Likario
Vladimír Šlechta
https://www.databazeknih.cz/img/books/71_/71795/bmid_likario-eIP-71795.jpeg
4
103
103
Likarijská trilogie série
< 2. díl >
Likario zažívá obrovský rozvoj, vlastně se teprve teď stává městem. Lidé, skřeti i všemožní míšenci zde nacházejí dobré místo k životu. Ve starém podzemí se však někdo skrývá. Potají získává spojence, zastrašuje, korumpuje. Plánuje, že jedné temné noci vyjde na povrch a stane se místním vládcem.
Přidat komentář
Moje třetí zastávka v Pohraničí a líbí se mi tu čím dál víc. Svět, kde nic není černobílé. Klaďas Thompson nepředstavuje zrovna ztělesnění rytířských ctností a záporák Wolferin taky není úplný prototyp zhmotnění zla, v mnohém by si mohli podat ruce. Oproti Nejlepšímu roku Thompsonův cynismus ochabl, takže působil sympatičtěji, zatímco dědeček si poletoval ve svém světě, až to chvíli vypadalo, že nebude mít žádnou roli. Nejvíc se mi líbil Čolek, od posledního dílu vyrostl. Stačilo zahlédnout nahatou elfku a hned se z něj stal hlavní hrdina příběhu... :-) A taky mě bavili Atröd s Reigiasem, doufám, že se s nimi ještě potkám.
Štýl sa nemení, mýšlienka je trochu vykrádačka, ale zas celkom originálny pohľad na úpíriu doktrínu. Začínam sa trochu orientovať v prostredí aj hlavné postavy mi postupne celkom prirastaju k srdci, ale obávam sa že to bude vzťah na jednu noc...
Šlechtova představa o Draculovi byla skvostná. Opět se nezalekl šedi. Svět přece není černobílý, tak proč by měl být hlavní záporák zloun, který chce zničit svět a na klíně má bílou kočku. Takový Wolferin rozhodně není. Wolferin je posedlý mocí, má řadu "zlých" aspektů, které - světe div se - se mnohdy dají pochopit. Wolferin dělá chyby a je trošičku posedlý, ale rozhodně to nemyslí úplně špatně. Moc se mi líbí, jak autor dokáže nepotřebnou vedlejší postavu uklidit stranou a ještě to vyzní jako skvělý vývoj charakteru. Kniha si dělá sama ze sebe legraci a podtrhuje věčné deus ex machina z předcházejícího dílu - dědeček vždycky zachrání situaci. Příběh je poměrně jednoduchý, ale velice zábavný. Jak akcí, tak humorem. Thompson nemá moc prostor na své antihrdinovské výstřelky, protože je na domácí půdě a moc dobře si uvědomuje, komu může šlápnout na palec. Přesto je to stále "hrdina", který se nebojí tasit meč a propíchnou někoho, kdo se mu zrovna nelíbí. Arrieta se skvěle zapracovala do skupiny a dokázala si urvat své místečko a to i přes přetlak silných hrdinek s elfí krví. Opět kvituji malé náznaky pro další díly a pokračování.
Pro Krvavém pohraničí a Šíleném lese sešup dolů. Jakoby tohle byla autorova první kniha a potřeboval se ještě vypsat. Všechny věci, které máte na Pohraničí tak rádi, tu jsou, jen to není tak dobře napsané. Nejvíc mi vadilo, jak autor vkládal vysvětlující pasáže do úst postavám. Kniha se tak hemží výroky typu: "Vidíš tamhle ten kmen? Z pod něj vystupuje postava.." tři hvězdičky jsou možná trochu moc málo, ale mě to na rozdíl od dalších knih z Pohraničí fakt nebavilo číst.
Autor si zvolil ohraný námět plný klišé (spící zlo, upíří šlechtic), ale popasoval se s ním celkem originálně, zábavně a místy i s humorem. Město Likario patří k nejpozoruhodnějším místům, které vytvořil. Za to tři hvězdy.
Zápletka je poměrně předvídatelná, snad krom dějových zvratů vycházejících z náhod. Upíří klasice se také úplně nevyhneme. A pokud by nad ostatními díly pana Šlechty Sigmund Frued zaplesal, tak tady se na vás usmívá za každým třetím slovem. Za to vše dvě hvězdy dolů.
Celkově dobré oddechové čtení. Pokud vám nelezou krkem upíři a sex, tak doporučuju ke čtení.
