Let Ikaru

23.05.2024

Na jednu stranu dobře popsána ponurá atmosféra života v uzavřené komunitě bez naděje na zlepšení, na straně druhé nefungující filozofické řečnění a fantazy nedokončená zápletka.

05.01.2020

Tentokrát zklamání a navíc k uzoufání nudné. Přes atraktivitu tématu generační lodě, zajímavou anotaci a z toho plynoucí příslib zajímavého čtenářského zážitku jsem se do příběhu vůbec nedokázal dostat. Až příliš nadšeně jsem si knihu přinesl z antikvariátu a těšil se na mně zcela neznámého autora. Za hlavní nedostatek považuji absenci příběhu, nebo nějaké hlavní nosné myšlenky. To, co je v knize vydáváno za příběh tak vůbec nepůsobí. Ruší naopak přemíra balastu v podobě umělých úvah, zbytečných interních monologů a podivných, zcela neuchopitelných rozhovorů. Chybí děj, a to co se tam za děj vydává, je zoufale nezajímavé, nezáživné, hlavní postava je nesympatická, absolutně mě její osudy nezajímali a nezaujali. „Ultraprogresivní“ svět v podání originálu z roku 1984 působí dnes místy docela komicky, čtenář se neubrání úsměvu nad jistou naivitou některých progresivních nápadů, byť tohle je nutno autorovi odpustit s ohledem na dobu a místo vzniku. Závěr trochu vylepšuje popsanou bilanci, doplňuje motivace a odpovědnosti průzkumníků. Kniha mě dále vede k hlubší úvaze nad rozdíly v psaní mezi „západními“ a „východními“ SF autory, což považuji za pozitivní. Chápu, proč to někoho může nadchnout a mohlo nadchnout v minulosti. Dnes, v době kdy je svět podobnými úvahami přeplněný, je to však poněkud zastaralé.

28.06.2017

Ačkoliv SF, obzvláště s touto tématikou několikageneračního letu do vesmíru, mám moc ráda, tak Let mě bohužel moc neoslovil. Možná proto, že rozebírá psychiku pouze jednoho z astronautů, možná proto, že, jak mi alespoň připadalo, si autor zkouší na čtenáři svoje fyzikálně-filozofické názory, a možná proto, že jsem chvílemi měla pocit, jakoby psal knihu na několikrát a malinko přeskakoval v hrdinových zájmech od jednoho k druhému, a celý obsah mi tak připadal nesourodý. A možná mi prostě jen nesedl páně Dilovův styl psaní. Neurazilo, nenadchlo, bohužel...

09.06.2014

Noposledy jsem četl na střední, kde mě to bavilo hodně. Nyní jsem se nějak na konci nechytl, ale jinak většina knihy ok.

08.05.2013

Skvělá sci-fi, která staví především na atmosféře uzavřené komunity letící Vesmírem na obřím asteroidu Hidalgo. Příběh výborně vystihuje chování lidí vystavených frustrující vykořeněnosti a ztrátě domova a postupnou snahu o nastolení nové civilizace, nové Země, tam někde ve vzdálených končinách Vesmíru. Kniha mě hned od první stránky naprosto pohltila svým filosofickým záběrem. Naprostým vrcholem je pak posledních 30 stránek, ve kterých tíživá, klaustrofobická atmosféra a vykreslení psychiky jednotlivých postav dosahuje toho nejlepšího, co jsem kdy četl. Doporučuji.