Kytice z pověstí národních
Karel Jaromír Erben
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31234/kytice-z-povesti-narodnich-31234.jpg
4
9382
9382
• Kytice, původně vydaná pod názvem Kytice z pověstí národních. Nejznámější a nejoblíbenější sbírka baladických básní 19. století. K vydání připravil: Rudolf Skřeček Barev. ilustrace: Vladimír Tesař
Přidat komentář
Samozřejmě znám Kytici, ze školních let, ale koupila jsem si ji nedávno do knihovny. A po chvilkách četla, dokonce i 6 leté dceři, některé se jí líbily moc a chtěla vědět co to přesně znamená, a dnes mi smutně řekla, že už to máme přečtené a už nemáme žádnou poezii doma. Krásná to poezie a ještě lepší vyzní když se čte na hlas.
Nádherné, i když dost "drsné" balady, které čtu nejraději v předvánočním období. Nevím, proč Erben hlavně postihuje trestem postavy - ženy. Výjimkou je Záhořovo lože - protiklad k Máchovu Máji...
/povinná četba/ - v tomto případě jsem Kytici četla ještě dávno před povinnou četbou. Balady se mi neskutečně líbily, tak jsem si knihu zvolila i do povinné četby. Na rozbor je to trošku obtížnější, ale mě to baví. Balady vodník, polednice, zlatý kolovrat nebo svatební košile jsou opravdu krásné.
Knihu jsem četla jako dítě ještě předtím, než mi byla uložena za povinnou četbu a doteď si pamatuji, jak se mi drtivá většina básní líbila. Asi to bylo tím, že to byla jedna z prvních ponuřejších knih, ke kterým jsem se dostala. Recitování Kytice pak neminulo ani mě.
Pamatuji si, že toto vydání jsme měli doma. Některé básně nebo části jsem se učila už ve školce, pak jsem se s knihou setkala ve škole, na střední škole byla samozřejmě povinně k maturitě. Básně - balady jsou většinou smutné z prostředí venkova, popisují vztahy v rodině. Připomenuta v aknize, nejvíce si pamatuji básně: Kytice, Polednice a Vodník.
Erbenovy básně by neměly být v zapomnění.
Naprostá Erbenova klasika plná ponaučení. Některé příběhy se povedlo i dobře adaptovat pro stříbrné plátno.
9/10
Sbírka Kytice od Karla Jaromíra Erbena je pro mě fascinujícím zážitkem. Erben v ní přináší příběhy, které odrážejí temné stránky českého folklóru, včetně lásky, smrti a nespravedlnosti. Jeho schopnost zachytit hluboké emoce a lidské osudy je parádní. Příběhy jsou silné a poutavé, ale je třeba si být vědom toho, že některým čtenářům může vadit archaický jazyk.
Erbenovo poetické vyprávění není příliš složité na rozdíl od jiných autorů (dle mého názoru) a je to tedy i skvělá poezie pro dnešní dobu. Sbírku bych nicméně doporučil těm, kteří si chtějí vychutnat pohlcující příběhy s nádechem tajemna a hororu.
Nejraději mám baladu Dceřina kletba, protože z ní opravdu dokážu vycítit emoce, které do básně Erben bravurně procítil, i přestože je tak krátká.
Kytice od Erbena pro mě zůstává nezapomenutelnou ukázkou české poezie, kterou by si neměl nechat ujít žádný milovník literatury.
Opravdu hodně ponurá básnická sbírka. Ale dá se najít i pár kapek naděje a lásky. Určitě doporučuju přečíst.
Konečně jsem objevila povinnou četbu, která se mi opravdu líbila a dobře se četla. Mými oblíbenymi balady se staly Polednice, Vodník, Svatební košile a Štědrý den, ale někomu se můžou více líbit ty, které nejsou tak smutné a strašidelné. Každopádně sbírku rozhodně doporučuju, každý si v ní najde alespoň jednu oblíbenou báseň.
Přečteno během jednoho dne. Absolutně famózní. Miluju veršované balady, je škoda, že se jich takhle skvělých v naší literatuře moc nevyskytuje. Erben byl prostě génius. Opravdu jedna z mých nejoblíbenějších.
Pokaždé, když tuto knihu čtu, tak si vzpomenu na film z roku 2000, který je prostě skvělý a Kytici mi hodně přiblížil. Ale číst i samotné balady byl tentokrát zážitek - pokaždé v nich objevím něco nového... Krásně děsivá klasika :)
Kytici jsme se všichni učili nazpaměť, ale už jen málokdo (teda alespoň tak to u mě bylo) si ji přečtel celou.
