Legendy a kroniky Koruny uherské

25.11.2021

Kromě samotných legend, úryvků z kronik a dalších textů (např. knížecí zrcadlo pro sv. Imricha) tahle antologie nabízí i rozsáhlé historické + literárněhistorické komentáře. A místy bylo vysloveně fascinující sledovat, jak se doba, kdy legenda vznikla, promítá do jejího obsahu. Jeden příklad za všechny: V „Menší legendě o sv. Štěpánovi“, která byla sepsána na objednávku krále Kolomana, nechá Štěpán oslepit většinu mužů, kteří ho chtěli zavraždit. Tento detail má ospravedlnit fakt, že Koloman sám nechal oslepit svého protivníka. Dějiny vždycky budou politikum.

Poznávání uherského středověku prostřednictvím legend a kronik mi rozhodně bylo příjemnější než jiná forma studia. Mám slabost pro prameny; už proto, že umožňují udělat si vlastní názor snáz než sekundární literatura. A pak taky proto, že prastará dílka, ačkoli se nesnaží být primárně uměním, mají spoustu nádherných motivů. Třeba jelen-anděl s hořícími svícemi v paroží, který se zjevil králi Ladislavovi. Nebo dojemný okamžik, kdy svatého biskupa Gellérta probudí ze snu služtička, jež si při mletí obilí zpívá, a okouzlený prelát se ptá svého přítele: „Waltře, slyšíš symfonii Maďarů, jak zní?“.

Celkově je svatý Gellért miláček a hrozně mě mrzí, že editor nezařadil obě legendy o něm. Chybí mi i legenda o sv. Imrichovi, protože tento celibátní panovník, který zemřel ještě jako jinoch, musel být úžasně zajímavá osobnost. Nicméně chápu, že celou literaturu maďarského středověku obsáhnout nelze. (Navíc jsem knihu dočítala těsně před zkouškou, takže těch 400 stránek se mi na jednu stranu vlastně zdálo víc než dostačující.)

Typologie maďarských světců odpovídá těm českým: svatý panovník, princezna, poustevník, biskup. Třeba Gellért mi hodně připomínal Vojtěcha a Markéta Uherská zase Anežku Českou. Jako celek svědčí jejich životy o naprosté odlišnosti středověké mentality od naší (alespoň v některých ohledech). Když jsem četla o řetězu, který si sv. Svorad nechal prorůst do masa až pod žebra, nebo o rouchu sv. Markéty plném červů, nemohla jsem se zdržet zatínání zubů. Středověk zkrátka vždycky bude konfrontace s jinou realitou.