50 let videoher
Pavel Dobrovský , kolektiv autorů
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524901/bmid_50-let-videoher-65799acb43746.png
4
27
27
Jak vznikly legendy jako Dungeon Master, Lemmings, Ishar, Doom nebo Grand Theft Auto? Na jakých počítačích běžely? Kdo je udělal? A čím vynikaly? V knize 50 let videoher, která navazuje na loňskou publikaci O hrách a lidech z dílny časopisu LEVEL, se vracíme do doby, kdy si herní vývojáři museli přijít na všechno sami – od napsání programu až po vydání. Společně se tak můžeme pustit po stopách odvážných pionýrských výprav autorů těchto kultovních titulů. Kniha mapuje příběhy více než stovky herních legend, na nichž vyrůstaly takřka dvě generace mladých lidí, pro které se hry staly stejně důležitou součástí kulturního rozhledu jako filmy, knihy nebo komiksy. Každé hře je věnován prostor 4–10 stran zahrnujících zajímavé příběhy z vývoje hry, původní rozhovory s jejich tvůrci a zhodnocení dopadu a vlivu dané hry na celou branži. To vše v unikátním grafickém zpracování s velkými screenshoty a obrazovými průvodci.... celý text
Přidat komentář
naprosto famózní knížka, která mi dlouho chyběla a ani jsem o tom nevěděl:) skvělé zpracování, obrovská nálož informací a zajímavostí... zkrátka všem koho baví hry a jejich historie/tvorba 100% doporučuju
Matematika nikdy nebyla moje silná stránka, ale když si spočítám, kolik je 1972 + 50, vyjde mi číslo 2022. Publikace začíná rokem 1972, tedy rokem, kdy se americkým občanům poprvé představil Pong ve své plné kráse. Nabízí se ale otázka, proč publikace končí rokem 2007? V tom případě se nejedná o 50 let videoher, nýbrž o 35 let videoher. Již při koupi této publikace jsem byl skeptický, že se do knihy, která čítá přes 800 stran, vejde veškerá historie videoher. Tato publikace je příkladem, že to opravdu není možné. Pan Dobrovský se hojně zabývá videohrami vydanými v 90. letech. Ano, jedná se o desetiletí, kdy vycházely klasiky, které známe a hrajeme dodnes. Nicméně by nebylo od věci se zamyslet nad výběrem konkrétních titulů a rozšířit tak repertoár z let minulých i současných. Příkladem může být videoherní průmysl v 21. století, který je zoufale popsaný a jeho výběr žalostně malý.
Na knize mi chybí závěr a doslov. Nějaké vysvětlení, proč si autor vybral tyto hry, proč skončil rokem 2007 anebo proč nezmínil i jiné hry, které si v knize své místo právoplatně zaslouží. Publikace je utnuta bez jakýchkoliv vysvětlivek. Dokonce i seznam pramenů a literatury mi zde chyběl. Na publikaci mě nejvíce zklamalo to, že se jedná o velký klam. 50 let historie není tím, za co se vydává. Cítil jsem se podveden, když jsem zjistil, že kniha končí rokem 2007 u Far Cry 2. 50 let videoher sice působí jako nadějná publikace, ale je plná chyb (hlavně těch gramatických), nedodělávek a nepromyšlených nápadů. Bylo by praktičtější, kdyby publikace byla rozdělena na dvě části, tedy dvě knihy, které by na sebe navazovaly. Jedna část by se věnovala videohrám od 70. let do první poloviny 90. let a ta druhá od druhé poloviny 90. let do současnosti.
Graficky je kniha úžasná, popisy jednotlivých her jsou podrobné a plné zajímavostí. Otázkou je ale, jak byly hry vybírány. Z mého pohledu chybí některé zásadní tituly (série Heroes of Might and Magic, Little big adventure, Starcraft, který je jen okrajově zmíněn).
Těšil jsem se na to, ale jsem spíš zklamaný. Plno zásadních her chybí (Deus Ex?) a taky netuším proč výčet her končí někdy před patnácti lety (co tedy znamená těch 50 let, když rozsah pokrytí v knížce je jen nějakých 35 let?). Také se mi moc nelíbilo, že články se spíše jen okrajově věnovaly samotným hrám, jejím postavám a případně tomu co přinesly nového - je to spíš příběh jejich vývoje, který při takovém počtu her dost splývá a je často podobný..Celkově to na mě působí jako hodně šité horkou jehlou, což je u takhle ambicíozní publikace škoda. I tak jsem ale rád, že jsem to pořídil, protože nic podobného na trhu podle mě není.
Krásně zpracovaná a povedená kniha, která je spíše nostalgickým ohlédnutím za posledními padesáti lety, než souborem všech důležitých titulů. Samozřejmě mi tam také pár her chybí, například alespoň jeden díl ze série Heroes of Might and Magic, Deus Ex nebo třeba Zaklínač. Ale přelomových, legendárních či jinak zajímavých her je tolik, že by to klidně vydalo na další takovou bichli. Přesto, že jsem s knihou velmi spokojený, musím jednu hvězdičku strhnout za nezanedbatelné množství překlepů a jiných chybek. Což je u takového titulu velká škoda.
Kdo nedá do 50 let videoher Heroes I, Heroes III a Posla smrti snad ani nemá právo vydat takovou knihu. Místo vyhrabání nějakých obskurních záležitostí mohl být dán prostor jedné z nejznámějších a nejlepších strategicko-taktických her ze světa HOMAM a stejně tak by pozornost zasloužila i úchvatná adventura Posel smrti, jejiž práva pak koupilo i zahraniční studio a navázalo dalšími dvěma díly.
Edit: Po Zoltánově příspěvku musím také zmínit Deus Ex nebo Zaklínač. To už je skutečný hardcore.
