Limea
Lin Rina
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477554/bmid_limea-oCJ-477554.png
4
279
279
Limea je dívka z ostrovního národa Sorayů, která se rozhodla stát nejlepší lovkyní ze všech – do cesty za naplněním tohoto snu se jí však postaví nečekaná překážka. Když objeví zraněného cizince, kterého na pláž vyvrhlo moře, nedokáže ho nechat zemřít. Muž se stříbrnýma očima jí dává naději, že by se mohla vymanit přísným pravidlům svého kmene. Může mu však věřit? Nebo jsou její pocity jako klid před hrozivou bouří, která už se sbírá na obzoru?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Fragment (ČR)Originální název:
Limea: Innerer Sturm, 2019
více info...
Přidat komentář
Nedočítané! Vzdávam to po 2/3 knihy. Očakávala som niečo úplne iné a fantasy to určite nie je...
Krásný příběh s tak trochu očekávaným koncem. Upřímně jsem čekala od knihy víc, když je to fantasy, tak jsem z toho byla trochu zklamaná. Obálka knihy byla opravdu lákavá, anotace také, jen jsem čekala víc magie, kouzel, kouzelných tvorů, aby to mělo nějakou "šťávu".
40% - Od autorky znám Kroniky prachu a to nebylo špatné, takže jsem chtěla dát šanci i její fantasy knížce. Ale z té jsem rozpačitá. Myšlenka střetu dvou rozdílných světů je docela zajímavá - hlavní hrdinka Limea pochází z uzavřeného kastovního ostrovního národa stromových lidí, takových Amazonek, kde nejvyšší status mají ženy lovkyně, muži mohou leda tak doma připravovat jídlo a lidu vládne Rada starších s hlavním heslem zachovat izolaci a vyhýbat se cizincům. Jenže jednoho dne Limea jednoho takového polomrtvého cizince vyvrženého mořem na pláž zachrání - no a jeho národ zase podle popisu nejvíc připomíná Vikingy vládnoucí hrubou silou, kde naopak žena může jen mlčet a podvolovat se. Limea ho ukryje, vyléčí a začínají spolu navazovat vztah. A pak se u ostrova objeví loď plná jeho bývalých druhů, proti nimž ostrovanky nemohou mít šanci. Nebo ano?
Podobně jako Kroniky prachu i tahle knížka se dá nejvíc charakterizovat slovem rozvleklost. Ten příběh by se klidně vměstnal do delší povídky a já měla občas dojem, jako kdyby si autorka o čtenářích myslela, že jsou výjimečně nedovtipní, když se podvacáté potřebují ujistit o tom, jak je cizinec nesvý z Limeina nedostatku oblečení a ona je celá hotová z jeho svalů. Jednotlivé motivy se do nekonečna opakují (zabedněná členka Rady, romantická sestra, motýli v břiše, když se cizinec dotkne Limey), samotný střet s cizinci je naopak odbytý a podobně jako v Kronikách prachu konec velmi uspěchaný. A o tom, co je tohle vlastně za svět a proč takhle funguje, se nedozvíme prakticky vůbec nic. Další knížky této autorky už si nejspíš nechám ujít.
Na knihu jsem se těšila a měla velká očekávání hlavně kvůli dvěma věcem - ta překrásná obálka a fakt, že od autorky jsem už četla Kroniky prachu a zamilovala si je. Mno, tohle ale dobré vůbec nebylo. I když se to četlo vcelku dobře a rychle, bylo to takové natáhlé a nudné. Některé věci tam byly zopakované snad stokrát a jiné, mnohem zajímavější, vysvětlené nebyly. Kniha je prezentována jako fantasy, ale jako fantasy mi to vůbec nepřišlo (spíš bych to zařadila do YA romantiky). Velký problém jsem měla také s postavami, hlavně Limeou. Polovinu času se chovala hloupě, až jsem se podivovala nad jejím myšlením. Romantická linka mi přišla trochu padlá na hlavu - neznali se ani týden a je to láska na celý život? Ummm, to úplně asi ne. Navíc chemie mezi nimi byla nulová. Nějaká akce se uskutečnila až během posledních padesáti stran, ale přišla mi příliš uspěchaná. Ani závěrečný epilog bohužel dojem z knihy nijak nespravil.
