Leviatan / Vlny

27.01.2021

Pán Obluk písať vie! Pán Obluk má rád more! Pán Obluk má aj dobrú predstavivosť a fantáziu. Pán Oblúk žiaľ nevie odhadnúť, kde sa nachádza pútavá časť rozprávania!

V prvej novele Leviatan nám predstaví najfantastickejšieho tvora na svete, ktorého sleduje partia špičkových vedcov v špičkovom laboratóriu, ktorý miesto vedeckého bádania dávajú prednosť vlastným domnienkam a pudom. Ukončené je to v duchu poviedky: v tej najzaujímavejšej časti - do stratena.
Vo Vlnách predstaví akúsi prvotnopospolnú spoločnosť, ktorá živorí na malom ostrove v duchu filmového "Vodného sveta". Jednania postáv sú málo zaujímave a dejovo (akčnosťou) chudobné.

Obe novely mali sľubný potenciál, no nevyužitý. Pre mňa sklamanie.

02.11.2018

Pavel Obluk na mě kdysi dávno udělal dobrý dojem útlou knížkou "Znamení duhy", která mi připomněla například Aldissův "Nonstop" nebo Harrisonův "Zajatý vesmír". Když jsem tedy zahlédla ve výprodeji knihovny poněkud olezlý titul "Leviatan/Vlny" doslova za hubičku, neváhala jsem a vyšpulila dvacku. Nevábný stav knihy podtrhoval apokalyptický rozměr obou příběhů:-).

"Leviatan" v prologu dokumentuje stav planety několika pohledy do různých částí světa, zdánlivě nesouvisející znepokojivé události mají společného jmenovatele: oceán. Poté je čtenář uveden do výzkumného střediska, kde vědec Trevor a jeho dcera Jane slaví úspěchy při studiu komunikace s delfíny. Moderní stanice však brzy dostane nového obyvatele, kterého má v utajení, izolaci a pod záštitou armády zkoumat. Scénář je klasický: skupina expertů bádá, vojáci prudí a počet zúčastněných "překvapivě" klesá. Leviatanův vzhled je neotřelý a jakkoliv chybí ostré zuby a monstrózní chapadla, autor si tohoto tvora vymyslel důkladně - důstojně zastane roli všech těch zmutovaných žraloků a obřích krakatic, co v podobných románech hrají prim. Nevím, jaké má Pavel Obluk vzdělání či zaměstnání a netuším, nakolik lze jím popsané procesy a hypotézy brát vážně (googlit jsem byla líná). Občas sděluje polopaticky všeobecně známé věci a takové rozhovory pak v komunitě vědců působí nepatřičně; nicméně je to čtenář, kdo má vstřebat informace, tak lze nad hloupými otázkami postav přivřít oči. Jednotlivým hrdinům nebylo dopřáno mnoho prostoru, vztahy jsou podány povrchně, přidat charakterům trochu hloubky by určitě nebylo na škodu. Na druhou stranu četbu nic nezdržuje, nedojde na žádné zbytečné tonutí ve vatě. Závěr mohl působit mnohem naléhavějším dojmem a epilog už byl vyloženě navíc. 75%

Následuje o něco kratší novelka "Vlny", která nás přenese do vzdálenější budoucnosti. Budeme sledovat život v primitivních podmínkách ostrovní komunity, potápět se s hlavním hrdinou do útrob podmořského Města, hledat artefakty a odhalovat tajemství minulosti i současnosti. Osobně jsem si tuhle četbu užívala o něco víc než "Leviatana", akorát v poslední třetině začnou vystrkovat svatozáře božstva ze stroje - akce a dobrodružství poněkud nakopávají uvěřitelnost do pozadí. Dvakrát jsem škobrtla na nepatřičných termínech (do příběhu prostého Hledače, co nezná termíny třeba pro dveře, loď a vesla, nepatří "difuzní svit měsíce"). Konec bych označila za česky uspokojivý, byť pointa postrádala překvapivost. 85%

Pavel Obluk mě nezklamal, "Leviatan/Vlny" nepostrádají čtivost ani přesah, v konkurenci obdobných zahraničních titulů by dle mého názoru obstáli se ctí. Varovat je nutno akorát ty jedince, co při zaslechnutí termínu "globální oteplování" mají stejné asociace a pocity jako při slovech "poblitý hajzl", ti se s knihou ideologicky minou.