Les mytág
Robert Holdstock
Vstupte do lesa, jenž dokáže zhmotnit postavy z vašich snů, ale i z drsné, dávno zapomenuté minulosti. Do lesa, který je tím větší, čím hlouběji se do něho ponoříte, a z něhož nemusí být návratu… Když se Steven Huxley po válce vrátí do rodného domu na okraji zdánlivě nevelkého lesa uprostřed anglického venkova, zjišťuje, že už nic nebude jako dřív. Otec, který se snažil neprostupný hvozd zkoumat a často do něj odcházel na několikatýdenní výpravy, za podivných okolností zemřel. A bratr Christian, druh z dětských her, jako by jeho posedlost zdědil. Kdo jsou tajemné postavy, které z lesa vystupují, a jsou vůbec z masa a kostí, nebo spíše z hlíny a větví? Čím víc se les brání Stephena pustit dovnitř, tím víc ho svými tajemstvími přitahuje. Osudově. Jeden z nejpodmanivějších, nejoriginálnějších románů britské fantastické literatury se po více než dvaceti letech vrací v revidovaném, nově ilustrovaném vydání doplněn předmluvou Neila Gaimana.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2015 , ArgoOriginální název:
Mythago Wood, 1984
více info...
Přidat komentář
Pro mě osobně hodně divná záležitost. Tak nějak jsem si představovala, že to bude úplně jiné a ejhle.. Asi jsem si představovala zase jednou nějakou klasickou hrdinskou fantasy, tentokrát lesní, či co, možná sem tam nějaký elf či lesní bytost, ale rozhodně ne totální pecku mezi oči mytologickým kladivem, navíc odehrávající se v Británii dvacátého století ;) Během četby mi pořád vrtalo hlavou, jak je možné, že se něco TAK divného líbilo tolika lidem a dosáhlo to tak vysokého hodnocení.
Naprosto originální, syrový, sofistikovaný a děsivý příběh, v němž Jungovy archetypy aj. individua z podvědomí lidstva jako takového (a že se nejedná o žádné beránky) ožívají v tajuplném lese. Někdy už člověk ani neví, co je přehráním jakéhosi starého mýtu, kdy se mýtus teprve vytváří a kdy je příběh současných hrdinů lesem se pohybujících vlastně mýtus předem daný.. Kniha je navíc psaná nádherným jazykem s výborným překladem Petra Kotrleho, za což má on i nakladatel můj nehynoucí vděk.
V ještě osobnější rovině mě Les mytág oslovil svým dějištěm - mám velmi ráda Britské ostrovy a všudypřítomné narážky na pastviny a lesy a potoky, které si dovedu tak živě vybavit, činily pro mě příběh ještě reálnějším.
Od Lesa mytág jsem čekal mnohem více. Chtěl jsem se ponořit do světa tajemného lesa, ale atmosféra navozená autorem byla bohužel slabá. Zaměřil se více na různé postavičky, které se jen v příběhu mihnou a zase se jde dál. Styl autora mě také nezaujal, jazyk mi přišel místy kostrbatý (možná je to však vinou překladu). Také nechápu, komu byl román primárně určen. Pro děti je tam moc sexuálních narážek a odkazů k historii, ale pro dospělé mi to přijde celé dost naivní. Nicméně bavila mě Guiwenneth a nápad to je dobrý. První polovina ve mně opravdu neustále probouzela zvědavost. Čte se to svižně a přesto, že kniha nemá zrovna nejsilnější závěr, druhý díl mám už v plánu. Na rozhraní 3 a 4 *.
Takže za čtyři, ale s odřenýma ušima. První polovina příběhu byla tajemná, temná a přesně taková jakou jsem čekal. Jenže potom se to zvrhlo v pochoďák lemující větší než malé množství naprosto zbytečných charakterů. Závěr byl oproti očekávání mnohem méně epický, než by si zasloužil.
Shrnuto - jeden hodně originální nápad, jeden nesympatický hrdina posera, jeden vedlejší hrdina s nelogickým příběhem a k tomu jeden záporák s prapodivným chováním. Ono je tam taky několik bájí, čert ví jestli skutečných, nebo smyšlených, ale ty mě teda taky nějak nevzaly za srdce.
Mimochodem, konečně vím, kde se Cameron inspiroval pro Avatara. Ten les s jeho nitrem a tak...
Tudíž maximálně 3,5 hvězdy a to se bohužel prý zaoukrouhluje nahoru.
Koupil sem na doporučení článku v Pevnosti a čekal sem teda o mnoho víc. Asi je to dobou. Co mě štvalo je, jak se autor vyžívá v neustálém popisování, kdo, co má na sobě apod. Ani konec mi nějak zásádní nepřišel ale čte se to dobře.
fantasy se zajímavým námětem a jasně viditelným anglickým stylem.
jediné co mě namíchlo byly *SPOILER*!!!!! kapitoly o tom jak spolu prozivaji to zamilovane obdobi. mela jsem pocit ze to snad slovo od slova prepsal z Lolity....
