Vesnice
Kristýna Trpková
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487633/bmid_vesnice-20T-487633.jpg
4
1239
1239
Laura Linhartová a Adam Beneš série
< 2. díl >
V polích nedaleko obce Lipová jsou objeveny lidské ostatky. S největší pravděpodobností patří jednomu z pohřešovaných dětí, které zde během uplynulých let beze stopy zmizely. Nejenže vše nasvědčuje tomu, že chlapec byl dlouhé roky vězněn někde bez přístupu na denní světlo, dokonce se zdá, že se i navzdory rozsáhlému pátrání a nejrůznějším hypotézám policistů vesnici nikdy neopustil. Kriminální komisařka Laura Linhartová a její kolega Adam Beneš znovu otevírají dávno odložený případ a pouštějí se do dalšího napínavého vyšetřování. Je možné, že se pachatel ukrývá mezi zdejšími obyvateli? A existuje naděje, že jsou zbylé dvě děti ještě naživu?... celý text
Přidat komentář
Vesnice je moje první kniha od autorky. Zajímavé je, že jsem začala od druhého dílu, což už se mi moc často nestává, protože se kouknu na databázi knih, ale vůbec ničemu mi to nevadilo.
Určitě se chystám na další díly s Adamem a Laurou. Mám další českou autorku, která mi moc sedla. Její styl psaní mě pohltil od začátku do konce. Postavy vyšetřovatelů sympaťáci, kteří mají své osobní problémy jako všichni.
Vyšetřování postupně plynulo a konec mě dostal. Jako už dlouho jsem nezůstala s pusou dokořán a tady v té knize se to stalo. Skvělý závěr. Kdybych neměla tolik knih v pořadí, jdu hned sehnat další díly.
Lauře nedělá dobře vyšetřovat případy dětí. Ale jednou to přijít muselo a zakousne se do toho s vervou. S Adamem jsou sehraná dvojka, jenže pak se Adam dozví utajenou věc z Lauřina života a parťáctví jde do kopru. Adam je právem ublížený a musí si to v hlavě srovnat.
Mám moc ráda, když je v knihách mezi vyšetřování vložený osobní život detektivů. Čtivě napsané, přečtené téměř na jeden zátah. Děkuji za skvělý čtenářský zážitek.
Námět dobrý, ale detektivové většiny knihy přešlapovali na místě. Víc než pátrání byl v knize popisován příběh kriminalisté Laury. Škoda.
Smankote, co tohle bylo? Slohova prace gymnazistky? Nebo amaterskeho hobby psychologa? Romantika, erotika, vztahovka a pokusy vytvaret napeti, a to vsechno obalene do krkolomne stylistiky, provazene radoby zralymi (cti spis naivnimi) nahledy vypravece, dej a zapletku neposouvajicimi dialogy, ubijejicimi a opakujicimi se nudnymi monology a uvahami hlavni postavy..... Autorka prohlasuje, ze pro same psani nema cas cist. A mozna v tom je zakopany pes.
Nebylo to úplně marné čtení. Polovina knihy je detektivka, polovina rozbor hlavy hlavní hrdinky. Jinak vcelku standardní příběh s ne příliš překvapivým závěrem, napínavý ani trochu.
Další dobrá detektivka paní Trpkové, jen tentokrát zklamání z hlavní vyšetřovatelky, která je většinou na pěst. Trochu mi tu také chyběl nějaký zvrat, celou dobu jen tak podivně přešlapovali na místě a pak na to spíš náhodou přišli. Navíc jen polovičatě, protože na první ztracené dítě, kterým to vše začalo se vykašlali úplně. I když je knížka dobře napsaná, tak byla spíš zklamáním
V jisté chvíli to do sebe začne krásné zapadat. Motiv strašný, následky nedozírné a konec otevřený a přece si nejspíš všichni myslíme jak to bylo....
Miluji Adama, miluji Lauru. Tohle byla jízda. Ač jsem se snažila dělat cokoli jiného, nešlo se od knížky odtrhnout. Četla jsem v práci, ve vaně, u vaření . Příběh zdrcující, děsivý, ale tak napínavý... do toho všeho napětí mezi kriminalisty... opravdu jsem to,, žrala" od první až do poslední stránky.
