• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 8 knih

Nové komentáře u knih Ljuben Dilov

Let Ikaru

„Na jednu stranu dobře popsána ponurá atmosféra života v uzavřené komunitě bez naděje na zlepšení, na straně druhé nefungující filozofické řečnění a fantazy nedokončená zápletka.“... celý text
— JiříŠkorpík

---

Ještě jednou o delfínech

„Nejlepší nepochybně Krásná Helena.“
— Hobo

---

Let Ikaru

„Tentokrát zklamání a navíc k uzoufání nudné. Přes atraktivitu tématu generační lodě, zajímavou anotaci a z toho plynoucí příslib zajímavého čtenářského zážitku jsem se do příběhu vůbec nedokázal dostat. Až příliš nadšeně jsem si knihu přinesl z antikvariátu a těšil se na mně zcela neznámého autora. Za hlavní nedostatek považuji absenci příběhu, nebo nějaké hlavní nosné myšlenky. To, co je v knize vydáváno za příběh tak vůbec nepůsobí. Ruší naopak přemíra balastu v podobě umělých úvah, zbytečných interních monologů a podivných, zcela neuchopitelných rozhovorů. Chybí děj, a to co se tam za děj vydává, je zoufale nezajímavé, nezáživné, hlavní postava je nesympatická, absolutně mě její osudy nezajímali a nezaujali. „Ultraprogresivní“ svět v podání originálu z roku 1984 působí dnes místy docela komicky, čtenář se neubrání úsměvu nad jistou naivitou některých progresivních nápadů, byť tohle je nutno autorovi odpustit s ohledem na dobu a místo vzniku. Závěr trochu vylepšuje popsanou bilanci, doplňuje motivace a odpovědnosti průzkumníků. Kniha mě dále vede k hlubší úvaze nad rozdíly v psaní mezi „západními“ a „východními“ SF autory, což považuji za pozitivní. Chápu, proč to někoho může nadchnout a mohlo nadchnout v minulosti. Dnes, v době kdy je svět podobnými úvahami přeplněný, je to však poněkud zastaralé.“... celý text
— thorir

---

---

Ještě jednou o delfínech

„Soubor celkem čtivých a nenáročních sci-fi povídek.“
— Petrstik

---

Ještě jednou o delfínech

„Bulharská sci-fi je v celosvětovém měřítku spíše bludičkou než čarokrásným motýlem s pestrými křídly, přesto jméno spisovatele Ljubena Dilova není příznivcům žánru (především tedy starší generace) tak úplně neznámé. V Česku vyšlo několik jeho románů a kniha Ještě jednou o delfínech představuje výběr jeho klasických fantastických povídek. Asi bych o této sbírce neřekl, že je reprezentativním výběrem toho nejlepšího, co v Bulharsku vzniklo, na druhou stranu si ale Dilov drží jistou úroveň a občas se dokonce blýskne zajímavým motivem, jako například v Krásné Heleně, Na zpívající planetě nebo v Nakrmit orla. Zápletky jeho povídek nejsou konfrontační, výbušné nebo kdovíjak ohromující, rezonují spíše s poklidnou, pohodovou atmosférou, která nezřídka dokáže vykouzlit úsměv na tváři.“... celý text
— ludek.n