Stříbrná židle
C. S. Lewis (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/2275/bmid_letopisy-narnie-stribrna-zidle-SPK-2275.jpg
4
1601
1601
Letopisy Narnie série
< 4. díl >
NARNIE... kde obři chystají zkázu... kde zlo splétá sítě... kde vládnou kouzla. Navzdory neznámým nebezpečím a hlubokým a tmavým jeskyním je skupinka přátel vyslána hledat uneseného prince. Na své výpravě do Podzemí se však setkávají s daleko krásnějším a daleko hrozivějším zlem, než si vůbec dokázali představit.
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2005 , Fragment (ČR)Originální název:
The Silver Chair, 1953
více info...
Přidat komentář
tak tady se asi musím omluvit všem, kdo psal recenze přede mnou...sice je ve správném pořadí čtvrtá, ale já jí četla jako předposlední...bohužel se mi tento díl ale vůbec nelíbil, přečetla jsem to jen abych to už měla za sebou. Vůbec jsem se do toho nemohla dostat :(
Celkově jde o jeden z těch úplně nejlepších dílů Narnie, hodně se povedla speciálně postava Čvachetky, která dodává takový pěkný protipól energickým dětským postavám. Děj je zajímavý a je to zase něco jiného, než v minulých dílech - v podzemí je to také hezké zpestření a část s obry mi také přijde pěkně napsaná. Co se mi zase tolik nelíbilo, byla celá koncepce Aslanovy země - to na mě asi bylo až moc velké fantasy.
Kolem a kolem opravdu pěkný díl, který řadím v rámci celé série hodně vysoko.
Místa děje se prolínají víc než obvykle, také se zde řeší více morální dilemata, podzemí nepostrádá napínavé chvilky, zajímavé bytosti i pozoruhodná jednoduchá řešení mnohdy složitých situací. Děti jsou zobrazeny poněkud ploše, více než obvykle.
(SPOILER)
Zatím pro mě nejslabší díl, musím říct, že jsem měla veliký problém se vůbec začíst..a celkově mi v knize chyběli počáteční postavy Lucky, Edmunda, Petra a Zuzky..:) ale na druhou stranu jsem si oblíbila Čvachetku.
Ale od okamžiku, kdy se děti dostali do podzemí, tak už se to četlo samo!
strieborná stolička by mala byť radšej šiesta.Dobrý a napínavý diel.Inak pekná a doporučujem ju :):):):):)
Unesený princ, dobrodružství v horách, obři, čarodějnice, to je dobrodružství jak má být. Ten lev si je zas povolal a opět se jich vůbec neptal, jestli mají o úkol zájem a ještě jim stihl vyhubovat jak se chovají. To bylo trochu úsměvné, ale jinak je Stříbrná židle skvělý pohádkový příběh, který skrývá nejedno poučení.
„... Vtom se ale ozval tiše vrkavý hlas čarodějnice — ze všeho nejvíc se podobal volání divokého holuba z korun vysokých jilmů ve staré zahradě o třetí hodině ospalého letního odpoledne. ...“
Řekla bych, že ze všech dosavadních dílů Narnie má „Židle“ nejrozmanitější děj a vystřídá se v ní nejvíc různých kulis. Mnohá z těch prostředí jsou fascinující, jako třeba Aslanova říše hned na začátku (jak mistrně Lewis evokuje závrať!) nebo mokřady bludiček, poseté osamělými vigvamy. Bludičkové jsou mimochodem úžasná rasa a já se přidávám ke zdejšímu spolku přátel Čvachetky.
