Ledové peklo
John W. Campbell Jr.
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475884/bmid_ledove-peklo-T14-475884.png
4
160
160
Krátký román Ledové peklo (Frozen Hell) byl v roce 2018 objeven mezi písemnostmi Johna W. Campbella Jr., uloženými v knihovně Harvardské univerzity. Jde o dřívější, delší a za autorova života nevydanou verzi jeho slavné povídky „Kdo je tam?“, v níž vědci z antarktické výzkumné stanice objeví pod nedotčeným ledovým příkrovem obludnou mimozemskou bytost. V důsledku několika neuvážených kroků dopustí, aby se zdánlivě mrtvý a neškodný vetřelec probudil k životu. Následuje napínavé a tísnivé dobrodružství, boj lidí s tvorem ovládajícím stěží představitelné umění transformace. Příběh patří do zlatého fondu science fiction a je obecně známý především díky filmovému zpracování Johna Carpentera pod názvem Věc. Ledové peklo publikovanou povídku rozšiřuje o tři kapitoly, příběhu dodává plastičtější pozadí a kontext a je verzí, v níž chtěl Campbell svůj příběh původně předložit čtenářům. Z tohoto hlediska jde o pozoruhodný literární artefakt, který by neměl uniknout pozornosti žádného fanouška klasické science fiction.... celý text
Literatura světová Novely Sci-fi
Vydáno: 2021 , FobosOriginální název:
Frozen Hell, 1938
více info...
Přidat komentář
Spojení sci-fi a hororu je dokonalé a nápad vykopat mimozemského tvora z ledového hrobu v Antarktidě je geniální. Znám film i povídku a proto jsem sáhl i po této novele. Popis Antarktidy a základny je zdařilý. Jednu hvězdu strhávám za mírně chaotický děj v prostřední části knihy. Ne vše bylo dle mého řádně popsáno a vysvětleno. Pokud bych děj předem neznal, nevím, jestli bych jej úplně pochopil. Jinak jsem ale spokojený. Ve svém žánru se jedná o kultovní záležitost.
Citace: "Určitě ji chceš tahat ven?" zeptal se Copper Blaira. "Jak říkal Vane, pokud jde o míru agresivity, postavil bych Věc do ringu proti kříženci do kouta zahnané krysy, křovináře sametového a středověkého ďábla ještě čpícího sírou pekelnou."
Možná se budu jevit jako kulturní barbar, ale neviděl jsem ani jedinou filmovou adaptaci (Věc)... a to sci-fi zbožňuji. Kniha jako taková není špatná a pojednává převážně o paranoii, kdy jednotlivé postavy neví, komu mají věřit, protože se mimozemšťan může vydávat za kteréhokoliv z nich. Dialogické pasáže se mi hodně líbily, ale konec zajímavý nebyl. Na druhou stranu k tomu ale musíme přistupovat tak, že kdysi takových příběhů moc nebylo a v roce 1938 to byl pro lidi opravdový zázrak.
Bare, jestli to, cos viděl, mělo modré vlasy připomínající žížaly a tři červené oči, pak jsme to našli."
Kniha Ledové peklo je rozšířenou verzí povídky ,,Kdo je tam?". Jedná se vlastně o původní příběh, který autor sepsal. Díky kritice ho ale následně upravil, a to právě do zmíněné povídky. Dílo J.W. Campbella patří do zlatého věku science fiction literatury a je známo především díky filmovému zpracování, s názvem Věc.
Na začátek musím říct, že jsem před Ledovým peklem film neviděla, ani jsem nečetla zmíněnou povídku.
Příběh vypráví o skupině vědců, kteří díky magnetické anomálii v oblasti jižního pólu narazí na kosmickou loď a jejího pilota. Věc , jak mimozemskému živočichovi začnou říkat, je uvězněna v ledu a naši hrdinové se domnívají, že již nežije. Jaké je ale jejich překvapení, když po rozmrazení Věc uteče. A co hůř, začne napadat členy výpravy.
Kde je? Je nebezpečná? A můžou být polárníci sami před sebou v bezpečí?
První co mne zklamalo byla předmluva. Neříkám, že nebylo zajímavé číst, jak se vlastně příběh našel, ale na začátek, bych to nedávala. Nejen, že obsahuje spoustu spoilerů. Ale upřímně, jako čtenář chci otevřít knihu a číst příběh nikoli 37 stran předmluvy.
Děj má za mne ledovou až mrazivou atmosféru. Miluji prostředí jižního pólu. A tady je vážně barvitě popsáno. Takže na mne ta atmosféra krásné dolehla. Nevadilo mně ani hodně technického popisu. Což k sci-fi patří.
Co mi ale už vadilo, byla absence hlavního hrdiny a velké množství jmen. Po prvním útoku Věci a následné panice v táboře, jsem se ztrácela a mnohdy nevěděla, kdo je kdo.
