Lesní lišky a další znepokojivé příběhy

31.12.2017

Tak trochu jiné a divné čtení. Ale po pravdě, líbilo se mi to. Hlavně ta první povídka je naprosto famózní.

28.11.2017

Některé povídky poutavé, jiné méně. Povídková moc nejsem, když se konečně začtu, je konec.

11.11.2017

Je to jiný svět,stříbrné lišky se schovávají za ostružiní a mžourají očkama v neprostupné tmě.
I v této zemi se za sychravého ranního počasí snáší mrholící déšt na lampy lemující ulici,která se těsně tisknou podél hada železničních kolejí někam do dáli k blikajícím šrankám s pravidelnou zvonkohrou.Je to všední podivno osamoceného zdroje světla které dopadá na kaluž s jemně neslyšnými dopadajícími kapkami na oslyzlé dlažbě přiléhajícího chodníku...
I tu v domácnostech si lidé rozsvěcí své malé zdroje svitu domácího tepla.Co nás tak přitahuje na komíhajícím plamínku svíčky,že jej tak rádi stále opečováváme...nechte se tedy pohltit tímto severským znepokojením.
Některé povídky se vám budou líbit více jiné méně,není nutné zhltnout za jedinný den,jste přeci jenom v jiném světě a lišky tu samozřejmě dávají dobrou noc jiným způsobem než jako v našich útulných pelíšcích,to je na tom přeci to zvláštní.

07.11.2017

Pro mě hodně zajímavá kniha. Ze všech povídek mě nebavila jen jedna, ale taková se v knize povídek najde vždycky. V podstatě bylo ale na každé z povídek něco k zamyšlení o lidskosti. Nebo aspoň mě to tak přišlo. Takže za mě rozhodně palec nahoru.

02.11.2017

Snad je to rozdílem české a finské kultury, ale část povídek jsem vůbec nepochopila.

28.10.2017

Určitě této knihy nelituji, ale už po ní nejspíš znovu nesáhnu. Ráda si ponechám ten prvotní pocit, co jsem měla. Kniha rozhodně splnila účel, to, že mi do toho déšť bušil do okna, už byla jen třešnička na dortu. Musím zde vyzdvihnout Kéž bychom tu byli taky a Temná zhouba, uzda smrti. Ale nejvíce se mnou zamávala povídka Motýl, opravdu se mi ještě nestalo, že by mnou proběhlo tolik smíšených pocitů během tak krátké povídky. Klobouk dolů!

16.10.2017

Musím uznat, že po dlouhé době kniha povídek, která má něco do sebe. Každý příběh je trochu jiný, a název "finské podivno" jej vystihuje nejlépe. Vzala jsem si ji s sebou na chatu a po setmění, kdy už všichni spali, všude jen tma, dvojka vína (nebo krapet víc) a kniha byla dokonalá!

04.10.2017

Některé povídky jsou čtivější než jiné, i přesto stojí kniha za přečtení celá! :-)

30.08.2017

Takový další malý milý vhled do finského podivna, z něhož už mám něco načteno. Nejlepší pro mě byly povídky Transit a Kéž bychom tu byli taky.

17.08.2017

Musím říct, že tato sbírka povídek se opravdu povedla :) Příběhy napínavé a poutavé, skoro všechny se mi opravdu líbily. Nelíbila se mi snad jen Čarodějná kolébka, která pro mě byla asi až moc podivná a nebavila mě. Závěr o finské fantastické literatuře byl pro mě jako studentku finštiny velmi poučný :) Za mě rozhodně palec nahoru! :)

02.08.2017

Kniha opravdu plně dostojí názvu svého žánru - "Finské podivno". Podivné, to je opravdu asi nejvýstižnější slovo pro pojmenování celé téhle sbírky. Povídky jsou poměrně krátké, ale přesto vás nutí k zamyšlení a ke snaze je pochopit, ačkoliv některé z nich asi plně pochopit ani nelze. Nejvýše nakonec hodnotím Transit a Kéž bychom tu byli taky.
Něco podobného jsem četla úplně poprvé, a tak jsem ráda, že jsem si díky této knížce rozšířila obzory.

01.08.2017

Výborné čtení.Povídky mám ráda. Moc se mi líbil Transit + Kéž bychom tu byli taky. Co říkáte na Motýla???

26.07.2017

Útlá knížečka nabízí literární průřez Finnish Weird tvorbou. Neřekla bych, že jsou povídky špatné, ale jsou to povídky. Ne každá mi sedla, protože Fini opravdu vytvořili značnou směsici, ne-li galimatyáš, žánrů.

Za pět hvězd to u mě mají Transit a Temná zhouba, uzda smrti. U Johanny Sinisalo rovněž nějakou dobu pokukuju po jejím románu Jádro slunce a po přečtení Transitu už nebudu váhat a koupím si jej.
Čtyřhvězdičkové jsou pro mě povídky Lesní lišky a Kéž bychom tu byli taky. Každá stojí na opačném pólu literárních žánrů. Lesní lišky popisují vztah člověka a přírody, Kéž bychom tu byli taky pro změnu vliv technologií na člověka.
Povídky, které mne nechaly víceméně chladnou, jsou Čarodějná kolébka, Motýl a Gordonův příběh. Po stránce stylistické jim však nemůžu nic vytknout.

Co mě ale opravdu potěšilo a rozhodlo tak o hodnocení knihy, je závěr - Podoby finského podivna. Rozhodně ho nevynechávejte, dozvíte se hodně zajímavých informací a já si našla i několik dalších tipů na čtení.

Kniha splnila očekávání, chce to u každé povídky přemýšlet a prakticky vám nechá volný závěr a průchod vaši fantazií. Doporučuji

18.07.2017

Perfektní. Téměř nad každou povídkou jsem si musela chvilku zapřemýšlet. Nad některými více, nad některými méně. Mám ráda zvláštní styly vypravování, magický realismus i nepříjemné pocity při čtení. Tohle vše tahle malá knížka má. Určitě se k některým z autorů vrátím. (+ta obálka je naprosto úžasná)

05.07.2017

Dávám čtyři hvězdy, i přes to, že jsem jednu povídku nepochopila, některé se mi nelíbily. Dávám tolik hvězd, protože u každé povídky jsem měla tak hrozně zvláští pocit, který se ani nedá popsat. A taky mě každá povídka donutila přemýšlet, takže proto tolik hvězd.

01.07.2017

Četla jsem na doporučení a zpočátku se mi do toho ani moc nechtělo, ale po první povídce jsem přestala vnímat okolí :) zvláštní a poutavé

19.06.2017

Od téhle knížky jsem asi očekávala víc, než mi mohla dát. Jednotlivé povídky mají rozdílnou kvalitu, Lesní lišky jsem ani nedočetla, Čarodějná kolébka je pro mě blábol o ničem, Gordon ušel a ta o vlkodlakovi se mi jako jediná docela líbila. Jinak průměrný soubor, o kterém za měsíc ani nebudu vědět, že jsem ho četla.

Na začátku jsem od knihy čekala něco trochu jiného ale brzy jsem na to zapomněla. Dostala jsem totiž zajímavé a neobvyklé povídky, které mě neskutečně bavilo číst. Myslím, že tohle bude jedna z těch knih, kterou budu s radostí číst v podzimních večerech protože přesně k nim mi kniha z nějakého důvodu sedí.