Letopisy Vukogvazdské družiny – svazek třetí

Letopisy Vukogvazdské družiny – svazek třetí
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/247006/bmid_letopisy-vukogvazdske-druziny-svaze-KgO-247006.jpeg 4 37 37

Originální česká fantasy Letopisy Vukogvazdské družiny pokračuje ve třetím svazku. Ani po Orlohoru nemají Vukogvazdští čas na odpočinek. Doprovázejí kudúcké kupce po cestách drangenských společně s jejich zbrojnou skupinou – třemi sličnými děvami. Stezky jsou to záludné, mnohá nebezpečí i bestie na nich číhají. A jak se říká – kam čert nemůže, nastrčí ženskou. Ať už v podobě krvelačné strigy, zákeřné harpyje nebo hubaté holky. Avšak i na Vukogvazdské se může usmát štěstí a po časech hubených snad přijdou časy bohaté. Cesta k bohatství ovšem vede Vlčím hvozdem, který postupně odkrývá svá tajemství. Naši nehrdinové velmi brzy zjistí, že v nouzi poznáš trpaslíka a že peníze nesmrdí, nejsou-li kudúcké. Do toho se z Říše šíří zkazky o začínající vojně, nad Mladčí létá drak a hvozdem se čím dál víc potulují smečky útočných vlků… Meoda, Rinvit i Dargos tak stojí na rozcestí a musejí se rozhodnout, kterým směrem se vydat. I ve třetím dílu oblíbené české fantasy bublá v kotlíku hrachová kaše, sbírá se dračí lejno a tříbí se nečekaná přátelství, která neposkvrní ani prasklý sud kolomazu! Letopisy Vukogvazdské družiny jsou kolektivním dílem skupiny autorů – Honza Kravčík (1978), Vojta Sedláček (1979), Jéňa Kremer (1981) a Honza Hnátek (1979) –, kteří patří ke tvrdému jádru kdysi početnější stejnojmenné skupiny hráčů Dračího doupěte.... celý text

Přidat komentář

Hesonit
07.02.2020 4 z 5

Třetí díl Letopisů obsahuje méně vulgarismů (k mé radosti), uchovává si bohatý slovník, vtip, čtivost, avšak dobrodružství nejsou už tak nervy drásající a autor/autoři, pokud jde o hlavní postavy, značně vyměkli.

Krivas
23.05.2018 5 z 5

Velmi pěkná nevšední série. Je hezké se zde na chvilku uklidit od všedních věcí :-)


elenai
22.05.2017 5 z 5

Já jsem na rozdíl od Garaguna ráda, že parta Vukovazdských dostala trochu oraz. :) Povídky se mi četly jedna báseň a skvěle jsem se bavila. Hlášky některých byly naprosto skvělé, ačkoliv, pravda, sem tam se opakovaly, ale stále byly trefné a na správném místě.

První povídka byla taková, hm, vztahová. :) Co si budeme povídat, Meoda jako jediná (polo)ženská na tu bandu testosteronu prostě nestačila, takže jsem ty tři svérázné děvčice uvítala. Druhou bych označila za klasickou dobrodružku, ovšem stále velmi kvalitně napsanou. Možná se mi nakonec líbila asi nejvíc z těch tří. A třetí povídka zaváněla survival hororem. Když jsem ji četla, tak nejraději pod peřinou a v teplíčku, protože to, co tam bylo popsáno, to fakt nechceš. U třetí povídky mě rovněž mrzela absence hned několika postav a konec mohl být rovněž trochu propracovanější. Takhle si člověk řekne, hm, dobrý, a co dál? Bude ještě něco?!

A ono bude, přátelé! A já se hrozně těším na čtvrtý díl! (Mám to potvrzeno přímo od pana Kravčíka). Zároveň bych ráda vyzdvihla nejen text samotný, ale i práci redaktorů, ilustrátorů a grafika. Letopisy se v knihovničce krásně vyjímají a hodně zvažuju, že si pořídím i mapu.

Garagun
19.08.2016 3 z 5

Třetí pokračování Letopisů Vukogvazdské družiny je pořád stejně dobré jako oba předcházející díly. Stále musím obdivovat úžasný sloh Jana Kravčíka, plný košatých přirovnání, úžasných archaismů i staročeských výrazů, kterým už dnes rozumí jen málokdo. Je to krásná ukázka toho, jaký máme bohatý jazyk, jak si s ním lze vyhrát, jak je v něm stále co (znovu)objevovat... Věru dnes u nás není mnoho spisovatelů (a to nejen v rámci fantastiky), kteří by si na formě svých příběhů dávali až tolik záležet. K formě samozřejmě neoddělitelně patří obsah - a ten je u třetích Letopisů neméně čtivý než u předchozích dílů. Postavy jdou z dobrodružství do dobrodružství, ke známým hrdinům přibývají nové tváře, střídají se vypravěči a mění se úhly pohledu, objeví se náznak romantiky a ždibíček erotiky, do tváře nám dýchne i bezmála hororová atmosféra zimního Vlčího hvozdu...