Oceňuji ponurou atmosféru, nevlídné počasí a těsné hlubiny, líbí se mi záchvaty mrzutosti u obou dětí a obdivuji, jak se Lewis v popisu Bismu tvořivě inspiroval renesanční alchymií (salamandři v ohni, živé kovy). Zosobňuje příklad vědce, který využívá svojí učenosti k posílení, nikoli k ubití fantazie, a to je inspirativní. A navíc jsem se v „Židli“ konečně dočkala Platóna (diskuse o reálnosti světa/světů „mimo jeskyni“), na němž údajně mají být Letopisy založené. Což mi zatím přijde jako poněkud nadsazené tvrzení, ale uvidíme. Alegorie tady každopádně fungují skvěle, hlavně ta závěrečná, dojemná a, no, stejně citově vyděračská jako zbytek křesťanství. x)
Co mě na Narnii naopak setrvale a hluboce štve, je distinkce mluvící zvířata x němá zvířata, přičemž první mají status bytosti, kdežto druhá jsou bezprávné věci určené k spotřebě. Rozčiluje mě to od prvního dílu, jenže tady je kontrast mezi nimi vyhrocený až k naprosté nesmyslnosti. Sníst jelena, který nemluví lidskou řečí, není o nic morálně ošidnější čin než čištění zubů, zato sníst mluvícího jelena je rouhání a kanibalismus („jako byste snědli miminko“). Jakože proč?! Dejme tomu, že schopnost řeči v Narnii symbolizuje přítomnost duše, ale to neřeší otázku, proč by na ní měla záviset hodnota něčího života. Lewis tím vlastně shrnuje etický problém, který má křesťanství, anebo alespoň (skromněji řečeno) problém, který mám s křesťanstvím já.
Kniha se mi velmi, ale opravdu velmi líbila. Doporučuji, pokud jste četli, a pokud jste nečetli (což asi moc lidí nebude) doporučuji třikrát víc. Děj má svou logiku, není to pořád dokolečka to samé, pan Lewis prostě umí vyprávět. A psát.
MOŽNÁ SPOILER
Škoda, že nezažíváme další dobrodružství s Kaspianem. Toho jsem si velmi oblíbila.
Nechápu, proč Čvachetka říkal dětem Poleová a Srubb. Ano, v knize bylo vysvětleno, proč si tak říkaly děti navzájem, ale proč on?
Přijde mi, že autor skoro všechno píše z pohledu Jill (v předchozích dílech Polly a Lucinky). A když ne Jill, tak nějaké jiné "dobré" postavy. Přišlo by mi zajímavé dozvědět se myšlení například Paní v zelené kytlici. Nebo i jiné "záporné" postavy.
Také by mě zajímalo, proč se kniha jmenuje Stříbrná židle, když tam o ní vlastně nic není - není tam ani popsaná, ani nesehraje žádnou významnou roli, jenom ji rozsekají na cimprcampr. A to je všechno - nic jiného se s ní nestane.
Tahle knížka byla dobrá, jo byla dobrá. Hlavní dvojice mě svým způsobem dost štvala, překvapivě teď mě štvala víc Julie, než Eustác. Ten se oproti minulému dílu změnil k lepšímu. Myslím ale, že šlo, alespoň pro mě, o nejslabší díl série, protože se vše svým způsobem opakovalo, jen s jinými dětmi.
V knize se opět změnila sestava hrdinů. Mně to však vůbec nevadilo. Jde totiž znovu o nádherný dobrodružný i poučný příběh, který na předešlé navazuje. A závěr knihy mi dokázal, že některé věci se prostě nemění. „(Ředitelčini přátelé poznali, že jako ředitelka nestojí za nic, a tak ji nechali jmenovat inspektorkou, aby se pletla do práce jiným ředitelům. A když zjistili, že dokonce ani tohle jí moc nejde, dostali ji do parlamentu, kde žila šťastně až do smrti.)“ Vřele doporučuji.
Nanejvýš uspokojivé.
Poznámka k různým vydáním Letopisů Narnie.
Na doporučení jedné naší milé paní knihovnice jsem si sérii přečetl ve dvou různých překladech, abych je mohl porovnat.
O starší překlad se postarala paní Renata Ferstová. Zdá se mi, že použila až příliš hovorový jazyk (především v přímé řeči), který mi k tajemné a vznešené Narnii tak docela nesedl. Ale možná bude dnešním mladým čtenářům bližší?
Novějšího překladu se ujala paní Veronika Volhejnová. Její styl mi vyhovoval více. Zdálo se mi, že lépe vystihuje atmosféru příběhů.
Protože jde o knihy určené především dětem, zhodnotím ještě různé ilustrace pomocí hvězdiček.
Renata Fučíková – 1, Ondřej Laštůvka – 3, Pauline Baynesová – 5.
Vše je pouze věc osobního vkusu. Já doporučuji knihy v překladu paní Volhejnové, s ilustracemi paní Baynesové.
P.S. Bez ohledu na vydání, jde o skvělý zážitek.
Na začátek trocha vyznání: miluju Letopisy Narnie - jsou láska. ❤️ A je to moje dětství. Úplně vidím, jak ležíme se sourozenci v postelích a rodiče nám čtou příběhy odehrávající se za dveřmi velké almary.
