Kytice / Máj
Karel Jaromír Erben , Karel Hynek Mácha
https://www.databazeknih.cz/img/books/59_/59481/bmid_kytice-maj-HAb-59481.jpg
4
546
546
Máj od K.H. Máchy a Kytice básní od K.J. Erbena mají jedno společné - jde o veršované balady.
Přidat komentář
Nejsem milovnice poezie, to tedy rozhodně ne. Máj jsem si před spoustou let vytáhla u maturity a i když jsem ho od té doby četla znovu několikrát, pořád mám pocit, že stále nerozumím všemu, co chtěl básník říci. Ke Kytici mám vztah už od základky a je to upřímně asi jediná poezie, kterou fakt zvládám a při jejím čtení mi umí být příjemně.
"Nejzáze stíní šero hor,
tam bříza k boru, k bříze bor"
"Ten na kamenný složen stůl
hlavu o ruce opírá;
polou sedě a kleče půl
v hloub myšlenek se zabírá."
"Bez konce ticho - žádný hlas -
bez konce místo - noc - i čas -"
"Po tváři slzy - pot - a krev;
v ustech spí šepot - tichý zpěv."
"Mlha v horách: Já truchloroušky obstarám."
"Jestliže jedna promluví k hochu,
do ohně by jí k vůli šel;
pakli se druhá usměje trochu -
na první zas by zapomněl!-"
"Však lépe v mylné naději sníti,
před sebou čirou temnotu,
nežli budoucnost odhaliti,
strašlivou poznati jistotu!"
Příjemné kapesní vydání těchto významných děl naší literární historie. Dobře se čte
"Kytice" je klasickým dílem, které stojí za to objevit a přečíst si ji. Dodnes mám v hlavě některé z veršů a to jsem knihu četla naposledy na maturitní četbu. Filmové zpracování se mi také hodně líbilo.
Nádhera, nádhera, nádhera! Poslechnuto jako audiokniha a neuvěřitelný zážitek! Moc doporučuji přečíst nebo poslechnout!
Co k tomu říct. Obě díla se podle mého názoru řadí k těm nejlepším z České republiky. Máj je krásná báseň, ale musím říct, že Kytice je za mě o trošku lepší. K mým nejoblíbenějším baladám z Kytice patří určitě Polednice (zpracování s Bolkem Polívkou je naprosto skvělé a já z toho mám nahnáno i teď), Svatební košile (geniální) a Holoubek. Každopádně oba pánové byli skvělí autoři, to musím říct. Ke Kytici je na konci ke každé baladě uveden krátký text, kde je objasněn význam a původ balady, což za mě top
Myslela jsem si, že se k ní už nevrátím, ale maturita mě k ní znovu dostala. Já jsem četla tedy jen část Kytice. Nejraději mám asi Polednici, Vodníka, Zlatý kolovrat a holubici. K maturitě ideální.
Tady to vydání dva v jednom je výborné . Alespoň pro mě , poněvadž jsem oběma pánům , jak Erbenovi , tak Máchovi , konečně přečtením této knihy splatila dluh. Obě díla jsem samozřejmě znala , ale vždy jsem je četla pouze útržkovitě , nikdy ne jako celek . Takže splněno a připsán zas jeden červený puntík za klasiku .
Knihu jsem si koupila v Levných knihách, původní Kytici jsem věnovala vnoučatům.
Konkrétně s Vodníkem jsem zažila dramatickou storku. ( Matky, prosím nečíst!)
Vyprávěla jsem dětem před spaním Vodníka. Dcera mi důrazně kladla na srdce, ať nevypravuji nic strašidelného. Asi mě zná...
Tak jsem spustila, pověst jsem si trochu upravila, něco přidala, hodně vynechala , závěr pozměnila. Účel byl, poučit vnučku, že pro maminku je hlavní manžel a dítě, né její matka.
Čili zlá matka pomocí bylin dceru uspala a vodníka hrubě odháněla do jezera.
A potom ten děsivý závěr zhrzeného taťky/ vodníka :
Dvě věci tu v krvi leží-
mráz po těle hrůzou běží:
dětská hlava bez tělíčka
a tělíčko bez hlavy.
V ten moment pětiletý Honzík strašlivě zavyl, vyskočil z postele a křičel: “ Babi, ale to přeci není možný, aby někdo zabil miminko!!!!!!!!!”
Vysvětlení, že jde jen o pověst ho vůbec neuklidnilo.
Z ložnice přilítla dcera, spala tam s nejmladším, strašně mi vynadala, vnučka, která měla uši jako choboty si ještě přisazovala, uff...
Honzík potom spal až do rána v ložnici s mámou a osmiletá Lilinka mi licoměrně vysvětlila, že nesmím před spaním strašit malé děti.
Vlastně jsem mohla být ráda, že doma nebyl zeťák, ten by mi tenhle úlet nikdy neodpustil.
Dvě klasiky v jedné knize. Máj jsem chvílemi protrpěl, ale Kytice to celé napravila. Není nad to si po čase opět zopakovat jedno z povedených českých děl, které silně pracuje s motivy nadpřirozena a v Erběnově podání zpracovává jinak známé folklórní příběhy z celé Evropy.