Ale abych jen nechválil - ano, třetí pokračování Letopisů je pořád stejně dobré, ale také je pořád stejně stejné. Nabízí přesně to, s čím přišla již předchozí pokračování, ani o chlup víc, takže vyprávění začíná být místy lehce monotónní, „na jedno brdo“. Scházelo mi i nějaké dramatičtější finále, nějaký ten opravdu zoufalý, téměř beznadějný boj o život, díky němuž jsem nakonec tak vysoko hodnotil druhý díl. Ne že by se tu toho hodně napínavého nedělo, ne že by životy družiníků často nevisely na vlásku, ne že by hrdinové neronili krev, pot a slzy, ale... Třetí díl Letopisů se přece jen nese v poklidnějším duchu (a snad dokonce má i pár hlušších místeček), a kdo se těší na umrtí ústředních, starých známých hrdinů (což bylo takové „koření“ prvních dvou knih), ten bude nejspíš zklamaný. Zkrátka a dobře, třetí díl Letopisů je už o něco čistší špinavá fantasy...

Při svém hodnocení tedy zůstanu jen u tří hvězdiček a budu doufat, že jednou vyjde i čtvrté pokračování - coby skalní fanoušek si ho (navzdory všem výše zmíněným nedostatkům) určitě nenechám ujít :) A jsem vážně zvědavý, protože právě ve čtvrtém díle by měly knižní Letopisy překonat časovou hranici, kde skončily ty původní, ještě internetové, takže další dobrodružství Vukogvazdské družiny pro mě budou již zcela nová a neznámá. A klidně se přiznám, že se na další díl už nyní upřímně, z celého srdce těším!

Praetorian
09.06.2016 5 z 5

Tuhle mně dosud neznámou sérii teď doporučuji kudy chodím. Dobrodružství partičky dobrodruhů, kteří rozhodně nejsou žádnými hrdiny, ale osud je nutí se jimi proti své vůli stát, mě uchvátila. V prvním příběhu třetího dílu (Dračí lejno) se družina vzpamatovává z masakru na konci druhé knihy a iniciativu logicky přebírají tři nové (ženské) postavy. Záměr vrátit se domů do Vlčího hvozdu s minimálními ztrátami ale úplně nevyjde. Potěšil návrat Dargose, je vidět, že postavy jsou propracované a vyvíjejí se (což u spousty českých fantasy naprosto chybí). Druhý příběh (Polibek harpyje) je svižný a vtipný, ale na můj vkus se moc podobá tomu, co všichni dobře známe - zadání úkolu, peripetie, vyřešení úkolu, odměna. Na druhou stranu přinesl skvělé postavy doktora Šilpašátry a rytíře Smila. Třetím atmosférickým příběhem (Vánice), který sleduje dvě dějové linky, kniha graduje. Předkládá další tajemství Vlčího hvozdu a obsahuje spoustu návnad pro další díly. Potěšil realistický popis boje o přežití v zasněženém lese (kdo někdy bivakoval na sněhu, pochopí), nečernobílé zobrazení skřetů (nebo co to bylo zač) a taky jeden hodně netradiční vlkodlak. Pokud to má být pentalogie, jak tvrdí autoři na facebooku, pak tohle je bezvadný třetí díl – návnada na velké finále.

Torgal
03.02.2016 2 z 5

Tretí krát vstupujeme do tej istej rieky a nedejovosť knihy už je problém, nad ktorým nejde mávnuť rukou. Družina sa stále len bezcieľne potĺka krajinou, deje sa toho len málo zaujímavého a aj to málo sú iba izolované miniepizódky. Druhý príbeh je v tomto ohľade svetlá výnimka a výprava na hradisko zamorené harpyjami aspoň dýcha pravou "dračákovskou" atmosférou. Bohužiaľ záverečná epizóda opäť skĺzne do bezradnosti a nezáživnosti tej úvodnej. Skrátka bez poriadneho dejového základu nemá pre autora ani pre čitateľov zmysel v tejto sérii pokračovať, unikátny jazyk a nádych zemitej fantasy po troch knihách nie sú samospasiteľné. 5-/10

maikie
10.07.2015 5 z 5

Smekám za jazykové zpracování kapitol s doktorem Šilpašátrou :-)