Levá strana světa

05.08.2021

Autorka pokaždé zvolí originální téma. Ale příběh byl v případě této knihy takový vláčnější.

12.07.2021

Téma zajímavé, literární zpracování kulhá. Další z mnoha knih, kde těžká rána osudu byla odrazovým můstkem pro přehodnocení životních priorit a celého života.

21.06.2021

Asi jako většina lidí jsem o tomto tzv. syndromu opomíjení neslyšela. Když jsem byla v rehabilitačním centru, setkala jsem se tam s mnoha lidmi různých věkových skupin s různými diagnozami, jak úrazy, tak mrtvice,RS, ale hlavně opravdu ty , co se týkalo mozku. Náš mozek je nevypočitatelný a pořád překvapuje. Hlavní postava Sára a její hektický život , práce, děti, manžel a neustálé slovo "MUSÍM" a potom pár vteřin, autonehoda a život se úplně otočí. Spisovatelka zde popisuje vše do detailu, takže jsem při čtení spolupracovala se Sárou, držela jí palce a psychicky ji podporovala při každém krůčku a hledáním levé strany, která ji dovede k uzdravení.

17.06.2021

Zajímavé téma, o nemoci jsem nikdy neslyšela. Četlo se to úplně samo, takže dávám plný počet bodů ;-)

10.06.2021

Výborná kniha o věcech známých i neznámých.
Svižný, ale neuspěchaný styl psaní, příjemný a bezchybný překlad; díky, Joto, je to úleva, číst knihu, která měla dobrého překladatele a které se nakladatelství pečlivě věnovalo! Téma pro mě zcela neznámé, ale velmi zajímavé a pohlcující. Syndrom druhostranného opomíjení nezní nijak katastroficky, ale pro postiženého to musí být obrovský zásah do běžného života, a to ani nemusí být tak pracovně vytížený trojnásobný rodič jako je právě hlavní hrdinka Sára. Vůbec si to neumím představit, ale mně docela stačí ten čtenářský "blok", brr!
Takže po knize Ještě jsem to já se autorce povedl další skvělý román a já ho mohu jenom doporučit - čtenářům tady na webu i těm v naší knihovně.

"Bob v ledničce nikdy nenajde to, co hledá. Typický příklad:
Sáro, máme kečup?
Na horní polici!
Nevidím ho.
Vedle majonézy!
Majonézu nevidím!
Podívej se do dveří!
Ve dveřích není!
Všechno osahej!
Nakonec uslyším pípání ledničky, jež nás upozorňuje, že dveře zůstaly otevřené moc dlouho, a rozhodnu se Boba zachránit. Dojdu k ledničce, kde pořád hledá, na vteřinu se podívám na horní polici, sáhnu do ní, vezmu kečup (který byl vedle majonézy) a podám mu ho. Jako by měl syndrom opomíjení ledničky."

15.05.2021

Opět velmi čtivá kniha LIsy Genovy zabývající se pohledem na život člověka se zdravotním problémem. A jak ho zvládnout. O syndromu opomíjení levé strany jsem dosud nevěděla. Díky knize si dokáže člověk nezdravotník jasně představit dopad tohoto omezení do života úspěšné ženy a matky tří dětí...

01.05.2021

hodně zajímavé téma, o kterém jsem slyšela poprvé až v této knize. Čtivě napsáno, člověk si uvědomí, jak může v jediném okamžiku o vše přijít.

19.04.2021

Předchozí romám "Ještě jsem to já" ve mně vyvoval vysoká očekávání od dalšího díla autorky. Levá strana světa mě sice tak nezaujala, ale četla se dobře a téma bylo velmi poutavé. Takže si ty 4 hvěždičky zaslouží, byť to nebylo "úplně ono".

14.04.2021

Zvláštní, jak umí autorka zaujmout, a často i pobavit, literárním zpracováním dost těžkých témat. Navíc tak, aby z toho nebyl ani sladkobolný doják, ani trapná parodie.
Jednu hvězdičku dolů dávám za konec knihy, ale to nic nemění na faktu, že jsem se od knížky nemohla odtrhnout.

08.04.2021

Převážnou část velikonočních svátků jsem četla tuto báječnou knihu. Syndrom opomíjení byl (a věřím, že nejen) pro mě velkou novinkou. Autorka to popsala naprosto dokonale. Kniha byla velmi čtivá, několikrát mě rozesmála, místy i rozplakala, ale především neskutečně bavila. Jednu hvězdičku dolů dávám za "jednodušší" jazyk a ne příliš složitou zápletku (i když chápu, že o tom to nebylo), ale jinak mohu jen doporučit! :)

31.03.2021

První, mimochodem skvělá, kniha Lisy Genovy Ještě jsem to já, vypráví o padesátileté profesorce kognitivní psychologie, která onemocní agresivní formou Alzheimerovy choroby. Příběh byl také úspěšně zfilmován. Proto jsem se těšila na autorčin druhý román.

Levá strana světa je opět „o mozku“, o jeho traumatické poruše, tzv. syndromu opomíjení. I když je mozek náplní mé práce, nikdy jsem o takovém postižení neslyšela a proto i čtení, na rozdíl od předchozí knihy, bylo pro mne mnohem těžší. Přesněji řečeno, tak jako hrdinka Sára, ani já jsem dlouho nemohla pochopit, jak někdo nemůže vnímat jen polovinu světa. Obě jsme zřejmě zcela prozřely až v okamžiku, když se Sára pokusila vstát, obléci se a jít. Její mozek „nenašel“ ani levou ruku, ani levou nohu… Hyperaktivní, profesně velmi úspěšná workoholička zůstala najednou upoutána na vozíku. A k tomu se, jak už to v románech bývá, přidá nevyřešený, ba přímo traumatický, vztah s matkou.

Někdy stačí pár sekund a život, jak jsme ho znali, nenávratně skončí. Pak teprve začneme přemýšlet o tom, co je v životě podstatné.

Netrpělivě očekávám třetí autorčinu „mozkovku“, jejíž překlad již Sylva Ficová odevzdala nakladateli.

30.03.2021

Mockrát už jsem si říkala, o kolik informací přijdou lidé, kteří nečtou. Já jsem třeba doposud nevěděla vůbec nic o syndromu opomíjení a jsem vděčná autorce, že toto téma zpracovala. Nějak mám pocit, že jsem to prostě potřebovala vědět. Knihou Ještě jsem to já si autorka nasadila laťku hodně vysoko. Přesto je kniha Levá strany světa zdařilým románem o tom, jak se nám život může během chvíle otočit o 180 stupňů a jak je důležité bojovat, i když světlo na konci tunelu nemusí být vždycky úplně zřejmé.

25.03.2021

Strhující příběh ženy, která žila zběsilým tempem, které vedlo až k tragické nehodě, z níž si odnesla syndrom opomíjení levé strany. Příběh o uvědomění si, co je v životě skutečně důležité, o vyrovnání se změnou životního stylu. Navíc se o uvedeném syndromu dozvíte opravdu hodně. Jednoznačně doporučuji.

Kniha, která v sobě ukrývá spoustu důležitých témat a myšlenek. O tom, co je v životě skutečně důležité. O tom, co bychom neměli opomíjet. A také o tom, jak se kvůli jedné nehodě může změnit celý váš život. Najednou se na vše budete dívat jinýma očima. Stejně jako hlavní hrdinka Sára.