Když jsem si přečetl, že má jít o knihu s mýty očekával jsem spíše pohádkové mýty, tdy něco ve stylu seriálu Once upon a time či komiksovou sérii Mýty. Ale to ne, tady jde o méně známé mýty.
Nejde ani o typické fantasy - trpaslíky, elfy apod. opravdu nečekejte. Po prvních stranách mě příběh hodně vtáhl a bavilo, ale pak jsem ji odložil, když začalo jít o milostnou linku, kdy dva nebo vlastně tři řeší jednu dívku... Nicméně poslední třetina se zase rozjela a začlo mě to bavit, asi se mi ještě nestalo, abych přečetl 150 stránek za večer:-)
Autor si určitě mohl odpustit erotické až porno scény, bez toho bych se s chutí obešel.
Úvodní kniha série o Ryphopském lese. Tohle dílko nenabízí pouze pohled na temné, neprobádané zákoutí tohoto starodávného hvozdu, ale ukazuje zejména hloubku jednotlivých postav, které do něj zavítají. Les mytág patří jako většina knih od Roberta Holdsstocka mezi mé srdeční záležitosti.
Robert Paul Holdstok ( Merlinův kodex, cyklus Les Mytág, Dávné ozvěny ) se narodil v hrabství Kent a i když svůj dospělý život prožil v Londýně, na anglický venkov a především do anglických lesů se ve svých dílech stále vracel. Nejinak tomu je i v jeho stěžejním díle Lesu Mytág.
Příběh: Vypravěčem příběhu plného tajemství je válečný veterán Steven Huxley, který se po bojích prožitých ve Francii vrací do domu na kraji Ryhopského lesa v hrabství Kent, kde se svým bratrem a otcem strávil své dětství. Otec, který celý svůj život více než svým synům, zasvětil průzkumům zdánlivě malého lesa, za podivných okolností zemřel a Stevenův bratr zdá se propadá posedlosti lesem stejně jako jejich otec… A pak je tu ještě Guiwenneth dívka osud, dívka legenda…
Mýty a legendy. Ale hlavním hrdinou příběhu není ani tak Steven Huxley, jako Ryhopský les, v jehož neprostupných houštinách žijí, bojují, milují a umírají Mytága. Mytága jsou „mytická imága“. Oživlé představy dávných hrdinů a postav, strašidel a nočních běsů z dávných dob. Oživlé archetypy, které podle Holdstoka produkuje lidské podvědomí a kolektivní nevědomí, žijí právě v Ryhopském lese, který jedním z mála pozůstatků původních pralesů. Tolik k suché teorii.
Otevřete – li však Les Mytág, zapomenete na všechny suché teorie, na Junga z kterého Holdstok vychází i na dějiny filozofie a hodiny psychologie, neboť vás svým syrovým dechem a tajemstvím ovane svět tak originální a atmosférický, že bez dechu a s napětím budete obracet stránku za stránkou a stejně jako Steven se z cynického pragmatika, proměníte v snílka.
A přitom vám vůbec nebude vadit, že se příběh, stejně tak jako tajemná Guiwenneth schovává pod klenbou prastarých stromů a jen občas vám dovolí zahlédnout svou tvář…
Protože především tajemstvím a zvláštní atmosférou si Les Mytág získal srdce čtenářů a s právem se zařadil mezi klenoty fantastické literatury.
100%
Přes 30 let stará fantasy, která nesnese srovnání s běžnými fantasy příběhy, kde skupina chrabrých hrdinů putuje z bodu A do bodu B, zachrání svět před velkým zlem a zažijí báječná dobrodružství.
Tohle je trochu jiná fantastika vytvářející snové světy v naší mysli, v mysli našeho světa. Má temnou atmosféru a nejednoznačné hrdiny. Bohužel není jednoduché ji číst a vyžaduje po čtenáři správné naladění na příběh a hodně představivosti, oproti běžné fantasy nedá čtenáři nic zadarmo.
První polovina knihy je skvělá, postupné odhalování Rohypského lesa a jeho legendy často deníkovou formou je strhující a sálá z toho neuvěřitelná atmosféra, že se nemůžete odtrhnout. Druhá polovina knihy, kdy se do toho lesa hrdinové konečně vypraví, je spíše zklamání a zahození tak obrovského potenciálu na celou velkou ságu. Čtení je čím dál náročnější, plno krátkých minipříběhů zdržuje a snový příběh se mění v obyčejné putování s cílem zachránit svou milou a zabití velkého ZLA.
Posledních 50 stránek jsem dočetl s velkým sebezapřením a volné pokračování už číst nebudu, i když se píše, že to je autorova úplně nejlepší kniha. Velká škoda, na začátku jsem to viděl na 5 hvězdiček.
