Lieutenant Gustl
Arthur Schnitzler
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/121728/bmid_lieutenant-gustl-fwr-121728.jpg
3
11
11
Novela je psaná v tzv. vnitřním monologu hlavního protagonisty. Čtenář se tak dozvídá veškeré myšlenky hlavního hrdiny. Gustl jde na kocert, kde se neskutecne nudí. V šatně se pohádá s pekařem, který ho urazí a zesměšní. Ačkoliv si incidentu nidko nevšiml, Gustl vidí sebevraždu jako jediné východisko.
Literatura světová Novely
Vydáno: 1904 , J. Otto - Ottovo nakladatelstvíOriginální název:
Lieutenant Gustl, 1900
více info...
Přidat komentář
Poručík Gustík je výjimečnou novelou psanou technikou vnitřního monologu, které použil Schnitzler jako vůbec poprvé v německy psané literatuře. Díky tomuto postupu se stáváme pomyslným voyeurem lieutenanta Gustla. Zachycení proudu myšlenek zhýčkaného poručíka, který si vyjde do opery a vyhlíží nezávazný flirt, představoval novátorství, které rezonovalo nejenom v literárních kruzích. Krátce po vydání povídky zbavil čestný soud Schnitzlera titulu vojenského lékaře pro urážku na cti rakousko-uherské armády. Schnitzler, v povídce s jednoduchou zápletkou, zobrazuje se sarkasmem rakouského vojáka s antisemitským smýšlením a zpochybňuje také smysl dobových soubojů muže proti muži.
V moderní době byly novely psané vnitřím monologem novinkou, která má vystihnout podstatu lidské duse a popsat individuálního člověka. No, Gust je ale přeci jen trochu cvok, který to se sebevraždou kvůli směšné maličkosti myslí opravdu vážně. V Gustlově kebuli se najdou taky rasistické i směšné myšlenky. Musím ovšem říct, že pro mě vnitří monolog postrádá napětí, je to celkem nuda. Jediné, co mě skutečně pobavilo, byl závěr, díky kterému taky novela dostala tolik procent v ohodnocení.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2007 |  Snová novela / Die Traumnovelle |
| 1992 | Snové novely |
| 2006 |  Anatol |
| 1977 | Slečna Elsa |
| 1917 | Rej |
Absolutně nezajímavé. Závěr velice jednoduchý. Prakticky bez děje, bez nějaké hlubší myšlenky. Bych řekl tak na úrovni žáka základní školy. Vůbec nechápu jak tohle mohl někdo vydat. Já toto četl jako povinnou četbu při studiu německé literatury (při studiu germanistiky). Naprosto o ničem. Ten konec je vyloženě laciný. Už v průběhu knihy je vlastně jedna taková událost popsána - v tu chvíli mě napadlo, no snad to autor neukončí takto. No, právě tak se i stalo. (i vzhledem ke zmínce v průběhu knihy) by to takto ukončil opravdu snad jen žák šesté třídy základní školy. Tohle číst je opravdu jen ztráta času.