~1,5/5 ~
Dobrodružný a romantický příběh z prostředí ostrova odstřihnutého od zbytku světa. Hezké, milé a osvěžující. :)
Autorka vytvořila krásný svět, který tvoří především spousta zeleně a jedna malá osada někde na nějakém ostrově. Bohužel se však nedozvíme nic víc o samotném ostrově, zbytku světa a jeho komplexním fungování. Navíc nemáme žádné informace o osadě a je tak velmi obtížné pochopit, proč se její obyvatelé chovají dle určitého vzorce nebo proč jejich osada vypadá právě takto. Je zda zajímavý kastovní systém a rozdělení práce mezi muže/ženy. Přičemž ženy jsou lovci a muži kuchařky.
Mezi Limeou a podivným cizencem začne vznikat pouto, které však většinu času nevidíme. Autorka je přebornicí slow burn romantiky, tak bych ráda věděla, kde nechala hlavu, když psala tuto knihu? Absolutně žádná romantika, žádný rozvíjející se vztah. A když už to někde konečně naťukne, tak se tomu nedá uvěřit. Příliš jednoduché, málo uvěřitelné.
Poslední "třešničkou na dortu" je gradace děje. Ta je prosím kde? Když už se schyluje k něčemu zajímavému, autorka to velmi rychle a především velmi jednoduše utne. Jednoduchost můžeme přisuzovat tomu, že se jedná o divochy. Ale to nás opět vrací k tomu, že nevíme nic o celé osadě a nezbývá nám, než nespravedlivě soudit.
Obrovský potenciál, ale zpracování tomu bohužel neodpovídá. Jediným plusem je ta krásná příroda a poměrně rychle se odvíjející dějová linka, ač velmi prostá a plochá.
Hodnocení: 1,5/5
Ostrov, kde muži jsou bábovky a ženy bojovnice :-). A pak se zjeví obří viking a z lovkyně je hospodyňka.
To přeháním, tak to není.
Zajímavý kastovní systém, který je jen lehce naťuknutý, aby se mi asi nezačalo kouřit z hlavy, ale hlavně tam je láska a láska přece lidi mění a hory přenáší a předsudky bortí a hrdinky zkrásní a postaví se proti celému světu s borečkem po boku.
Spíš bych řekla , ze všechno proběhlo tak nějak lehce. Uzdravení, láska, seznámení s rodinou/kmenem, příprava na boj, samotná bitva. Hrc prc a byl epilog.
Vlastně, když o tom tak přemýšlím, šlo o velmi závažnou věc, rozhodnutí, porušení a vlastně všechno a všichni v pohodě :-)
Asi se na ten ostrov odstěhuju...
Vůbec nevím, jak tuhle knihu hodnotit. Námět super, potenciál to mělo, ale nějak mi to nesedlo. Přišlo mi to nemastné neslané.
Celkový příběh se mi hodně líbil, i když se tam stále opakovalo pár vět a ten konec byl takový smutný, ale i tak sem ráda, že sem překecala sama sebe a knihu si přečetla.
Těšila jsem se na knihu, kterou zkusím od opěvované spisovatelky Riny. Bohužel kniha skrývá více potenciálu než ji bylo využito. Z národa Sorayů a jejich pravidel se toho moc nedozvíme, není nám nic ujasněno. Dá se říct, že hlavní hrdinka má ve všem volnost a nějaké přísná pravidla zde nejsou popsána. Škoda, těšila jsem se na propracovaný svět, ale ten jsem bohužel v této knize nenašla. Spíše se příběh zaměřoval na romantickou linku a budnoucnost hlavních hrdinů.
Tak nějak ani nevím co o knize napsat.
Dvě a půl hvězdičky dávám za krásnou obálku, pěkný ilustrace a neotřelé téma.
Fantasy????
A v čem přesně????
Kniha není až tak špatná, hlavní hrdinové jsou docela sympatičtí. Romantická linka byla hodně rychlá a nějak mi mezi nimi nefungovala jejich chemie.
Námět skvělý, jen dějově mě kniha vůbec nebavila.
Nenadchne, neurazí a já si časem ani nevzpomenu o čem kniha vlastně byla.
Absolutně bez děje, nějak se kniha táhne jak derava bota... Příběh mě nijak nezaujal.. Škoda, ale obálku má pěknou.