Přečíst si tenhle český klenot se vyplatilo.
Když bych porovnal Kytici s Májem, tak mi příjde, že kytice toho nabízí člověku více z morální stránky.
Erbenovy básně v této sbírce končí předevší ponaučením se či rovnou smrtí, proto jsou tak vyjímečné a mnohdy mě činy lidí vyvedly z míry.
Sbírka obsahuje mnoho krásných veršů, které jsem si musel někdy přečíst znova, abych je pochpil.
Pravda je, že to asi není pro všechny ten jeho styl psaní a tajemno plné úvah. A asi na základce bych ne vše pochpil jako teď.
Popravdě nebýt maturity, tak bych tuhle sbírku asi nikdy nepřečetl.
Určitě doporučuji.
Ps: Svatební košile je můj favorit.
Kytice je nejznámější sbírka básní na motivy lidových pohádek a pověstí, většina z nich má hororový děj a často končí smrtí.
Je tu neuvěřitelných 170 let, ačkoli ta nejstarší vydání nebyla tak souborná jako dnes. Tato sbírka je bezpochyby nadčasový klenot české literatury.
Zařazení Kytice do povinné školní četby však byla chyba. Verše jsou plné tajemna, mystiky a poučení, kterým děti nemohou ještě rozumět, určitě ne všemu a mnohdy je básně spíše děsí. Autor se inspiroval v žánru balad a ta strašidelná atmosféra z knihy přímo sálá. Dětští čtenáři tedy sbírku ještě neocení, ale v dospělosti si ji vychutná už téměř každý. Je to skvost.
Velmi ponurá a atmosférická sbírka. Velmi se mi líbily povídky: Záhořovo lože, Zlatý kolovrat a Vodník. Právem patří tohle stěžejní dílo Karla Jaromíra Erbena mezi české klenoty. 81%
Podle mě je toto poklad české literatury, v zahraničí o Kytici ráda hovořím, a když je to možné, podpořím též projekcí perfektního filmu s Karlem Rodenem, Daném Bártou, L. Rybovou a dalšími.
Hrozně mě baví ta tematika, kterou básně zpracovávají. Dobře se to čte a řekl bych, že to je jeden z vrcholů české literatury.
Nádherná kniha s ponurými tématy a přesto tak přitažlivými. Když jsem chodila na devítiletku, kolikrát jsme celá třída ukecali učitelku češtiny, aby nám pustila gramofonovou desku, kde byla zhudebněna balada Vodník.
Oceňuji i filmové zpracování Kytice.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Část díla
- Dceřina kletba 1857
- Holoubek 1860
- Kytice 1855
- Lilie 1855
- Poklad 1854
Autorovy další knížky
| 2009 |  Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 2016 | Komiksová Kytice |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
"U lavice dítě stálo,
z plna hrdla křičelo..."
Kolik let už uplynulo od doby, kdy jsem tohle recitovala na stupínku? Hádám, že hodně, když si ani nedokážu vybavit, v kolikáté třídě jsem se Polednici učila nazpaměť...
Co si budeme - Kytice patří mezi nejznámější česká básnická díla. Je klenotem našeho literárního dědictví, se kterým se seznamuje už mládež během povinné školní docházky. Najdete v ní do veršů a symboliky zabalené pravdy, bolestné skutečnosti a tvrdá ponaučení. Je tedy zcela pochopitelné, že takovéto mimořádné dílo patří do učebních osnov a do seznamu povinné četby k maturitě.
Na druhou stranu si říkám, kolik těch skrytých poselství a ponaučení žák pochopí, zapamatuje si a případně si s sebou ponese do života? (A samozřejmě se to netýká jen tohoto díla.) Kdybych se ke Kytici nevrátila jako dospělá ("moudřejší a zkušenější"), zůstala by mi v paměti pouze jakožto sbírka smutných morbidních básní. Je určitě fajn seznamovat děti s českou literární klasikou, ale pokud se z ní mají poučit a ocenit ji, je nezbytné, aby se k ní vrátily v pozdějším věku.
A jako "na topole podle skal zelený mužík zatleskal", tak i já tleskám panu Erbenovi za tento mimořádný a pro naši zem nezapomenutelný básnický počin. Nicméně není to něco, k čemu bych se ráda nebo s chutí vracela. Z jeho básní čpí smutek, ponurost a hrůza, v čemž si já osobně nelibuji a ani to nevyhledávám a proto dávám o hvězdičku méně.
Koneckonců závěr Vodníka, obsah komory ve Zlatém kolovratu a (když k tomu přidám i zfilmovanou verzi) létající Karel Roden mě budou děsit do konce života.