Kniha je tak klasické dilema: někdo si tam to svoje najde a někdo ne. Já bohužel nenašla. Respektive něco ano (alespoň ty Brány Skeldalu tam jsou, ale to by člověk musel být už úplný ignorant, aby je vynechal), ale něco ne. Za takovou cenu docela zklamání. A co se provedení týče, rozkládací strany hrozí natrhnutím a v knize je hodně překlepů.
Málokterou knížku jsem takhle hltal. Četl jsem tak, že jsem knihu na začátku ani neprolistoval a těšil se, co přijde za starou pecku při dalším čtení. Nostalgie je silná a knihu bych doporučil jako skvělý dárek pro všechny muže, co v 90. letech vyrůstali na hrách.
Ojedinělý a naprosto skvělý počin. K nápadu jako takovému a krásnému grafickému zpracování není potřeba víc dodávat. Teď ale zápory, kterých je na knihu za tisíc korun na můj vkus až příliš. Moc mě zklamala korektura, kniha je plná překlepů a chyb v textu, a je jich opravdu hodně. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle by se u takhle drahého produktu stávat nemělo. Nevím jestli to byl jenom případ mého výtisku, ale na straně 18 mám chybu tisku, nicméně to je ojedinělá drobnost. Co mě už mrzí víc, prakticky všechny rozkládací stránky (mimochodem skvělý nápad, a to bez ironie) v mé knize jsou natržené. Pokud bych měl hodnotit nápad a obsah, bylo by to za sto procent. Hrozně mě ale zklamalo zpracování. Mrzí mě, že někdo prodává produkt za takovou částku s natrženými stránkami a velmi špatnou korekturou. Jako hráč práci pana Dobrovského fandím, ale po dočtení ve mně zůstala hořká pachuť.
V českých podmínkách naprosto ojedinělá práce. Herní průmysl je mladší než ten filmový, zato už celosvětově vydělává daleko víc. Jsem rád, že opouštíme otěže mladého, nedávno zrozeného oboru. Padesát let (přibližně) by mohlo napovídat, že už je dostatečně vyzrálý. A přesto se část veřejnosti stále domnívá, že videohry jsou "kultura k****ů". Jak tvrdil naprosto scestný ale slavný článek na samém sklonku 90. let. (Každá nová technologie musí projít před adaptací fází hysterie, je to pravidlo. Ale pojďme se přes ni už konečně dostat.)
Herní průmysl dosahuje dospělosti a je skvělé to sledovat. Vznikají studijní obory, lidé se na odvětví přestávají dívat skrze prsty. Zaregistrovala jej i vláda, možná se dočkáme i větší podpory. Třeba jak u filmu. I když je dobře, že je životaschopný i sám o sobě.
Zpět k samotným stránkám. Pavel Dobrovský mohl v knize jako hrozny posbírat (z velké míry svou vlastní) letitou práci v časopisu Level na making of článcích. Ale vůbec se nejedná o líný přístup, jen sborník vydaných článků. Texty jsou rozšířené o současné poznatky, s láskou a pečlivostí doplněné.
Pavel ostatně, jako zkušený herní novinář, už desítky let obesílá původní vývojáře a zodpovědně získává nové informace na měsíční bázi. Můžete se tak dočíst spoustu strastí a radostí, které provázely vaše milované herní tituly. Kolikrát chybělo málo a slavná hra vůbec nevznikla. Jen opatrně, budete mít tendenci si hraní osvěžit. Já už koupil 20 starých titulů na GOG :D. Ale proč ne, nostalgie je sladká.
Pokud bych měl najít i několik mínusů. Zmínil bych slabší korekturu. Vím, projet více jak 800 stran nebude žádný med. Ale co pět stránek, něco mě praští do oka. Opakování předložek, slov, překlepy, klasika. Před dotiskem by bylo fajn proklepnout ještě jednou. (Hodnotím první vydání z roku 2023.) Ad. grafická úprava, sazba moderní, krásná. Jediná pěst na oko jsou uvozovky v silnějším řezu písma u barevných citací, výběrů z okolního textu. Tady by chtělo zvolit vizuálně klidnější, jemnější řešení. Ale to je jen drobná nitka. Vlastně, určitě k tomu dojde, proto se předem připravte a nezlobte. Jedna z těch vašich nejoblíbenějších her dětství tam zkrátka bude chybět. Taky bych mohl jmenovat, ale zkrátka obsáhnout všechno nejde. Buďme shovívaví :D
Sečteno, podtrženo kniha je skvělý počin. A skvělá váha do vaší knihovny. Nejprve jsem vybíral kapitoly o svých nejoblíbenějších hrách jak z bonboniéry. A teď čtu od začátku až do konce. Radost procházet. Pokud máte rádi hry, zajímáte se o jejich minulost (nebo jste ji dokonce sami prožili) povinnost. Tohle bude jednou učebnice na herních školách. Škoda, že takové nebyly za mého mládí.
Knihu jsem dostal a musím říct, že mě jako pamětníka hrajícího od éry herních automatů v maringotkách za komunismu nečekaně řada článků potěšila, zdá se, že čímdál starší hra, tím výbornější kapitola - ať už kvůli příběhu autorů, technickým detailům, nějakému historickému milníku. K závěru už jsem měl pocit, že z novější éry nebyly vybrány dostatečně zajímavé hry (pro mě) ani text o nich, ale 80% materiálu knihy mě potěšilo. Každý si určitě vzpomene na hry, na které se nedostalo, ale to určitě není v silách publikace. Ideální dárek pro staré fotry, kteří vybrakovali kasičku kvůli automatu Space Invaders, ale vydrželi u her až do současnosti.