Letopisy Vukogvazdské družiny – svazek čtvrtý
Jan Kravčík
Letopisy Vukogvazdské družiny série
< 4. díl
Měla to být jen krátká výprava do trpasličích dolů, ale jak už to tak bývá, zvrhla se v boj na život a na smrt. Trpaslíci nikdy nebyli příjemní braši, a co teprve, když jim doly pustoší krutí skřetí drancíři, kteří spálí všechno a všechny, co jim přijdou do cesty. To je pak lepší co nejrychleji zmizet. Pro někoho už je ale pozdě… Vukogvazd není svět, kde všichni hrdinové zdárně přežijí a s drsným úsměvem na rtech odejdou obtěžkáni zlatem. Je to nehostinné místo, a kdo do něj vejde, tomu hlava sejde. Protože z hloubi hvozdu se šíří zlo, prastaré, s ostrými, nelítostně trhajícími drápy. Hrdinové tak musejí vzít zavděk spojencem, kterého by si nikdo dobrovolně nevybral.... celý text
Přidat komentář
Ne, ne a ne! Já jsem si ten čtvrtý svazek neměla číst! Co jako teď budu dělat? To si ze mě Kravčík dělá srandu? Doufám, že už sepisuje pátý díl a že bude stejně skvělý jako tento! Uf, už jsem se trochu uklidnila. No, takže tohle bylo zatím nejlepší pokračování série a zaslouží si čistých *****. Byla to neskutečně skvělá jízda, všechny tři příběhy mě nesmírně bavily po všech stránkách. Akce střídala vtip, romantiku a příjemné mrazení. Co se týče postav, oblíbené jsou snad všechny, protože jsou tak odlišné - držkatý Lopin (co slovo, to perla), Rinvit za-každou-cenu-udělat-správnou-věc, roztomilý ťulpásek Dargos, Tesla, která je vždy nad věcí, a hubatá Gereta, která v mnoha ohledech předčí kdejakého chlapa. Všichni mi přirostli k srdci a měla jsem o ně pořád strach, protože pan autor se s hrdiny moc nemazlí a klidně je šoupne smrti do chřtánu.
Jeho spisovatelská zdatnost navíc strmě stoupá vzhůru, takže to snad pro něj bude impuls sepsat další Letopisy. Že už to zmiňuju podruhé? Ach jo...
Návrat k oblíbeným hrdinům trval déle, než bychom si přáli, ale stálo to za to. Myslím, že vzestupná úroveň čtivosti je zase potvrzena.
Část díla
Kúducká veselka
2017
Měď nad zlato
2017
Za Rageburk!
2017
A dál? To bylo první, co mě napadlo po dočtení poslední strany. Bohatý slovník, skvělá stylistika, vtip, napětí, trochu té romantiky, žádné párání se s postavami. Obzvláště poslední příběh "Za Rageburk" je skvělý. Dá se říct, že celá série zraje jako víno. Kéž by byl i svazek pátý!