Ani příběh nešel nikterak do hloubky. Některé věci se vysvětlily úplnou náhodou (např. snem). Což si myslím, že by v sci-fi být moc nemělo. Přece jen by se autor mohl snažit vše vysvětlit vědecky.
Kniha mne ale i tak navnadila ke shlédnutí filmu.
Co ještě musím vyzdvihnout, jsou krásné ilustrace.
Moc děkuji nakladatelství Fobos, kde jsem knihu vyhrála v soutěži.
Hodnocení : 3,5/5
Tato kniha je rozšířená verze klasické povídky, která měla potenciál, ale bohužel ne zrovna pro mě. Příběh, který se odehrává v antarktické výzkumné stanici, nabízí známé prvky z filmu Věc - ten jsem neviděla takže nemůžu posoudit jestli je dobrý nebo špatný. Kniha má o tři nové kapitoly, ale nepřináší dostatečnou hloubku. Přijde mi, že i když se autor snaží rozšířit a prohloubit původní povídku tak mi to přijde jako nevyužitá příležitost. Na to, že se to řadí do hororu tak tam není dostatečně poutavá atmosféra, která by vás vtáhla do příběhu. Někdy mi to přišlo nijaké až obyčejné. Chybělo mi tam napětí a někdy to na mě působilo mdlé a předvídatelné. Nejvíc mi vlastně vadilo, že v prologu (který byl opravdu dlouhý) bylo řečeno vše co bylo v povídce takže jsem si čtení moc neužila. Kniha má krásnou obálku a četlo se to dobře a rychle.
Klasika všech klasik, ale taky jeden z mála případů, kdy bylo filmové zpracování lepší než kniha.
("The Thing" Johna Carpentera z 80. let)
Jak je napsáno v poměrně dlouhé předmluvě Robertem Silverbergem, je potřeba k Ledovému peklu přistupovat s jistou rezervou. Jde totiž o prvotní, neupravenou a podstatně delší verzi pozdější slavné povídky "Kdo je tam?". Delší je o tři kapitoly, které byly později pro svou nezáživnost z finálního díla vyškrtnuty. Dle mého názoru (a podle ostatních komentářů i mnoha dalších) to byl dobrý krok, protože právě prvních pár desítek stran je to, co knize nejvíce sráží na celkové kvalitě. Kdo není zarytým fanouškem filmu a příliš ho nezajímá evoluce celého konceptu, měl by raději sáhnout po povídce. Ostatním vřele doporučuju.
Carpenterův film "Věc" je mi blízký, nicméně jsem neměl tucha o jeho knižním originálu ze zlaté éry science fiction. Děj se odehrává na sklonku 30.let dvacátého století narozdíl od filmu. Od toho se odvíjí celá podoba stanice, vybavení i vědecké poznatky. Nicméně při troše fantazie byl tento časový nesoulad skoro nevnímatelný a bylo možné si v poklidu představit obdobu kulis filmové polární základny. Byl jsem také překvapen mírou vědeckého přístupu postav i samého autora k příběhu, stejně jako barevnosti popisu antarktického prostředí.
Bohužel mírně ztrácet jsem se začal v sérii téměř strojených rozhovorů krátce po prvním útoku Věci (tak nazvali polárníci mimozemskou formu života). Muži si vyložili správnou povahu Věci bez téměř jakýkoliv pochybností, leč okolnosti mohly zakládat klidně i pro jiné teorie. Campbell jako by v daném momentu previnul pásku dopředu a předběhl onu napínavou část odhalování pravé povahy Věci. Namísto postupného budování atmosféry nedůvěry a otázek, se děj stočil více k akci v atmosféře, kde nikdo nikomu nedůvěřuje a bojuje proti ostatním.
V jednom musím Campbellovi složit čest. Osvětlil zvláštní schopnost Věci přejímat chování a znalosti subjektů, nejen fyzickou podstatu, což ve filmu nikdy myslím nebylo vzpomenuto. Věc prokazovala osvojení mnoha lidských aspektů, ale nikdy nebyla schopná se zbavit své podstaty, které bylo nakonec využito proti ní samé. Věc i přesto si ponechala určitý trumf na samotný závěr, který by mohl vést k pomyslnému pokračování. Kvalitativně jsem toho od příběhu starého téměř sto let moc neočekával, ale minimálně první polovina mě nekompromisně pozitivně překvapila. Bohužel o druhé polovině se mohu vyjádřit spíše se smíšenými pocity. Přesto jako celek považuji Ledové Peklo za zvládnuté a nutnost pro každého milovníka Carpenterovi Věci.
PS: výrok "Potencionální život je jako atomová energie; může existovat, ale nikdo ji zatím neprokázal" mě v kontextu samotného konce rozesmál :D
Horší bylo začtení do knihy, ale pak se to rozjelo, četlo se to samo. Film jsem neviděla, takže můžu hodnotit opravdu jen knihu a té jsem dala tři hvězdy.
