Let Ikaru přehled

23.05.2024

Na jednu stranu dobře popsána ponurá atmosféra života v uzavřené komunitě bez naděje na zlepšení, na straně druhé nefungující filozofické řečnění a fantazy nedokončená zápletka.

05.01.2020

Tentokrát zklamání a navíc k uzoufání nudné. Přes atraktivitu tématu generační lodě, zajímavou anotaci a z toho plynoucí příslib zajímavého čtenářského zážitku jsem se do příběhu vůbec nedokázal dostat. Až příliš nadšeně jsem si knihu přinesl z antikvariátu a těšil se na mně zcela neznámého autora. Za hlavní nedostatek považuji absenci příběhu, nebo nějaké hlavní nosné myšlenky. To, co je v knize vydáváno za příběh tak vůbec nepůsobí. Ruší naopak přemíra balastu v podobě umělých úvah, zbytečných interních monologů a podivných, zcela neuchopitelných rozhovorů. Chybí děj, a to co se tam za děj vydává, je zoufale nezajímavé, nezáživné, hlavní postava je nesympatická, absolutně mě její osudy nezajímali a nezaujali. „Ultraprogresivní“ svět v podání originálu z roku 1984 působí dnes místy docela komicky, čtenář se neubrání úsměvu nad jistou naivitou některých progresivních nápadů, byť tohle je nutno autorovi odpustit s ohledem na dobu a místo vzniku. Závěr trochu vylepšuje popsanou bilanci, doplňuje motivace a odpovědnosti průzkumníků. Kniha mě dále vede k hlubší úvaze nad rozdíly v psaní mezi „západními“ a „východními“ SF autory, což považuji za pozitivní. Chápu, proč to někoho může nadchnout a mohlo nadchnout v minulosti. Dnes, v době kdy je svět podobnými úvahami přeplněný, je to však poněkud zastaralé.