Zajímavá kniha. Problematika archetypů mě dlouhodobě zajímá a toto uchopení mě velmi zaujalo. Sice jsem občas ztratil přehled, ale i tak mě Holdstockův svět okouzlil a těším se na další dobrodružství.
Kniha která se vám vetře do podvědomí a nutí objevovat stále víc, jít hlouběji a hlouběji - přesně jako samotný Les.
Ne zcela obvyklá fantasy, na kterou jsem narazila spíš díky krásné obálce. Nicméně, po třech stránkách jsem se nemohla vrátit zpět do reality.
Hlavní postavou není ani tak Steven, jako samotný Ryhopský les. Nicméně charaktery jsou celkem dobře rozepsané, Christianovo "šílenství" mělo něco do sebe.
Kniha je tajemná, živočišná, prosycená vůní lesa a příběhů z lidského podvědomí. Zajímavá stvoření a hrdinové které si lidé vytvářeli během dávných časů... Kdybych znala lépe Anglickou mytologii, určitě bych si Les užila ještě víc. =)
Do lesa mytág se určitě vracet nebudu - příběh sice začal poutavě a jeho leitmotiv se zdál tajemně přitažlivý, nicméně jeho potenciál nebyl ani v nejmenším využit. Zhruba od půlky se totiž začne obnažovat triviální dějová konstrukce, kolem které tančí spousta na sebe se navalujících vedlejších minipříběhů, v nichž se člověk ztrácí a stěží si skládá (a pamatuje) souvislosti (mnoho z nich totiž nemá pro další četbu význam a zbytečně tedy odvádějí od hlavní zápletky pozornost). Navíc se některé dějové události nepochopitelně a náhle stejně tak jen vyskytnou, jako zapadnou, což činí četbu ještě zmatenější… Působí to dojmem nedomyšlenosti, nepropracovanosti a četba je pak kostrbatá, trhaná a nepříjemná. Pochválit sice lze košatý a barevný jazyk, avšak jeho použitím na zbytečně rozsáhlé, přeplácané popisy (zvláště lesní krajiny) nevynikl a fantazii spíše zahlcoval, než podněcoval a tím pádem unavoval a nudil – jakoby s ním sám autor neuměl zacházet!? Pominu-li rušivé tiskové chyby, celkově se kniha jeví jako balastní změť slov nalepená na notoricky známém dějovém skeletu.
Bylo to jako před těmi léty, když jsem poprvé četl Harryho Pottera a Pána Prstenů, bylo to jako tenkrát, když jsem se zamiloval do fantasy žánru. Už dlouho mě žádná fantasy tak nefascinovala jako právě Les Mytág. Každé slovo pečlivě zvolená, každá věta dokonalé poskládaná. Nestačil jsem se divit, jak dokáže být tak prostý příběh zároveň tak úžasný. Tenhle svět mě prostě dokonale vtáhl. S Lesem Mytág je to jako s kvalitním alkoholem, musíte ho upíjet a vychutnávat pomalu, aby se vám dostal postupně víc a víc pod kůži.
Fantasy jsem přečetla hodně. Ale tuhle považuji za výjimečnou, jinou. Možná jí ani nechci ,,shazovat" do žánru fantasy.Od začátku do konce se ve mně usadilo, zvláštní, tíživé cosi. Přesto jedna z knih, na něž nelze zapomenout.
Fantasy nemusím, tohle ale jo. Holdstock je takový Lovecroft. Na rozdíl od něj ale umí psát. Příběh Mytág voní plísní podzimnímo lesa, hustým dýmem ohně před jeskyní a vůbec umně dráždí primitivní, neolitické podloží našich sofistikovaných já. Celá série s přehledem za 5*****
Já se v Lese Mytág ztratil a nedokázal jsem si plno věci představit. A to se mi stává velmi málo. Přesto myšlenka lesa s Myttágy, je velice zajímavá.
Štítky knihy
mýty a legendy anglická literatura lesy Carl Gustav Jung, 1875-1961 jiné světy záhadné bytosti World Fantasy Award (cena) fantasy archetypyAutorovy další knížky
2015 | Les mytág |
1996 | Les kostí (9 povídek) |
1999 | Merlinův les |
2010 | Avilion |
2015 | Lavondyss |
Nevím, nevím...Kniha se tváří slibně - docela hezký obal, uvnitř hezké ilustrace, zajímavý námět o lese, ale. Začátek se mi moc nelíbil, do prostředku jsem se už jakž takž začetla, ale konec už mě vyloženě nebavil a poslední strany jsem jen proletěla očima. Nevím proč, Asi se mi nelíbily postavy, hlavně Guiwenneth, její dětský popis, který zaváněl (skoro pořád) sexualitou (jak se v knize píše) mi přišel "zvrácený". Prostě divná kniha, která mi nesedla. Rozhodně nesáhnu po pokračování.