Literární předloha legendární filmové The thing (Věc) z roku 1982, napsaná v roce 1938. Při čtení doporučuju absolutně zapomenout na film, protože samotná Věc se tu chová diametrálně jinak než ve filmu. Miluju to, miluju film, který je prostě dneska už klasikou žánru, stejně jako tahle jeho knižní předloha. Krátká novelka, která vlastně nedostala víc prostoru a skončila zahrabaná v archivu je pro nás dneska příběh vyvážený zlatem. V knize najdete dlouhou a vyčerpávající skoro 30 stránkovou předmluvu, která detailně přibližuje příběh ztraceného rukopisu. Dopněna je navíc ilustracemi a celkově je to prostě knížka, kterou musí mít každý fanda hororu doma. Miluju to.
Moje hodnocení: 9/10
Tak toto bola stopercentne dobrá sci-fi hororová pecka. Atmosféra sa dá doslova krájať a nikto si v tejto novele nie je ničím istý. Kto je vlastne Vec? Ostatne túto dobrú vlastnosť si zobrala aj filmová adaptácia od Carpentera, ktorá je po Votrelcovi mojím najobľúbenejším sci-fi hororom. Páčil sa mi veľmi aj koniec, ktorý je diametrálne odlišný od filmového. Určite odporúčam a klobúk dole pred Johnom Campbellom, že v tej dobe napísal taký nervydrásajúci príbeh.
Po dvou úvodech a první nezáživné kapitole svítá naděje, že se konečně začne něco dramatického dít. Něco se sice děje, ale popisováno je to nudně a nepřehledně. Některé scény místo strachu vyvolávají spíše úsměv. Nedivím se, že nakladatel dílko autorovi vrátil a autor sám dál o jeho vydání neusiloval.
Kniha se mi líbila. Napínavá, dobrodružná, čtivá. Kdysi dávno jsem viděla film. Obojí se mi líbilo stejně.
Kupodivu znám film s Kurtem Rassellem a líbil se mi. Byl jsem zvědavý na předlohu. Musím uznat, že filmové zpracování se mi líbilo víc, ale nicméně opuštěnost základny, osamělost a gradace děje byla vykreslena vskutku výtečně. Jen ten konec byl takový už skoro moc přehnaný.
Tato útlá kniha se dala vcelku přečíst ... obsahuje jen 8 kapitol ... ale více mě bavila druhá polovina...
Nemám ráda filmové horory a tak musím říct že toto je již několikátá kniha, která mi přijde lepší než film....
Mít tahle skupina vědců větší štěstí, mohli v ledu Antarktidy objevit nějakého dalšího kapitána Ameriku… místo toho vykopali Věc.. něco na pohled odporného. Něco co se dokáže na 100 % změnit v kohokoliv a je téměř nemožné rozeznat zda jste to vy nebo věc. A co by tak mohlo infikovat celý svět ..
“Protože pokud by takováhle Věc dokázala číst myšlenky, kopírovat tkáně, tváře, osobité projevy ..jak poznáš, že já..nebo kterýkoliv jiný člověk …že je to vůbec člověk?”
Příběh by si klidně zasloužil mnohem více stran, poznat více hlavní hrdiny, protože se mi pořád pletli.. ale všechno to napětí, narůstající nervozita, odhalování infikovaných spolupracovníků a boj s příšerou jsou skvostné a je až neuvěřitelné, že příběh vznikl v roce 1938.
Přes všechny superlativy mi Carpenterova filmová verze z 80.let přijde lepší. Všechen ten hnus, nechutnosti a děs ve filmu překonávají vlastní fantazii.
Dávám pět hvězd, jelikož tohle vzniklo mezi světovými válkami a moc lepších sci-fi od té doby není.
Zajímavé téma, hezky popsaný život a počasí na antarktické výzkumné stanici, ale děj mě nevtáhl do děje.
Ledové peklo
Těšil jsem se na tuto knihu, měl jsem vysoka očekávání, ale jako obvykle mě akorát pak kniha zklamala. Nejprve se musím pozastavit nad předmluvou a úvodem. Proč kniha o 160 stranách musí mít celou čtvrtinu knihy věnovanou autorovi a jeho životu? A proč, 20 stránek dlouhá předmluva je prakticky totožná s úvodem, který má taktéž asi 20 stránek. Asi potřebovali natáhnout počet stran. Už jen toto mi knihu opravdu znechutilo a můj zážitek tím dost utrpěl. Když se dostanu k samostatnému příběhu, tak musím uznat, že je povedený, ale nemyslím si, že by se na tuto povídku mělo vztahovat označení horor. Povídka začíná pozvolna a celkem se táhne. Až druhá půlka pribehu se rozjede naplno, ale přesto mě nedokázala vtáhnout do děje a určitě ve mě nezanechává žádný wow efekt. Možná za to může i místy lehce chaotický děj, který dokáže lehce čtenáře zmást.