Dcera ji teď četla ve čtvrté třídě jako povinnou četbu. Tak jsem se k ní přidala a Kytici četla spolu s ní a osvěžila si tak vzpomínky na četbu .....Dcera to četli opravdu podrobně, ke každé básni měli ještě hranou verzi na youtube . Některé balady jsou dost drsné, zvláště to vynikne při hrané verzi. Takže se dcera opravdu někdy i trošku bála. Ale společně jsme to zvládli a já jsem ráda, že jsem si mohla přečíst znova....
Koupila jsem ji především proto, že mám dvě sbírky v jedné knize a také proto, že obě jsou české klasiky, které by měl mít každý doma.
Kytici mám přečtenou k maturitě, Máj mám jenom tak zběžně :).
V obou dvou případech se mi filmové zpracování líbí :D.
MÁJ
Když jsem tuto báseň četla poprvé (k maturitě) nelíbila se mi. Nečetlo se to dobře a ani jsem tomu nerozuměla.
Teď podruhé s odstupem několika let se mi to líbilo o dost víc. Pár částí, které jsme museli umět nazpaměť, si ještě pamatuju (až se sama divím :D). Každopádně ale u mě pořád vede filmové zpracování.
4⭐/5⭐
KYTICE
Sbírka třinácti balad od K. J. Erbena je má oblíbená kniha z povinné četby. Některé balady jsem už četla víckrát a mou vůbec nejoblíbenější Svatební košili jsem uměla skoro celou nazpaměť. Odjakživa ji mám nejradši, ani nedokážu říct přesně proč. Je prostě skvělá.
Oproti Máji se to čte určitě lépe a i když jsou některé balady fakt kruté, mně se moc líbí. A filmové zpracování je taky výborné.
5⭐/5⭐
Líbí se mi toto vydání, že v jedné knize jsou dvě. Musím říct, že se mi líbí Máj i Kytice.
Stará česká klasika, ke které se ráda vracím. Jazyk je z pohledu dnešního člověka poměrně složitý a čtení vyžaduje soustředění, ale o to právě běží. Teprve při čtení těchto dvou sbírek si můžeme uvědomit, jak je naše mateřština krásná a bohatá.
Já osobně poezii moc nemusím, ale u těchto dvou českých sbírek platí výjímka. Jak Kytice tak Máj se mi velice líbí, a není snad ani potřeba detailně hodnotit, neboť tyto dvě české klasické poezie musí znát každý Čech (min. ze školy).
Obě dvě díla hodnotím v samostatných komentářích (https://www.databazeknih.cz/knihy/maj-1151 ; https://www.databazeknih.cz/knihy/kytice-588), k této knížečce, kterou jsem nedávno četl – krom jiných vydání Kytice – napíši pouze toliko, že jsem rád, že existuje takovéto pěkné, levné vydání těchto dvou geniálních děl, která se tak stávají levně dostupnými pro kohokoliv.
Obě díla velice doporučuji, Máj potom asi poněkud starším čtenářům, Kytici bez problému i dětem. Každým dalším přečtením Kytice získáte nový náhled na toto krásné dílo.
Myslím si, že Máchu i Erbena si přečte skoro každý, ať už kvůli maturitě, vlastnímu zájmu nebo z jiných důvodů. Podle mého názoru čtou ale lidé často jenom slova. Situace se většinou mění s přibývajícími zkušenostmi, které napomáhají k porozumění hlubokých vnitřních pochodů a hlavně k pochopení konfliktů a težkých životních situací, ve kterých se postavy nachází. Jsou to básně, ke kterým se člověk vždy může vrátit, a pokaždé v nich nalezne něco jiného.
Knížku jsem se rozhodla číst k maturitě, protože nabízí hned dvě zajímavá a velmi známá díla. Nejprve ke Kytici, která se mi opravdu líbila. Ano, kterým baladám jsem rozuměla více, některým méně, ale i tak to byl velmi zvláštní, ale příjemný zážitek. Nejvíc se mi líbily balady Vodník, Svatební košile a Zlatý kolovrat. Patří k těm známější a líbí se mi hlavně díky jejich poutavému verši a zajímavému příběhu. Tato kniha se mi také líbí myšlenkami a propojenim jednotlivých balad. Dílo tak působí uceleně. Viděla jsem i film, ktery velmi věrně kopíruje knihu, takže ten můžu taktéž doporučit. Balady jako Záhořovo lože, Věštkyni a Lilií jsem bohužel moc nepochopila. Nicméně jedná se o důležitou knihu naší historie, a proto by, dle mého, měl mít každý pojem o čem zhruba je. 4*/5*
A teď k Mají, který byl pro mě, už jen diky složitějšímu jazyku, náročnější. Poslouchala jsem to jako audioknihu a musim uznat, že to byl poměrně silný zážitek. Tato audiokniha je doplněna i různými zvláštními zvuku a hudbou, která byla občas docela úsměvná. Avšak vzhledem k tomu, že se jedná zrovna o takové dílo, myslím, že to nebylo na škodu a příběh to ozvláštnilo. Nejvíc se mi líbily asi první dvě části a tedy smrt Jarmily a pobyt Viléma ve vězení. Bylo to opravdu netradiční, zvláštní ale opravdu zajímavé. Co mě moc nebavilo byla intermezza, ale chápu, že to melo doplnit rovinu celeho díla a poskytnout nám celistvý pohled na věc. Nicméně občas na mě byly slovní obraty dost složité a musela jsem některé pasáže číst vícekrát abych jim porozuměla a i tak si nejsem jistá jestli se tak stalo, proto dávám 3*/5* Celkově mohu knihu, audioknihu i film doporučit