Thompson a jeho parta ve volném pokračování Nejlepšího dne. Opět skvělá kniha, autorovy knihy řadím k těm lepším z české fantasy. Neskutečně jsem se u toho bavil, svět orku, goblinů a elfu , ve kterém to pěkně vře. Doporučuji všem kdo to nečetl. Plný počet hvězd. Pan Šlechta zase jednou dokázal , že patří mezi přední autory české fantasy a těch dobrých je opravdu málo. Hurá na další díl.
Podle mě jedna z nejlepších Šlechtových knih vůbec. Není to zas tak dobrodružné, spíš taková městská detektivka. V prvních dvou třetinách hrdinové jen chodí od domu k domu, hodně se mluví... což je celkem fajn, protože Thompson je skvělá postava, co se týče dialogů. Šlechta píše čtivě, takže i přes pozvolný děj se to čte dobře, bez nejmenšího zadrhnutí. Poslední třetina, to je jiné kafe, akce se pořádně rozjede, o mrtvoly není nouze. Pokud je Šlechta výborný v "klidových" pasážích, v akčních je naprosto excelentní! Velké plus je taky za prostředí - Likario. Rozestavěné město uprostřed divočiny... má to takový nespoutaný, romantický nádech, vzpomněl jsem si třeba na Bílého tesáka a obecně romány z prostředí zlatých horeček na Aljašce a Yukonu. Jo jo, Šlechta se zase vytáhl...
Velmi povedené pokračování Nejlepšího dne, ten se mi sice líbil o trochu víc, ale i Likario se moc dobře četlo. Ucelený děj byl na rozdíl od povídek za začátku nezvyk, ale jen na chvilku. Celá knížka má dobré tempo, opět oceňuji, že se zde nenachází hluché pasáže. Šlechta ukazuje netradiční pohled do světa elfů, orků, goblinů který pěkně kombinuje s upírem, vlkodlakem a doktorem Frankesteinem. Baví mě jeho představivost o soužití všech možných ras - jak mladá goblinka uhání půlelfa a jak se tvoří společenské vrstvy ve městě, kterému nevládnou lidé. Nejvíce jsem se bavil při rozhovorech "Thopsone, ty bejku". Takže za mě, vřele doporučuji.
Přečteno za jeden den... to už u mě o něčem vypovídá. Prostě skvělá kniha, dobře jsem se bavila, hrdinové se opravdu vytáhli. Jde se na poslední díl "malé" trilogie Orcigard :-)
Skvělá dobrodružná fantasy šlichta plná elfů, elfinek, elfounů, goblinů, goblinek, skřetů, skřetíků a dalších podobných individuí, která parádně odsýpá. Vladimír Šlechta opět dokázal, že patří ke špičce českých žánrových autorů. Sice jsem ze začátku fantazíroval, jak by to vypadalo, kdyby bylo Likario povídkovou sbírkou, ale… pak jsem se na to vykašlal a četbu, která mi zabrala dva dny, jsem si užil. Sice si pořád myslím, že Šlechta silnější v povídkách než v románech, ale Likario se mi líbilo, byť Nejlepší den pro umírání se mi líbilo o chlup víc. Ale tohle taky není vůbec špatné – hlavně tou variací na Draculu – to mi přišlo jako dobrý nápad. A taky to, že z toho autor neudělal rozmáchlou válečnou epopej o třech dílech, ale parádní dobrodružnou četbu na 300 stran. Smekám. ps: ta obálka je fakt parádní
Autorovy další knížky
| 2000 |  Krvavé pohraničí |
| 2010 |  Střepy z Apokalypsy |
| 2005 | Nejlepší den |
| 2013 | Zahrada sirén |
| 2015 | Tajemství Morie |
Zistil som, že vlastne ide o rozšírenie poviedky "Snadná záležitost" na román. Preto sa mi to v úvode zdalo voľáke povedomé. Čítam si teraz túto sériu postupne dejovo chronologicky a prichádzam na to, že ju vlastne ani nemám dočítanú komplet. Snáď sa mi to tentokrát podarí.
K tejto knihe poviem len, že občas pôsobila skratkovito a občas zas mierne preplácane. Nakoniec mi to ani moc nevadilo, ale škoda tejto nevyváženosti. Na druhej strane, veci naznačené v poviedke sa rozšírením do románu pekne pohli vpred a došli zdárne do cieľa ;)