, protože slovenský překlad z 20. století je více polopatický.
*****
Kytice
*****
Hned první báseň mě na dlouho zabavila úvahou, zda překladatelka změnila význam záměrně nebo omylem. Z "Mateřídouško vlasti naší milé" se stalo "Soul of our mother, dear to our own nation", což je podle mého mínění ten krkolomější z možných výkladů. Slovenský překlad mi v tomto dává za pravdu jednoznačným "Materídúška milej vlasti našej". Toto se pak promítlo do poslední sloky:
"Snad že se najde dcera mateřina,
jíž mile dech tvůj zavoní;
snad že i najdeš některého syna,
jenž k tobě srdce nakloní!"
"And there, perhaps, the daugter of some mother
Will draw the sweet breath of your scent;
Perhaps the son of someone or another
You'll meet, his heart on you intent."
Zajímalo by mě, za předpokladu, že Susan změnila význam záměrně, zda tak učinila čistě v zájmu formy, nebo s jistým myšlenkovým vkladem, kdy tuto Kytici teď ona jako překladatelka zprostředkovává nejen Čechům (a dalším Slovanům), ale všem, kteří mluví anglicky, a tedy cíleně odstraňuje důraz z dcer a synů matky vlasti a hovoří o něčích dcerách a synech toho nebo onoho.
******
Poklad
******
Poklad nikdy nepatřil k mým nejoblíbenějším baladám ze sbírky, ale k těm, které si nejvíce pamatuji, ano. Anglický překlad Pokladu je celkově velmi zdařilý a jednoznačně válcuje slovenský experiment. Občas se něco vytratilo, jako když "Hlehleď, co to má maminka!" a "Hlehleď, co ti dá maminka!" je v obou případech přeloženo stejně "Look what mama's got, my impling!" (což odpovídá pouze prvnímu českému verši). Nebo si nejsem moc jistá, jestli "remember yourself" (dej se dohromady, vzpamatuj se) funguje i bez "yourself". Nebo jestli překladatelku jen zmátla starší čeština, když z "osmělí a zpamatuje" udělala "Remembers, and fresh courage takes". A na konci se z
"Stařec mnoho pamatuje,
mnohoť i dozrálo hrobu:
avšak lid si ukazuje
ještě místa po tu dobu."
stalo
"So much the old man can recall,
And much of it ripe for the grave
Still, folk seem happy, after all,
A place for him, for now to save."
(Stařec mnoho pamatuje,
mnohoť i dozrálo hrobu,
lid přesto stále rád, zdá se,
místo pro něj vyhraňuje.)
Úplně tam vidím, jak překladatelka, jejímž primárním jazykem je angličtina nemohla pochopit, o jaké místo se jedná, zvlášť s ohledem na to, že sloka začíná starcem a končí místem a nijak to spolu nesouvisí. Umím si i představit, že "si ukazuje" (point) a "se ukazuje" (turns out, ale jako neúplné synonymum bude seem fungovat dobře) s dosti odlišným významem se dá snadno splést. Přesto je mi podezřelé, že by tato změna vznikla z čirého neporozumění. Jistě nebylo zas tak těžké sehnat někoho, kdo by náročné verše vysvětlil. Celkově je ovšem překlad velmi dobrý, a to, že se rýpu v jeho nedokonalostech je čistě věc badatelská a překlad nemá nijak znevažovat.
"Tu pod zemí jsem, hluboko!"
hlas tichounký větrem šumí,
"nespatří mne žádné oko,
ucho mi neporozumí."
"Blaze tu pod zemí, blaze,
beze jídla, beze pití,
na mramorové podlaze,
ryzí zlato v klínku míti!"
"Noc a den se nestřídají,
nikdy nejdou spat očinka:
hraji si tu pěkně, hraji --
cincin! slyšiš, jak to cinká?"
"Deep beneath the ground -- I'm here!"
a soft voice murmurs on the breeze,
"No one understands -- no ear,
there's no watchful eye that sees."
"What fun underground, what fun,
With no drink and with no pap,
On the floor -- a marble one! --
Pure gold in my little lap!"
"There's no change from night to day,
Not an eye in sleep is winking:
I'm playing nicely here, I play --
Chink, chink! Can you hear it chinking?"