Říkali mi Leni
Zdeňka Bezděková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/425123/bmid_rikali-mi-leni-OeY-425123.jpeg
4
1396
1396
Skutečný příběh českého děvčátka, jež bylo za války dáno na převýchovu do německé rodiny a po válce se za pomoci přátel vrátilo do Čech ke své matce.
Přidat komentář
Tuhle knihu jsem četla asi dvakrát, ještě jako dítě a zanechala ve mně hluboké stopy.. Je teskně krásná..
Hodně dojemný příběh malé holčičky, kterou násilím odvedli od milující rodiny na převýchovu do Německa. Velmi silný příběh, který bych doporučila ke čtení i dnešním dětem a dospívajícím. Možná by se pak do domovů vrátila láska a úcta k rodičům za to, co pro nás dělají, že jsme mohli vyrůstat doma u těch, co nás měli a mají rádi, a vděku za tu spoustu lásky, kterou jsme byli jako malí obklopení.
Ke knížce, kterou jsem v dětství měla tak ráda, jsem se vrátila po 30 letech... a stejně jako tehdy jsem ji i dnes přečetla jedním dechem a konec příběhu se neobešel bez slz. Osud českého děvčátka, nadaného, citlivého, s bujnou fantazií, vychovávaného od jejích 3 let v nacistické rodině téměř bez lásky zato plné přetvářky a lží, dojme malého i velkého čtenáře. Leni zapomněla svůj rodný jazyk, ale v jejích snech zůstala nesmazatelná stopa, která ji táhne "domů". Válka skončila a jedenáctiletá dívka se dává s nedětskou odvahou do boje za svou repatriaci.
Autorka vypráví příběh "dětským jazykem", navíc Leni často bez varování přechází z reality do fantazírování a představ o lepším světě - toto zvyšuje poutavost knihy. Všem doporučuji! Přečtete jednou a pak znovu a znovu...
Četla jsem jako dítě a kniha na mě moc zapůsobila (hodnotím podle tehdejších pocitů při čtení). Pokračování v knize Štěstí přijde zítra mě již tenkrát velmi, velmi zklamalo.
Knihu jsme se třídou četli v páté třídě, na každý týden jsme si měli přečíst jednu kapitolu a pak jsme z toho psali. Já sem to nemohla vydržet a knihu si přečetla celou najednou.
Opět přečteno v přestávce mezi jinými knihami a opět oplakáno (jsem zvědavá, jestli při dalším čtení - již dvoustém - konečně brečet nebudu). Určitě doporučuji všem a především "náctiletým"
Je to asi první kniha o 2. světové válce kterou vám jako dítěti doporučí kdekdo. A na dané téma to vůbec není špatný začátek. Žádné cílené vymývání mozků, jen zpověď malé holčičky, která se ve své rodině i jejím okolí cítí cizí. Jak se časem ukáže tak právem a autorka dokázala celý příběh pojmout tak strhujícím způsobem, že tahle útlounká knížečka strčí do kapsy kdejaký román.
Tato knížka byla nádherná a přečetla jsem ji jedním dechem :-). Můžu ji doporučit...
Tato kniha mě velmi zaujala v čítance, a tak jsem si řekla že si ji přečtu celou. Udělala jsem dobře. Tato knížka je dokonalá, doporučuji všem.
Knížku jsme měli jako povinnou četbu. Začátek knihy mne moc nechytl, autorka si mně získala až v půlce. Knížku doporučuji a rozhodně stojí za přečtení :)
Málokterá kniha mne dojala tak, jako příběh malé Leni. Knížku jsem četla coby malá na základní škole, na střední jsem se k ní dobrovolně vrátila.. A dnes si ji ráda přečtu opět, protože vyprávění tak lidského příběhu ve mne vyvolává pořád spoustu emocí. Považuji Leni za jeden z nejlepších skvostů české literatury.
"Nezapomeňte na mne, Jamesi!"
"Nezapomenu, holka zlatá! A budu o tobě vyprávět, ne, budu to na všecky křičet, protože oni budou chtít zapomenout, jak vypadal fašismus." Uplivl si a mně ho bylo líto, že musí křičet.
Líbí se mi knihy s podobnou tématikou, jako je skloubení války z pohledu dětí. Kniha je psaná opravdu věrohodně, z pohledu malé holčičky. Chvilkama se moc mísila minulost a přítomnost, ale ty pocity, jak to bylo vystiženo, je skvělé. Jedna z těch knih, které stojí za to si přečíst!
Další z povinných knížek, která dlouho odolávala otevření. Teď po letech mě dostala! Možná tou tichou hrůzou - být nechtěným dítětem, malou Leni, která někde uvnitř ví, že tohle není domov, tohle není rodina, ... naštěstí se najde ten kufřík...a Leni putuje znovu...a znovu do neznáma! Knížka má ještě pokračování, ale osobně si stojím za tím, že pokud jste ji nečetli, ani tak nečiňte a nechte si Leni takovou, jako jste jí poznali tady!
Silná knížka. Četla jsem ji na základní škole. Stejně ale jako JessS si kladu otázku jakto že prošla výběrem ...
Knihu jsem četla když mi bylo devět,ve čtvrté třídě jako povinou četbu.Kniha mě zaujala,a pak jsem si ji přečetla ještě asi 3krát.
Ale jednu otázku si pořád kladu....Leni,neboli Alena měla tmavé oči a vlasy,a však němci sou spíše světlého typu,takže sem se podivila,že Leni nebyla převezená do koncentračních táborů.Bylo neuvřitelné,že tak malá holčička,která se každý den stýkávala s mlácením a odsuzováním,dokázala najít svou matku a dědečka,kteří přebývali v českém městě Klatovy.S každou další kapitolou navíc,jsem doufala že se holčička dostala domů..
Kniha má jistě velký úspěch! ;)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus děti Německo rodina rasismus osamělost uloupené děti rodinná tajemství dějiny pro děti a mládež
Autorovy další knížky
| 2001 |  Říkali mi Leni |
| 1979 |  Štěstí přijde zítra |
| 1986 | Bludný kámen |
| 1979 | Bílá paní - Obnovený obraz |
| 1974 | Marta věří na zázrak |
Tato kniha se mi moc líbila a doporučila bych ji všem holkám i klukům. Ve škole jsme ji dostali za povinnou četbu. Nejdříve jsem si myslela že to nebude nic moc, ale potom jsem se do ni začetla a nikdy si ji určitě přečtu znovu.