Lidé a oceán
Rudolf Krautschneider
V této i následujících knihách je všude přítomné mé krédo: Věřím, že my lidé to dokážeme. Co? Nezničit sami sebe. Není to jistota, jen slabý paprsek víry.
Přidat komentář
Pro mne poněkud zastaralé (70. a 80. léta), zmatečné (letem světem) a nezáživné. Pár črt ze severu (Island a severní ostrovy anglické, dánské i norské), trochu kapverské a kanárské omáčky, okořeněno válkou o Falklandy/Malvíny, zapito v Montevideu a Riu. Ze začátku víc o plachtění a oceánu, později již hlavně o konkrétních lidech, náhodných kamarádech ve vzdálených končinách. Zcela mizivě o končinách samotných. Fotky hrozné, obrázky děsivé. 50%
Velký obdiv k tomuto pánovi, a velký dík za to, že mě svými slovy přenesl do míst a doby,
které jsem nezažil.
velmi zajímavé zkušenosti suchozemce , který několikrát obeplul celý svět , žil na moři i několik roků, je z Moravy a ještě o tom umí poutavě psát, za mě pět hvězdiček
Ještě se na cestu nechystám, ale chybí už jen trochu a tak si od pána ještě něco přečtu :) Obdiv nad jeho odvahou!
"Někdo potřebuje odvahu k tomu, aby odcestoval. Jiný stejnou, aby zůstal."
Ruda Krautschneider píše, jako žije, žije jako pluje. Či pluje, jako žije?
Anebo žije, protože pluje?
Moře mám sice rád, ale nejsem žádný fanoušek yachtingu ani mořeplavby. Po několika rozhovorech, které jsem četl, mě ale začal zajímat Ruda Krautschneider jako člověk. Jeho jednoduchá filozofie, že když člověk opravdu chce, dokáže cokoliv, je mi blízká a svou přímočarostí a jednoduchostí strká do kapsy celé stohy dnes tak moderní motivační literatury. V knize Lidé a oceán to všechno je a k tomu notná dávka lásky k lidem, volnosti, svobody a obdivu k přírodě. Nejedná se o žádný souvislý text, spíš takové črty z Rudových cest a zápisky příběhů, které na cestách zaznamenal. Občas to není patřičně vypointované, občas předvídatelné, ale vždy upřímné a hezké čtení. Navíc mám druhé vydání od vydavatelství 65. pole, které mě fascinuje svým zpracováním a ilustracemi, což můj kladný dojem z téhle knihy jen prohlubuje.
Rudovy knihy nejsou jen o cestách, moři a dobrodružstvích. Jsou to knihy plné příběhů lidí, které na svých cestách potkává. Jsou to knihy o hledání (a nalézání) toho, co je v životě důležité. Jsou to knihy o svobodném duchu, který nemůže spoutat žádná hranice. Je důležité číst jeho knihy.
Jako suchozemský tvor jsem vždy obdivoval fotografie a dokumenty s námořní tématikou. Až článek o Rudolfovi Krautschneiderovi v nejmenovaném deníku mne zaujal a rozhodl jsem se přečíst jeho knížku, která mne nezklamala ale velmi poučila a místy pobavila. Kapitoly knihy jsou jednotlivé cesty, kam se s partou kamarádu vydával. Ať už jeho cesty vedly na britské ostrovy, severnímu pólu nebo do Jižní Ameriky, vždy věděl co si může k moři dovolit.
Podle přečtených článků, zhlédnutého videa jsem nabyl dojmu, že je to výjimečný muž. Přes své stáří, které v jeho případě není na překážku, právě naopak, s přibývajícími léty je moudřejší a zkušenější se stále pouští do většího nebezpečí. Jeho přednes a vyprávění je úctyhodné.
Knihu jsem si začal číst jako odlehčené čtení k přemýšlivému Mnichovi,který prodal své Ferrari.Vůbec jsem netušil jak mě zaujme život tohoto neobyčejného hrdiny,velkého Čecha propagujícího nejen Českou Republiku,ale i dobré lidské hodnoty a zároveň pravého mořského vlka...
A zrovna tak jako život Rudy Krautschneidera,mě velmi zaujal samotný jachting a plout jednou nějaký čas v dobré jachtě s partou přátel po moři,se stal jedním z mých životních cílů.
Už jsem si dokonce domluvil se známým co malou jachtu vlastní,projíždku alespon po nějaké z českých přehrad...Toť asi vše.Velice doporučuji nejen jako odlehčené čtivo... :-) O knižní dobrodružství nebudete mít nouzy a ještě se ledacos dozvíte... :-)
Autorovy další knížky
2014 | Plachetnicí kolem světa pro pírko tučňáka |
2006 | Co přinesly vlny a odvál vítr |
2016 | Lidé a oceán |
1997 | Legenda dobyvatelů |
2010 | Moře solí země |
„Jsou dvě mořské nemoci. Jedna vyhání člověka na pevninu a druhá na moře.“
Rovnako očarujúce ako Plachetnicí kolem světa pro pírko tučňáka. Čo-to (veľmi málo) sa opakovalo, prvých pár strán bolo nezáživnejších, ale potom kniha nabrala do plachiet pekných pár Beaufortov. Kniha má navyše krásnu poloplátenú väzbu a fotky sú čerešnička na torte.
Tento pán je skrátka veľmi inšpiratívny. Dokázal more sprostredkovať aj strachopudovi ako som ja :).