Kytice (luxusní vydání)
Karel Jaromír Erben
Pozvěte tajemný svět balad přímo k vám domů. Snad nejznámější česká sbírka balad 19. století je natolik nadčasová, že oslovuje čtenáře již neuvěřitelných 150 let. Verše plné tajemna, mystiky a poučení jdou až do hloubky české duše. Jejich aktuálnost navíc podtrhují křehké a citlivé ilustrace současné známé české malířky a grafičky Míly Fürstové, která se svým smyslem pro detail a jemnou poetikou svých děl dokonale napojila na myšlenkový proud Karla Jaromíra Erbena. Dva umělecké proudy se zde stávají jedním, jedinou Kyticí. Toto luxusní vydání obsahuje grafický list z balady Svatební košile či Pokladu, signovaný přímo Mílou Fürstovou.... celý text
Přidat komentář
Myslím si, že tuhle knihu nemusím úplně představovat a každý ji zná. Minimálně ze základní školy.
Kytici jsem si chtěla pořídit už docela dlouho, ale pořád mě žádné vydání neoslovilo natolik, abych ho koupila. Ale tohle? Už když jsem ho viděla poprvé, tak jsem si řekla, že tohle výroční vydání s ilustracemi Míly Fürstové prostě musím mít. A tak ho mám . Dlouho jsem přemýšlela, protože cena je docela vysoká, ale pak přišla poukázka, tak jsem ji využila.
Vydání je vevnitř opravdu nádherné a určitě stojí za každou korunu. A pokud hledáte knihu, která je klasika a zároveň vám ozdobí knihovnu, tak je toto třeba přesně pro vás.
Co se týká básní, tak mám své oblíbené, třeba Svatební košile, Holoubek, Vodník, Polednice a pak básně, které mě moc neoslovily.
Už v první třídě jsem uměla celé kusy z jednotlivých balad recitovat, celou Polednici "dám" dodnes.... Můj svérázný otec mi ji četl jako se čtou pohádky, jeho procítěný přednes Vodníka mi pořád zní v uších : )) Paní učitelka, zvyklá na Křišťálovou studánku a podobné, byla ze mě zděšená: ) Nesmrtelná klasika, čas od času se k ní vracím, jako dospělá v tom vidím víc.
Tak jak poezii běžně nečtu, tak k této sbírce se vždy ráda vrátím... Klasika, která by neměla chybět v žádném seznamu "přečtených".
Poezie, která na mne silně zapúsobila, svého času jsem byla schopná odrecitovat dlouhé pasáže z jednotlivých balad. Myslím, že Erben tímto dílem vytvořil v české poezii nezaměnitelný styl.
Nadčasové. Učebnice archetypů, výstrah, varování. Snažme se a buďme opatrní, jinak nás odplata nemine.
Jako první mě v dětském věku fascinovala Polednice. Všechny další mikropříběhy považuju za geniální. Krásná divadelní zpracování v ND nebo v Klicperově v HK. Tohle nemůže přestat být aktuální.
Klasika již od školních let, krásně se čte a každý určitě zná kousek z kolovratu, kytice nebo vodníka :-)
Klasika, kde většinu balad zná minimálně ze školy skoro každý. Každopádně je tu ale krásný jazyk a myslím, že pro každého Čecha by přečtení takto krátké knihy mělo být samozřejmostí. Mně osobně se nejvíce líbily balady Vodník a Svatební košile. Nutno ale dodat, že většina je jejich poměrně brutálních a rozhodně nemá hezký konec, což jim ovšem neubírá na kvalitě.
Četl jsem Máj, který je často s kyticí porovnávaný. Ale je to tedy úplně něco jiného. Mě sedla víc kytice. Básně přímo znějí jako píseň, moc krásné rýmy. Pravda už to hodně zestrárlo, ale pořád se tomu dá rozumět. A jestli je nějaká typicky Česká lyrika, je to jedině kytice. Mezi mé oblíbené balady patří: POKLAD, POLEDNICE, VODNÍK a VRBA.
