Laskonky
Barbara Nesvadbová
Kniha povídek a fejetonů s jasným poznáním, že vlastní pláč je vždy jednodušší než smutek cizích lidí. Proč si neustále obouváme boty, které přece vždycky tlačily… Může existovat nevěra, která nezraňuje? Opravdu lze mít sex bez závazků? A kdy přijde po střídavé péči i střídavá povinnost a role rodičů se konečně vyrovnají? Povídky o nešťastné zamilovanosti a šťastných flirtech. Láskonky jako Laskonky. Krátké texty pro dlouhé večery.... celý text
Přidat komentář
Kniha mi tématy připomínala články o vztazích z časopisů pro ženy. Autorčin styl je ale přece jen literárnější, i když úroveň jednotlivých příběhů se hodně liší.
Knihu jsem nebyla schopná dočíst. Jediné, co se mi na ní líbilo, byl způsob psaní textu do obrazců/tvarů.
Nejsem naivní, ale vlastně mě uráží, že vše se točí jen okolo nevěry, mileneckých vztahů se ženatými muži atd. (K jinému tématu jsem se nepročetla) Na jednu stranu postesknutí nad tím, že to není dobré, že do toho jedna strana stejně projektuje své city... Na straně druhé na mě působí popisovaný způsob žití jako žití bez zábran, plno nezávazného sexu...není právě to, co citově obrušuje ženu?
Pořád dokola propírání toho samého bez snahy změnit pohled a dívat se na svět z jiného úhlu.
Pokud je tohle opravdu ze života autorky, lituji ji.
Moje první kniha od Báry Nesvadbové. Dostala jsem se k ní při jedné z doprovodných akcí MFF v Karlových Varech r. 2017.
Mám dokonce milé věnování od autorky. Kniha mě napoprvé příliš neoslovila. Nedávno jsem se z nedostatku jiné četby ke knize vrátila a některé povídky mě docela zaujaly. Třeba hned ta první Dita Poslední rok mé lásky nebo Mapa vztahů. Velice oceňuji i grafiku - za ní je ta čtvrtá hvězdička
KAždá z povídek je postavená na jednom z kliší, které jsme všechny už stokrát slyšely nebo o nich četly v časopisech.
Nezávazný sex.
Nevěra legální a nelegální.
Zraňování partnera.
A nakonec i to zamyšlení o malých botách...
Ano, jsou to obrovská klišé, ale v podání této spisovatelky nejsou ani omylem nudná. Paní Bára má vybroušený styl, který zkrátka baví.
Zase jedna z knížek, která za chvíli z hlavy zmizí a její přečtení si připomenu jen ze seznamu ,,Přečteno" Hlubší dojem na mě udělal jen příběh "Renata" a taky trochu "Dita" jinak ztráta času.
S touhle knihou to u mě bylo trochu jako na horské dráze. Začala jsem s nedůvěrou, pak se dostavila úleva, že to nevypadá tak strašně, ale nakonec jsem skončila u vyčerpání, protože ono to bylo pořád tak nějak to samé stále dokola. Výrazněji mě zaujala jen povídka Renata. Nebyl to dobrý nápad. Ten zbytek si za čas asi pamatovat moc nebudu. Kdybych na texty narážela v časopise (ideálně v měsíčníku), nebyl by výsledný dojem tak zlý, ale kniha byla zkrátka únavná. Není podstatné, jestli s autorkou souhlasím nebo ne (někdy ano, jindy ne), ale výsledek mi silně připomínal situaci, kdy jsem na střední škole spolužákům výměnou za různé úkoly z matematiky a programování napsala asi deset fejetonů na téma "Ranní ptáče dál doskáče..." To, co je jednotlivě v pohodě, může být pohromadě k nepřežití.
Moje první kniha, kterou čtu od této autorky. Je svým vzděláním vysoce edukovaná, srovnávám její příběhy s minulým stoletím, kde jsem se nesetkal s takovou otevřeností ve vztazích mezi muži a ženami, až na vyjímky, jinak její postřehy jsou příznačné pro současnou dobu. Stojí za to se s nimi seznámit.
Laskonky byly... poněkud přeslazené.
Nechutnaly mi tolik jako Pralinky. A už vůbec nezanechaly pocit jedinečnosti a výjimečnosti jako Momentky.
Někdy se mi zdálo, že autorka píše o ničem. Ve fejetonech působila malicherně, někdy bezradně. Možná ji nedokážu vzhledem k věku pochopit, ale pokud takto vypadá život dospělé ženy, nevím, zda se nemám začít bát.
Líbily se mi příběhy o Ditě a Renatě, neboť byly oba spojené s touhou po mateřství a oba dva mě silně zasáhly. Nebyl by z nich špatný samostatný příběh.
Autorka již byla (a věřím, že bude) v lepší formě.
Jednoduché čtení, které snad neurazí, ale nenadchne.
Některé fejetony fajn, některé nezaujaly. Díky formátu ale do kabelky na cestování metrem dobrá knížka :-)
Není snadné hodnotit knihu jako celek, protože některé příběhy byly velmi zábavné a jiné mě nudily. Každopáně jako pohodové čtení na odpočinkové chvíle lze doporučit.
Laskonky jsem si vzala pro pohodové a oddechové čtení. A to jsem v rámci možností dostala. Dala bych tři hvězdičky ale přesvědčilo mě nápadité provedení knihy...opravdu krásné ....takže proto čtyři :-)
Neměla jsem velká očekávání, což jsem udělala dobře. Většinu povídek si už ani nepamatuji a zaujala mne myslím jen jedna. Jsou většinou opravdu na jedno brdo...
Kniha mě zklamala. Všechny povídky mi připadaly na jedno brdo. Za všechno může chlap a žena je skvělá. Nudila jsem se a do dočtení knihy jsem se musela přemáhat. Nedoporučuji.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Laskonky |
| 2007 | Bestiář |
| 2022 |  Povídky, které pomáhají |
| 2008 | Pohádkář |
| 2007 | Řízkaři |
Do této knihy jsem musela dospět, možná zestárnout a projít si některými zkušenostmi.
Když jsem knihu před několika roky vzala poprvé, tak jsem ji po pár stránkách odložila. Až teď když jsem ji vzala podruhé, tak jsem ji ocenila a musím souhlasit s tím o čem autorka píše.
Jsou to povídky a fejetony o tom, jak jsou ženy nepoučitelné hlavně co se týká vztahů s muži.