Ladislav Klíma

česká, 1878 - 1928

Související novinky

Čtenářská výzva 2023 v číslech

Čtenářská výzva 2023 v číslech
Zdravíme Vás v novém roce. Čtenářská výzva 2024 nám včera odstartovala, a tak je čas se podívat na pár čísel z výzvy... celý text

Populární knihy

/ všech 43 knih

Nové komentáře u knih Ladislav Klíma

Lidská tragikomedie Lidská tragikomedie

Stejně jako komaturanti k sobě, i já se vrátil k tomuto dílu po dvaceti letech. A vida, přijal jsem ji lehce jinak, vrátím se snad tedy za dalších dvacet let. Klíma si své obecenstvo velmi citlivě natře na chleba, provede svou obžalobu a ideál, plivne nám do tváře a za naprostého poklidu odlevituje za Odjinudem. Epesní.... celý text
_jukL


Utrpení knížete Sternenhocha Utrpení knížete Sternenhocha

Ach, staré dobré časy, keď bol heroín v lekárňach voľne k zakúpení na potlačenie kašľa, Coca-cola ešte obsahovala kokaín, spisovatelia ako Klíma jedli mŕtve myši, ktoré kradli mačkám rovno z papule a písali knihy s rozkošnými perverznosťami, psychotickými šialenosťami a filozofickými delíriami… Toto bol poriadne dobrý matroš.... celý text
kurama45


Český román Český román

Nepřipadám si slabý na duchu. Přečetl jsem deset stran a získal dojem, že netuším, o co se jedná; ani náznakem se nezačal odvíjet žádný románový děj; působí to jako nějaká odbytá slátanina. Nezájem.... celý text
jozik_v_tumane



Podivné příběhy Podivné příběhy

Dá se říct můj první kontakt s Klímou (kdysi jsem četl Filosofické listy) a můj dojem je, že se jedná o rozpolceného autora, který má talent, ale někdy také jen bohapustě blábolí... Stručně řečeno, Životopis a Nemesis 5/5, zbylé dvě povídky 2/5, průměr 3,5... (Nemesis je nejdelším, stěžejním textem, takže hodnotím 4/5.) Komentáře u jednotlivých částí díla...... celý text
jozik_v_tumane


Český román Český román

Klímův román je vlastně takový divoký dialog, kde více než cokoliv prosakuje jeho živelnost a zápal pro to říct věc, ať už je tou věcí zrovna cokoliv, občas probleskne s nějakou tou pravdou, jak zmiňuje: "Svatý hlas srdce neposloucháme! Jak dí Goethe. Neboť v irracionellním světě je "nerozum" skutečností, tedy rozumem! Jen pak myslíme dobře, myslíme-li srdcem." Mnohdy je to čtení groteskní (ale i zábavné), vzpomněl jsem si i na Švejka, haldy lidí mluví o národních myšlenkách a postojích (text byl psán pro zábavu mezi lety 1907 a 1910/1912), někdy i jen o obyčejných věcech (sestry) a všechno to je ponechané ve tvarech tak, jak to bylo, což odbourává jistou vážnost typických filozofických spisů. On Klíma, jestli se mu něco opravdu nedá upřít, tak je fakt, že, podobně jako Nietzsche, měl i jistou lyriku, ale taky ten zápal pro věc a, jak vždy říkám u největších, uměl do svých děl zakomponovat i humor, takže vám z toho vyleze dost unikátní a netradiční věc, která je ale velmi česká ve svém jádru, ale i naprosto chaotická, způsobem, který je pro řadového čtenáře těžké "jen tak ocenit" a přijmout a mít na text trpělivost. Je to ale (na to, jak se to prezentuje) zábavné čtení a u Klímy je to buď, že vás ten magor baví a nebo nebaví. Když baví, tak baví dobře, po většinu času ale zůstává někde na pomezí toho groteskního vtipu a hardcore filozofování, kde si plive svoje egodeistické výplody v chaotickém sledu událostí a obouvá se do všech a do všeho (starý pes Goethe, Tomáš Garick Masařík) - velmi české, většinou tlumočením skrze dialogy několika postav. I přesto nemůžu říct, že je to zrovna snadné čtení, prokousával jsem se tím dlouho a tak do půlky jsem tomu dal seriózní snahu, pak jsem jaksi ztratil trpělivost. (...) Úryvky: "Hau, hau, hau!" zavzněl za nimi teprve teď smích výrostka. "Dyž mohly líbat držku volovi, mohly ji taky už polibit mně. Vrátěj se a dej mně špuksny!" "To máš tak, chloubo vlasti!" zastavila se Olga "Tebe považovaly jsme za vola, a silou kontrastu vznikla v nás illuse, že tvůj vůl je člověk, - ty k obrazu božímu stvořený dobytku!" "Svůj národ i své milenky tím více jsem hanil a tupil, čím více jsem je měl rád; mizerná láska, která není zároveň opovržením a nenávistí." "Malinovi v lese líce lízá tato špinhausnice a s ním nochtlágruje u slepice" - u jaké slepice, nejsvětější trojice?" "Mlčel, nehnutě a s úsměvem hleděl stále v azur. Bylo nezbytno, aby potrestaná po ženském mravu povídáním dál se mstila." "já tě kopnu do žrádla, žě ti to prasivé Malině z kundy vylítne jako sračka z prdele," "My chcaly, jak jsme musily zdržovat smích..."... celý text
JP