Legendy a kroniky Koruny uherské
* antologie , Richard Pražák
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/180909/bmid_legendy-a-kroniky-koruny-uherske-3FK-180909.jpg
5
5
5
Uherské legendy a kroniky náležejí k nejcennějším výtvorům latinského písemnictví v Uhrách 11. až 14. století. V 1. polovině 11. století byla sepsána Knížka mravních naučení krále Štěpána následníku trůnu kralevici Imrichovi. V letech 1064-1116 vznikl cyklus štěpánských legend o zakladateli raně středověkého uherského státu sv. Štěpánovi. Ke slovenskému prostředí se váže nejstarší uherská legenda o svatých poustevnících Svoradovi a Benediktovi. Cyklus nejstarších literárních památek doplňuje legenda o mučedníku sv. Gerardovi a druhém uherském králi Ladislavovi I.. Svět rozvinutého středověku přiblíží čtenářům legenda o sv. Markétě ze 70. let 13. století. Románové vyprávění o příchodu Maďarů do Karpatské kotliny je předmětem nejstarší dochované uherské kroniky Anonymovy z počátku 13. století. O Juliánově cestě do oblasti Velkých Uher v Povolží napsal zprávu pro papežskou stolici dominikán bratr Richard. O vpádu Tatarů do Uher v letech 1241-1242 píše kanovník Rogerius. Kronika Šimona z Kézy přináší teorii hunsko-maďarského příbuzenství a najdeme v ní i popis bitvy na Moravském poli v roce 1278. Poslední ukázku tohoto souboru tvoří Vídeňská obrázková kronika z roku 1358, jejíž autor Márk Kálti patřil k nejvýznamnějším uherským kronikářům.... celý text
Přidat komentář
Kromě samotných legend, úryvků z kronik a dalších textů (např. knížecí zrcadlo pro sv. Imricha) tahle antologie nabízí i rozsáhlé historické + literárněhistorické komentáře. A místy bylo vysloveně fascinující sledovat, jak se doba, kdy legenda vznikla, promítá do jejího obsahu. Jeden příklad za všechny: V „Menší legendě o sv. Štěpánovi“, která byla sepsána na objednávku krále Kolomana, nechá Štěpán oslepit většinu mužů, kteří ho chtěli zavraždit. Tento detail má ospravedlnit fakt, že Koloman sám nechal oslepit svého protivníka. Dějiny vždycky budou politikum.
Poznávání uherského středověku prostřednictvím legend a kronik mi rozhodně bylo příjemnější než jiná forma studia. Mám slabost pro prameny; už proto, že umožňují udělat si vlastní názor snáz než sekundární literatura. A pak taky proto, že prastará dílka, ačkoli se nesnaží být primárně uměním, mají spoustu nádherných motivů. Třeba jelen-anděl s hořícími svícemi v paroží, který se zjevil králi Ladislavovi. Nebo dojemný okamžik, kdy svatého biskupa Gellérta probudí ze snu služtička, jež si při mletí obilí zpívá, a okouzlený prelát se ptá svého přítele: „Waltře, slyšíš symfonii Maďarů, jak zní?“.
Celkově je svatý Gellért miláček a hrozně mě mrzí, že editor nezařadil obě legendy o něm. Chybí mi i legenda o sv. Imrichovi, protože tento celibátní panovník, který zemřel ještě jako jinoch, musel být úžasně zajímavá osobnost. Nicméně chápu, že celou literaturu maďarského středověku obsáhnout nelze. (Navíc jsem knihu dočítala těsně před zkouškou, takže těch 400 stránek se mi na jednu stranu vlastně zdálo víc než dostačující.)
Typologie maďarských světců odpovídá těm českým: svatý panovník, princezna, poustevník, biskup. Třeba Gellért mi hodně připomínal Vojtěcha a Markéta Uherská zase Anežku Českou. Jako celek svědčí jejich životy o naprosté odlišnosti středověké mentality od naší (alespoň v některých ohledech). Když jsem četla o řetězu, který si sv. Svorad nechal prorůst do masa až pod žebra, nebo o rouchu sv. Markéty plném červů, nemohla jsem se zdržet zatínání zubů. Středověk zkrátka vždycky bude konfrontace s jinou realitou.
Štítky knihy
středověká literatura Uherské království Uhry legendy o světcích hagiografie křesťanské legendy latinská literatura
Část díla
- (Vídeňská) obrázková kronika
- Knížka mravních naučení svatého krále Štěpána králevici Imrichovi
- Kronika Anonymova
- Kronika Šimona z Kézy
- Legenda o svaté Markétě Uherské
Moc povedená publikace o středověkých uherských legendách. Krom samotných legend je publikace obohacena o historický pohled - historický výzkum, život jednotlivých autorů legend, kronik,...