Lidská tragikomedie
Ladislav Klíma
filosofické drama, ve kterém se pět spolužáků setkává v den maturity, pak po dvaceti a po padesáti letech. První vydání v r. 1991.
Přidat komentář
Ladislav Klíma je pro mě nový objev a určitě budu číst i další jeho díla. Lidská tragikomedie je divadelní hra ve třech dějstvích, která odpovídají třem setkáním spolužáků - v den maturity, v padesáti letech a jako starci. Kniha je v podstatě od začátku do konce rozhovor pěti kluků z různých poměrů a s různými životními názory, jimž dal autor vtipně přiléhavá jména. Kantorek vidí smysl ve vědě, Shoř v ženách, Pulec v alhoholu a poezii, Obnos v majetku o Odjinud chápe již od mládí přesah lidského bytí a nezapadá. Zajímavé a čtivé.
"Budiž večer tvůj lepší než byl den tvůj"
Ladislav Klíma měl, krom jiného, jednu vynikající literární vlastnost. A tou je geniální schopnost napsat text, který na jednu stranu působí jako naprostá filozofická a moralizující manýra, která však působí aktuálněji, než většina knih, jež byly doposud napsány. Lidská tragikomedie není žádné světové drama, ale přesto, i přes výše zmíněné atributy, se jedná o tepající satiru, kterou lze aplikovat na téměř cokoliv v dnešní společnosti.
Beletrizovaná filosofie L. Klímy našla v této knize nejefektnější ztvárnění. Když v závěrečném aktu příběhu radí Odjinud Pulcovi, že nejlepší cestou k dosažení absolutně je uchlastat se k smrti - no, možná není daleko od pravdy :)
Hutná a pořádně znepokojivá četba. Viděla jsem i divadelní inscenaci v Dlouhé a to teda byl mazec ...
Doporučuji si sehnat v knihovně / antikvariátu starší vydání. Je přehlednější a fotografie z představení neruší tolik jako s dějem nesouvisející a těžko uchopitelné ilustrace vydání z roku 2003.
Hospodská fraška, jež se kontinuálně mění v mystickou tragédii s antickými rysy a opět přechází do fraškovitosti, v čtenáři úspěšně evokuje očistné uvědomění nad vlastním, nešťastným i směšným osudem lidským.
Symbolika trojího dějství, je již sama o sobě alegoricky stupňována po dantovsku na zemské radovánky, pekelnou trýzeň a smíření a vyrovnání v očistci se sebou samým, nám velice dobře potvrzuje inspiraci v Božské komedii . Autorův život je toho důkazem.
Shlédnuto v Malé aréně Ostrava v prosinci 2016. Naprosto vynikající zážitek - dílem, obsahem, dějem, komikou, tragikou a v neposlední řadě hereckými výkony!
Filosof Klíma naznačuje odpovědi na své otázky ohledně smyslu života v dramatu o ideálech pětice maturantů. Nesmyslné ideály, jako věda (Kantorka), erotika (Shoř), poezie (Pulec), velikášství ducha (Obnos) se staví - v Klímově filosofii - naproti ideálnu hledání sebe sama a dosáhnutí absolutna (Odjinud).
Po 30 a následně po 25 letech jsou Shoř, Kantorka, Pulec i Obnos zničeni svými marnými ideály. Jedině Odjinud (touha L. Klímy) dosáhl absolutna a radí Pulcovi, kterak dosáhnout k těmto metám - uchlastáním se k smrti.
nádhera. ikdyž to napsal nadstavem a v paranormálnosti je to skoro až přesný ve všem životním a lidským.
Autorovy další knížky
2010 | Utrpení knížete Sternenhocha |
1991 | Slavná Nemesis |
1990 | Svět jako vědomí a nic |
1989 | Vteřiny věčnosti |
1991 | Lidská tragikomedie |
Stejně jako komaturanti k sobě, i já se vrátil k tomuto dílu po dvaceti letech. A vida, přijal jsem ji lehce jinak, vrátím se snad tedy za dalších dvacet let. Klíma si své obecenstvo velmi citlivě natře na chleba, provede svou obžalobu a ideál, plivne nám do tváře a za naprostého poklidu odlevituje za Odjinudem. Epesní.