Prostě klasika, kterou by měl ať už vidět nebo číst každý. Je fajn si někdy přečíst tyhle klasiky.
Jedním slovem krásná nesmrtelná klasika, kterou by si měl určitě přečíst každý milovník literatury. Já jsem měl navíc k dispozici vydání z Albatrosu s překrásnými obrázky Jana Zrzavého, které tomu všemu dodávají ještě další nový rozměr. Rozhodně doporučuji.
Je to klasika. I po spoustě let mě zaujala krásná čeština, nestárnoucí motivy, silné postavy. Pěkné.
Klasika, ke které se vracím zhruba od patnácti let, kdy jsem ji četla poprvé. Mám ji ráda celou. Jedna z nejlepších knih, které u nás kdy vznikly.
"U lavice dítě stálo,
z plna hrdla křičelo..."
Kolik let už uplynulo od doby, kdy jsem tohle recitovala na stupínku? Hádám, že hodně, když si ani nedokážu vybavit, v kolikáté třídě jsem se Polednici učila nazpaměť...
Co si budeme - Kytice patří mezi nejznámější česká básnická díla. Je klenotem našeho literárního dědictví, se kterým se seznamuje už mládež během povinné školní docházky. Najdete v ní do veršů a symboliky zabalené pravdy, bolestné skutečnosti a tvrdá ponaučení. Je tedy zcela pochopitelné, že takovéto mimořádné dílo patří do učebních osnov a do seznamu povinné četby k maturitě.
Na druhou stranu si říkám, kolik těch skrytých poselství a ponaučení žák pochopí, zapamatuje si a případně si s sebou ponese do života? (A samozřejmě se to netýká jen tohoto díla.) Kdybych se ke Kytici nevrátila jako dospělá ("moudřejší a zkušenější"), zůstala by mi v paměti pouze jakožto sbírka smutných morbidních básní. Je určitě fajn seznamovat děti s českou literární klasikou, ale pokud se z ní mají poučit a ocenit ji, je nezbytné, aby se k ní vrátily v pozdějším věku.
A jako "na topole podle skal zelený mužík zatleskal", tak i já tleskám panu Erbenovi za tento mimořádný a pro naši zem nezapomenutelný básnický počin. Nicméně není to něco, k čemu bych se ráda nebo s chutí vracela. Z jeho básní čpí smutek, ponurost a hrůza, v čemž si já osobně nelibuji a ani to nevyhledávám a proto dávám o hvězdičku méně.
Koneckonců závěr Vodníka, obsah komory ve Zlatém kolovratu a (když k tomu přidám i zfilmovanou verzi) létající Karel Roden mě budou děsit do konce života.
Samozřejmě znám Kytici, ze školních let, ale koupila jsem si ji nedávno do knihovny. A po chvilkách četla, dokonce i 6 leté dceři, některé se jí líbily moc a chtěla vědět co to přesně znamená, a dnes mi smutně řekla, že už to máme přečtené a už nemáme žádnou poezii doma. Krásná to poezie a ještě lepší vyzní když se čte na hlas.
Nádherné, i když dost "drsné" balady, které čtu nejraději v předvánočním období. Nevím, proč Erben hlavně postihuje trestem postavy - ženy. Výjimkou je Záhořovo lože - protiklad k Máchovu Máji...
/povinná četba/ - v tomto případě jsem Kytici četla ještě dávno před povinnou četbou. Balady se mi neskutečně líbily, tak jsem si knihu zvolila i do povinné četby. Na rozbor je to trošku obtížnější, ale mě to baví. Balady vodník, polednice, zlatý kolovrat nebo svatební košile jsou opravdu krásné.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Část díla
- Dceřina kletba 1857
- Holoubek 1860
- Kytice 1855
- Lilie 1855
- Poklad 1854
Autorovy další knížky
2009 | Kytice |
2012 | Máj / Kytice |
2008 | Pohádky |
2016 | Komiksová Kytice |
1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Prostě klasika. Poprvé jsem to četl někdy v deseti letech a závěr Vodníka jsem fakt rozdýchával.