Lisey a její příběh
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/418457/bmid_lisey-a-jeji-pribeh-Yju-418457.jpg
4
619
619
Lisey Landonová je vdova po slavném spisovateli Scottu Landonovi, držiteli mnoha literárních cen. Když se Lisey konečně po dvou letech od manželovy smrti pustí do vyklízení Scottovy pracovny, uvědomí si, jak podstatnou část jeho minulosti, včetně té, kterou prožili společně, vytěsnila z paměti. Ale proč? Co ji přimělo k tomu, aby od sebe oddělila minulost neprodyšnou clonou? To začíná pomalu vyplouvat na povrch teprve poté, co se na scéně objeví psychopatický násilník Dooley. Tehdy musí Lisey nastoupit na cestu po stopách svých vzpomínek a odhalit, co sama před sebou ukrývala. Cestu, kterou musí podstoupit, pro ni nachystal její zemřelý manžel; nevydá-li se na ni, nepřežije. Lisey a její příběh, na první pohled historie obyčejného manželství, je strhující román překypující silou i něhou, krvavý a zároveň nádherný.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2019
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Lisey's Story, 2006
více info...
Přidat komentář
Mě teda trvalo nevím proč hodně dlouho se začíst....o to víc mě mrzelo, že jsem se začetla tak pozdě....hned byl konec :( Ale že se holka nenudila....
LISEY A JEJÍ PŘÍBĚH patří k tomu nejlepšímu co jsem od Stephena Kinga měl tu čest číst. King mistrně skládá jednotlivé vrstvy děje, prolíná současnost s minulostí a dovolí si v té minulosti vzpomínat ještě do větší hloubky. Něco podobného sice provedl v menším rozsahu například v PISTOLNÍKOVI nebo v TO, ale řekl bych, že v tomhle románu bylo přímo nezbytné jít právě touto cestou. Bez toho by příběh nikdy nemohl fungovat tak dobře. Vrcholné pasáže pak tvoří vyprávění Scotta o jeho zvláštní schopnosti a o pochmurném dětství, které si prožil. King rozhodě napsal čtivější nebo temnější knihy, ale LISEY A JEJÍ PŘÍBĚH patří rozhodně k jeho literárně nejvyspělejším.
King tak dlouho ryl do literárních snobů, pro které komunikace se čtenářem stojí daleko za možnými ostruhami od odborníků na symboliku barev v díle Nathaniela Hawthornea, až sám zplodil něco tak zmateného, že se člověk bojí zeptat se, co tím chtěl autor říci, v obavě, že se mu dostane pohrdlivého šklebu a odpovědi „prostě vnímej tu hloubku, né“ (O psaní). Ano, koncept a premisa knihy jaksi vylučují jiné plynutí příběhu než pomalé a rozvláčné, jiné postavy než váhavé a neochotné nořit se do bolestivých vzpomínek, ale odvažuju se tvrdit, že v tomto případě to King s roztahaností silně přepísk. Velice prostá myšlenka je nafukována a natahována, zbytečné popisy se kupí, momentální pointy se nedůvěryhodně oddalují a na kostru nedobrovolného návratu k ošklivé minulosti se navěšuje tolik odboček a cingrlátek, až se vše pod vahou vzniklého dojmologického monstra hroutí. Zatím zdaleka to nejhorší, co jsem od Kinga četla („četla“, protože si stojím za tím, že Lisey a její příběh je něco naprosto nečitelného).
Jsem trošku zklamaná, že tady těch komentářů nevidím víc, protože dle mého názoru je Lisey a její příběh opravdový klenot mezi Kingovinami...
Nenápadná knížečka, která by mě v knihovně ani neupoutala, kdyby mi omylem nevypadla na zem - při vytahování jiné. Nakonec jsem si půjčila obě a dobře jsem udělala. Netušila jsem, co se v ní skrývá za působivý příběh. Bylo to jako droga, nemohla jsem přestat. Není to ten typ knihy, který otevřeme 10x denně na pár minut, abychom zabili čas v autobuse. K tomuhle si musíte udělat pohodlí, oprostit se od okolního světa a začít nerušeně číst. Je to příběh o opravdové lásce na celý život - a vlastně i po něm. SPOILER. Začátek byl nepatrně slabší, ale bylo v něm vysvětleno vše o Lisey a Scottovi a potom to začalo. Asi by to neměl číst nikdo, kdo s Kingem začíná, zároveň se tam prolíná víc časových pásem a pro někoho by to mohlo být matoucí.
Úžasné výlety do tajemného Bájodolí k tůni, která sice léčí a hojí rány, ale cesta k ní je po setmění smrtelně nebezpečná, kde Lisey najde listy o Scottově komplikovaném a děsivém dětství, psychopat Dooley, mimoňská sestra Amanda, honba za dardou a stále dokola objevující se slovo "zasejřený".... BOOYAMOON FOREVER.
Liseyin příběh je více než poutavý. Je k zahloubání, k noření se do ponuré atmosféry dokonalé fantastiky. Je čiročirým útokem na temnou krásu představivosti. Je pln zvláštních, leč neuvěřitelně skutečně působících zvláštností. (Tůň ke které se všichni chodíme napít). Je vskutku zarážející, že má tato kniha tak malou odezvu u čtenářů. Je pokladem mezi knihami od Kinga. Posouvá žánr fantastiky na vyšší úroveň - více méně blíže k realitě. Není vůbec lehké napsat názor ke knize tak hlubokých (hloubavých) kvalit. Nelze popsat jaký mám názor na tak dokonalou fantastiku. Snad jen sám King (který na vratké lodi doplul velmi daleko) by dokázal obyčejnými slovy vyjádřit moje nadšení.
První knížka, která mě nebaví. Nevím čím to je. Možná dějem, který se prolíná s přítomností a minulostí. Skončil jsem na 150 straně a čekám v něco víc. Ale pořád je to takové stejné.