V knize, tak jak je bohužel v současnosti zvykem, jsou dvě různé dějové linky. Jedna klasická detektivní a druhá popisující soukromí dvou hlavních detektivů. Jsem asi stará škola a když čtu detektivku, zajímá mě hlavně vyšetřování případu. Omáčka okolo k tomu samozřejmě patří, ale nesmí toho být příliš. Všichni detektivové, kteří mají problémy sami se sebou a občas se chovají jako naprostí idioti, už mi lezou krkem a začínám na ně být alergický. Detektivní část v této knize je napsána na jedničku. Autorka vymyslela zajímavý případ, dokázala na mě dokonale přehodit celou tísnivost a beznaděj situace a ke konci ještě více stupňovat napětí. Pointa nakonec byla nepřekombinovaná a velmi zdařilá. Pak tu máme bohužel druhou část, kdy jsem musel protrpět emoční pochody vyšetřovatelky a jiskření v osobním životě mezi vyšetřovatelským párem. Přistihl jsem se, že tyto texty občas přeskakuji. Přesto jsem knihu dočetl s velkým zájmem a uděluji zasloužené čtyři hvězdy. Detektivní části patří hvězd pět s velkým přehledem. Byla to pro mě první přečtená kniha této autorky a rád sáhnu po dalších dílech. Pokud budou její knihy spíše do žánru thrilleru a omezí části s červenou knihovnou, rodí se nám česká spisovatelská hvězda.
Překombinové, se zbytečně romantickými prvky, otevřený konec.
Není snadné napsat dobrou detektivku, a neustálá tušení či intuice nejsou přesvědčivým důkazem o schopnostech policie.
Zklamání. Děj je vidět, že je vymyšlený, nepůsobí věrohodně, ani vyprávění není poutavé či tajuplné, jak bych čekala od detektivky, osud inspektorky našroubovaný na příběh, často se opakující konstatování...
První kniha, co jsem od autorky přečetla. Nedávala jsem knize moc naději, protože české spisovatele moc nemusím, hlavně v krimi. Ale překvapilo mě to. Nechtěla jsem knihu odložit dokud se to nevyřešilo. A i děj mezi komisaři mě překvapil. Moc super
Oproti autorčině prvotině je tato kniha - co se stylu psaní týče - jistě o stupeň lepší. Velmi příjemně překvapila osobní linka obou vyšetřovatelů. Ale z absolutního hodnocení musím jednu hvězdu ubrat, neboť si myslím, že na konci dobré detektivky by měly být všechny vyšetřované zločiny stoprocentně objasněny.
Kniha se fakt moc dobře četla, nezajímal mě osobní život komisařky a její vyhrocené citové výlevy. Konec a pachatel nic moc překvapivého. Ale oceňuji, že šlo o v podstatě jednoduchý případ, ale dlouhou dobu nesnadný vyřešit. Poučení pro příště: pořádně si promluvit i s oběťmi.
Tohle je teda tragické. Nechce se mi věřit, že by se to mohlo dít. Dětem. Ale určitě jsou ve skutečnosti daleko hroznější situace. Dospělí se snad mohou nějak trošinku ubránit. Ale malé, důvěřivé děti.... je mi těžko.
Moje první knížka od Kristýny Trpkové. Překvapila. Temný, dlouho nevyřešený příběh, který, troufám si říct, nebyl úplně dořešen ani nyní. Určitě si přečtu i další díly této série.
Špica bichla, Laura je jako koc těžce nesjízdná a tak borci beró vod ní dráhu pali. Zápletka betálná, ze startu sem si myslel, že ta stará gappa má v řepě pustevnu a negóme, kdo s kym hraje... No nebudu nic prozrazovat, přelóskéte si to rači sami!
To je smutné, velmi smutné. Těžko se čte i smyšlený příběh, kde je ublíženo dětem. Detektivní příběh, který začíná před několika lety, nedá spát dvojici vyšetřovatelů Lauře a Adamovi - co kdyby přece jen ty nebohé děti byly někde naživu. A čas je žene. Poslední čtvrtina knihy ukradla i můj spánek.
Dobře vystižená kontrastní atmosféra parného léta, a temného případu sahajícího poměrně hluboko do minulosti, rodičovské zoufalosti, i enormní duševní nevyrovnanosti ústřední hrdinky. Problém je banální milostná linka i velmi vágní finále. Setrvale špatná, velmi nepozorná redaktorská práce. Škoda.
Štítky knihy
česká literatura české detektivky a krimi pohřešovaní
Kniha mě bavila, detektivní zápletka dobrá, ovšem Laura (a vše kolem ní) mě asi úplně nesedla a hlavně mě nezaujala natolik, abych se pouštěla do dalších dílů.