Orcigard
Vladimír Šlechta
Likarijská trilogie série
< 3. díl
Svět Orcigardu obývají především orci a goblini, ale kromě válečníka Stína ve tváři se střetnete i s lidskými hrdiny a v neposlední řadě i se stvůrami, jež vytvořil Temný mág, Alarich Touraine…
Přidat komentář
Pustit se do knihy Vladimíry Šlechty ze světa Krvavého pohraničí snad nemůže být nikdy chyba. I Orcigard mě o tom už několikrát a opakovaně přesvědčil.
Nádherné fantasy vyprávění, kde hlavní postavou je šlechtična Sylvia. Ta není úplně tou klasickou sexbombou, kterou si na první dobrou zamilujete, ale má pár vlastností, kterými se krásně odlišuje. Její příběh nicméně v této knize na mě působí přesně tak fantasticky, jako když jsem před mnoha lety poprvé spustil Baldurs Gate. Prostě řádně epicky.
A co víc, autor touto knihou otevírá, ale i uzavírá její příběh. V mezičase se pak během čtení setkáváte s různými postavami, o kterých jste už v minulosti během čtení předchozích knih slyšeli, ba co víc, jejich příběh jste už někde i přečetli.
Jediné, co se mi děje u této fantasy série je, že v tom mám, čím víc knihy z tohoto prostředí čtu, v rámci časového harmonogramu dost zmatek. Asi i proto, že autor každou knihou přeskakuje do různého časového období tak, jak ho to zrovna napadne.
S tím se ale nedá v celkovém kontextu nic dělat a asi až budu mít všechny knihy z tohoto světa pohromadě, se na to budu muset podívat ještě jednou důkladněji.
Bolo to fajn, na konci som sa síce trochu strácal, chcelo by to si robiť priebežne poznámky, ale veď o nič nešlo. Môžem odporučiť aj audioverziu knihy ...
Vliv Pterrů na pohraničí vystupuje do popředí. Lze poznat, že tato sbírka byla sestavena jako první z trilogie. To však neubírá na zajímavosti postav a ději samotném. Sylvia této knize vládne a v kombinaci s Thompsonem, který se už po prvním díle stal mou nejoblíbenější postavou Pohraničí, dodávají knize obrovský šmrnc.
Možná trochu pomalejší rozjezd, ale po takových 30-40 stránkách jsem se opět bavil. Na druhou stranu z krvavého Pohraničí je to zatím asi nejslabší kousek.
Pan Šlechta si osvojil žánr "román pro ženy" a celkem se zadařilo. Trochu to zmírňuje jeho klasický styl, který by se dal označit jako "too graphic". Knížka je klasicky superčtivá a popisné pasáže pěkně vtahují do děje. Za to autorovi odpustíte i to, že jste se už pošesté v sériích dočetli, že "Arietta měla hlavu, které se také říká koňská", a prominete Ctrl+V pasáže z knih Franka Ormonda.
Mě osobně na tomhle kousku potěšil hlavně náhled do hlavy sympatické a chytré Sylvie Viktoriny i krátký příběh dobráka Čolka.
Příběh z Krvavého pohraničí, s jinou hlavní hrdinkou. Sylvia de Barro se mi líbila , přidaní nove postavy , sérii obohatilo . Pohraničí nikdy nezklame. Pěkné , čtivé , za mě plný počet hvězd. Spokojenost a doporučuji všem co nečetli.
Tuhle knihu budete číst se špatným očekáváním, stejně jako já. Těšil jsem se na hrdiny z předchozích dílů a ono nic. Místo toho nějaká obtloustlá naivní hraběnka která si hraje na Indiana Jonese. 5 - 10 - 15 stránek jsem trpěl, pak jsem přestal "brblat" a bral jsem to takové, také to je. A ono je to ve finále velmi dobré. Děj pěkně utíká, o zápletky není nouze, za to je nouze o "výplně" a za to jsem rád. V poslední čtvrtině se i setkáte s hrdiny z minulých dílů a nestačíte se divit. Líbí se mi, jak se s tím Šlechta nepáře, když někoho sejmou (klaďas nebo záporák), tak ho prostě sejmou. Žádné okoukané zvraty typu "se štěstím unikl smrti o vlásek" a když ho všichni oplakávají (nebo oslavují jeho porážku), nevyleze polomrtvý ze křoví. Závěrem - nečekané a o to příjemnější překvapení, ale o tom knihy přeci jsou, ne?
Šlechtu mám rád, ale tohle mi prostě nesedlo, hlavní postava mi nepřišla sympatická ani nijak dobře napsaná a ti čarodějové vrhající firebally a jednorožec ala Ciri? Přišlo mi to jako špatný kopírování scén ze Zaklínače. Ne, tohle mi tam nesedělo, má to samozřejmě i klasické klady Pohraniční, ale není to tak... Šťavnaté. Obálka, která hází sama za sebe druhou hvězdu, klasicky úžasná, topovka a must have v knihovničce. 3.5/10
Sylva se mi moc nelíbila, šlo jí to dámičce všechno nějak samo. Ale druhá půlka knihy se mi líbila víc. Čolek slušně povyrostl :-)
Můj poslední rest z Krvavého pohraničí. První vydání již dávno vyprodáno zmizelo v propadlišti dějin a v místní knihovně tento kousek bohužel absentoval, takže nezbývalo než čekat a doufat :) Nakonec se čekání vyplatilo, všechny čtyři novely/povídky jsou pecky. Knihy z Krvavého pohraničí snad ani nemůžou být jiné než skvělé :)
Sylvia Viktorina la Barro......to je hlavní hrdinka tohoto dílu a její postava mi naprosto učarovala.Kniha je z části psaná z jejího pohledu takže se bude hodně líbit spíš čtenářkám.
Autorovy další knížky
2000 | Krvavé pohraničí |
2010 | Střepy z Apokalypsy |
2005 | Nejlepší den |
2013 | Zahrada sirén |
2015 | Tajemství Morie |
Tato kniha se mi moc líbila Silvia ve mně zanechala pěkné vzpomínky