Leon
Roman Bureš
Jsem Leon, syn Agathonův. Pontský boxer, který prohrál finále v Olympii. Vrátil jsem se rozbitý a zlomený, rval se po hospodách a koledoval si o nůž v zádech nebo o doživotní vyhnanství. Pak jsem potkal Ariadné, svou ženu. Dala mi syna a dceru. Společně mi zachránili život. Jenže když si myslíte, že se vše otáčí k lepšímu, bohové vám na hlavu hodí novou pohromu. Přišli Římané. Zničili mé město, odvlekli mou rodinu. A po mně chtějí, abych pro jejich potěšení zabíjel v aréně. Nesmrtelní však mají jiné plány – Spartaka. Společně roztrháme Řím na kusy a jeho vnitřnosti naházíme do moře. Najdu svoji rodinu, i kdybych měl obrátit Itálii naruby. Budu je hledat, dokud nezemřu…... celý text
Přidat komentář
Tento příběh se mi moc libil. Vždycky, když jsem si myslela, že vím, jak to skončí, nastal obrat.
Štítky knihy
antika starověký Řím gladiátoři otrokářství povstání Spartakus boj o život boj za svobodu historické romány 1. století před KristemAutorovy další knížky
2015 | Propast času |
2019 | Inferium |
2020 | Říše |
2016 | Císařovna |
2021 | Planeta idiotů |
Strhující příběh. Není tak uhlazený jako od Loukotkové, ale o to víc je reálný. Chvílemi jsem měla pocit, že se nepíše začátek sedmdesátých let před Kristem, ale čtyřicátá léta dvacátého století. Některé scény jako by vypadly z knih o koncentračních táborech. Lidská zloba, hamižnost, pocit moci a nadřazenosti nad jinými. Lidstvo jako celek je asi nepoučitelné, a proto jsme nuceni stále dokola opakovat své chyby. Oceňuji, že Spartakova armáda nebyla vykreslena pouze jako ti spravedliví, ale také jako lůza, která když ochutnala jak chutná moc, chovala se stejně, jako ti, proti kterým bojovali.