Naivní roztomilá pohádka pro náctileté slečny. Fantasy to není ani omylem, spíš prostě jen divošský kmen na ostrově, který je nucen čelit cizincům na lodi. Celý způsob boje proti cizincům mi přišel poněkud přitažený za vlasy, ale to je tím, že už nejsem cílová skupina. Jestli vám není "náct", tak vás kniha nemá čím pohltit, děj je rozvláčný a postavy takové ploché. Ale cílové skupině by se na oddech líbit mohl.
- Některé lásky člověk nikdy nepřekoná. -
Autorka napsala i Kroniky prachu o kterých bylo jednu dobu hodně slyšet, mě ovšem učarovala až obálka této knihy. Když jsem pak zjistila, že se jedná o neotřelé fantasy, nemohla jsem odolat.
Tím také přišlo první zklamání... Podle mého názoru se opravdu o fantasy nejednalo, protože kdyby se ten ostrov, kde Limea žije, jmenoval Madagaskar, už by tam nebyl fantasy prvek naprosto žádný. Pokud hledáte fantasy příběh, tuto knihu přeskočte... Pokud ale hledáte zajímavou YA romantiku v netradičním prostředí, Limea je pro vás dokonalá.
Příběh vás ničím nepřekvapí, romantická linka je jedno velké klišé. Příběhu podle mě chybělo vyprávění jiných postav, celou knihu nás provází pouze hlavní hrdinka a ta je občas... Na pár facek.
Feministickou dušičku by mohlo nalákat, že hlavní hrdinkou je žena, která žije v osadě, kterou ženy vedou a mají i důležitější roli v hierarchii. Bohužel, ani v tomto směru by kniha neuspěla, jelikož o silných ženských postavách se nedá moc mluvit.
Pokud bych měla dojmy shrnout, tak knížku doporučím jako velice oddechovou, od začátku víte jak to skončí, co se stane, ale občas se budete pitomě usmívat. Mně je 24 let momentálně a přišlo mi občas, že mi bylo znovu tak 16.
Mrzí mě, že má Limea tak malé hodnocení, protože je to skvělá knížka! To byl vlastně i důvod, proč jsem se ji od prosince 2021 ani nedotkla, právě kvůli těm špatným recenzím.
Ten děj je sice pomalejší a předvídatelný, ale já si užila každou stránku. Tohle bylo přesně to, co jsem potřebovala, život na ostrově, moře, příroda, odlehčený příběh zalitý sluncem, který se skvěle četl..
Určitě si od autorky někdy přečtu i Kroniky prachu.
Jednoduchá fantasy, jejíž prostředí mi připomínalo matriarchální verzi avatara. Nápad výborný, provedení už potom tolik ne. Nevím, jestli je to tím, že se po celou dobu nehneme z místa (vážně jsem snad ještě nečetla dobrodružný příběh, ve kterém by hrdinové nevytáhli paty ze své vesničky), ale celé se to nepříjemně táhlo. Konec mi na druhou stranu přišel šíleně uspěchaný - válka, ke které se celou dobu schylovalo se bleskově vyřeší během dvaceti stránek, přihodíme k tomu lehké nervové zhroucení hlavní hrdinky, a masterpice je na světě. Mrzí mě to, protože je vidět velký potenciál, který autorka knize vdechla. Ráda bych ovšem vyzdvihla grafickou podobu, obrázky byly úžasné zpestření, které moc často v knihách nevídám. A Nóatún byl taky fajn. :D
Autorovy další knížky
| 2019 |  Kroniky prachu |
| 2020 | Pár stránek navíc |
| 2021 |  Limea |
| 2022 | Kufr z nebe |
| 2024 | Ztracené vzpomínky |
Sice jsem četla Kroniky prachu, ale od Limey jsem nečekala, že bude stejná. Neměla jsem vlastně očekávání žádná, což se vyplatilo.
Četla jsem jedním dechem, vracela se ráda na ostrov, kde žili Sorayové, sledovala jejich způsob života, vznikající lásky, příchod cizinců...
Oproti Kronikám chybí v knize humor, to je škoda, čtení by bylo mnohem chytlavější. Konec je kýčovitý, ale to je u Kronik také a nijak to nevadí. Řadím mezi příjemné oddechovky na jedno přečtení.