Samozřejmě jsem v tom věku nevnímala všechny alegorie, kterými je příběh protkaný. Proto jsem se v dospělosti rozhodla, že si knihy přečtu znovu a odnesu si z nich něco nového - protože nenechte se mýlit: nejde o stupidní dětskou pohádku, ale o knihu se silným poselstvím. Toto je první díl, který z dětství neznám, byla jsem tak zvědavá, co se odehraje.
Možný spoiler (ale nedozvíte se o moc víc než z anotace knihy):
Do kouzelného světa Narnie se Eustác Pobuda dostane již podruhé: poprvé absolvoval se svojí sestřenicí a bratrancem plavbu na slavné lodi Jitřní Poutník, které velel princ Kaspian. Tentokrát však Eustáce na cestě nedoprovází příbuzní, ale spolužačka Julie. Přímo od samotného lva Aslana dostanou velmi důležitý úkol: najít a zachránit Kaspianova syna Riliana. Cesta to není jednoduchá a oni se musí vypořádat s mnoha nástrahami. Doprovází je kývoun Šklíblatík, který by za nic nedal ani děravej groš :) Jestli vás zajímá, jak celá cesta dopadne, doporučuji si tuto útlou knížečku přečíst. Každá vzpomínka na dětství je v současné době pohlazením na duši :) ;)
Knize dávám "jen" 3⭐, protože ji srovnávám s předchozími díly - a ty mám přirostlé k srdci. Tento se jim bohužel nevyrovnal. Ale jinak určitě doporučuji, protože každý návrat do Narnie je sen :)
Už to nějak ztrácí kouzlo. Příjemná pohádka pro děti, která i z napjaté situace udělá skoro nudu. Už je to po pár dílech zkratka okoukané.
Čtvrtý a za mne (i za mé syny před cca 18-ti lety, kdy jsem jim Narnii četl) nejlepší díl. Z teplých krajin druhého a třetího dílu návrat zase do chladnějších končin. Sympaťák kývoun Šklíblatík (tak byl nazván v překladu Orbis Pictus), za kterého bych nedal ani děravej groš…:-). Moc povedený příběh a hezké čtení jak pro děti, tak i pro „poučené“ dospělé!
Pro mnohé se jedná o jeden z nejslabších dílů. Je fakt, že některé pasáže by mohli být lépe napsané. Nicméně já jsem si i tuto knihu užil a i když jsem ji četl před mnoha lety, rád si jí připomenu
Výborné ako vždy!
Eustace a Jill sa opäť vracajú do Narnie, kde pomáhajú nájsť princa Riliána, ktorý zmizol. Prežívajú nečakané dobrodružstva, pri ktorých sa stretávajú so zlou čarodejnicou či obrami. Všetko sa ale dobre končí, princa nájdu a vracajú sa späť do Narnie.
V týchto knihách z Narnie sa mi najviac páčia tie závery, kedy sa deti stretávajú s Aslanom - je to také krásne až duchovné mi to príde (predobraz neba).
Tento díl Narnie mi přijde trochu podceňován. Možná není tolik dotažen co se týče dobrodružství a charakteru postav, zato je pro mě velmi přitažlivý svou pochmurnější atmosférou. Když jsem ho teď po letech četla, nejvíce mě zaujala alegorie příběhu; Lewis je pro mě mistrem alegorií.
Opět napínavý příběh o dvou dětech. Z toho jedno je všem už dobře známý Eustace, který nic a nikoho nemá rád , ale to se má brzy změnit. Spolu se spoluzackou utečou ze školy do tajného světa Narnie a zažijou tam další nezapomenutelné dobrodružství
Štítky knihy
křesťanství zfilmováno fantasy pro děti dobrodružství rozhlasové zpracování fantasy mluvící zvířataAutorovy další knížky
| 1991 |  Lev, čarodějnice a skříň |
| 2008 | Rady zkušeného ďábla |
| 1993 |  Čarodějův synovec |
| 1992 | Princ Kaspian |
| 1993 | Poslední bitva |
Další příběh ze světa Narnie, který nezklamal a rozhodně stojí za přečtení. To jak se všichni hrdinové vypořádají se svými osudy je obdivuhodné. Poukazuje i na to jak je důležité mít přátele a opalovat si vše co se člověk naučí, protože neví kdy to bude potřebovat.