Lískový les
Melissa Albert
Lískový les série
1. díl >
Fanoušci Sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti a Dětí krve a kostí se ztrácí v Lískovém lese... Sedmnáctiletá Alice a její máma strávily většinu Alicina života na cestě, s neobyčejnou smůlou vždy v patách. Když však Alicina babička, podivínská spisovatelka temných pohádek, zemře o samotě na svém pozemku—Lískovém lese—tu teprv Alice pozná, jak velkou smůlu může mít. Její máma je unesena bytostí, která tvrdí, že pochází z drsného nadpřirozeného světa babiččiných pohádek. Jediným vodítkem je vzkaz, který máma Alici zanechala: DRŽ SE DÁL OD LÍSKOVÉHO LESA. Aby Alice získala mámu zpět, musí se nejdřív vydat do Lískového lesa, a poté do světa, kde babiččiny pohádky začaly...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2018 , OmegaOriginální název:
The Hazel Wood, 2018
více info...
Přidat komentář
velmi originální námět, který byl za mě nedotažený. Moc mi nesedly postavy, ani styl psaní, ale věřím, že si knížka najde své čtenáře.
(SPOILER)
Knihu vypráví zapomnětlivá vypravěčka, na konci každé kapitoly zapomene kdo jsou hlavní postavy, jak se chovají, v jakém čase a prostoru se nachází.
Výsledkem je nedokončený nesmysl, který ale vychází z kvalitního námětu. Za mě je škoda, že si to po sobě nepřečetla autorka znovu, mohla to být lepší kniha.
Tato kniha mě opravdu uchvátila. Líbila se mi tak trochu temná, lehce strašidelná atmosféra. Musím ale přiznat, že někdy jsem se v příběhu ztrácela (hlavně ke konci příběhu) - musela jsem se vracet a znovu pročítat, abych příběh správně pochopila. Zato oceňuji na knize to, že - podle mě - je velmi neotřelá, řekla bych až zvláštní. Knihu jsem přelouskala za jeden večer a opravdu jsem si četní užila (:
Trochu rozvláčná kniha trochu nevyužívající potenciál, který nabízí úvodní zápletka. Celkově bych řekl, že pro děti je moc temná, pro dospělé zase trochu nudná. Jestli jste někde mezi tím, možná se vám bude líbit.
Celou dobu, co jsem knihu četla, jsem cítila lehký mráz po zádech, kniha na mě působila takovým temným dojmem, podobně jako Gallant od V. E. Schwab. Děj byl zajímavý, originální a hlavně jsem do poslední chvíle nevěděla, jaký bude konec. Chvílemi jsem knihu chtěla odložit, ale zvědavost mě vtáhla zpátky. Postavy jsou dobře vymyšlené, taky propojení pohádkového světa s naším. Souhlasím s pár komentáři níže- knihu lze přirovnat k pohádkám bratří Grimmů.
Takhle kniha byla trochu jako horská dráha - prvních pár stran mě rychle vtáhlo do děje, pak moje nadšení trochu upadlo, ale nakonec mě to zpátky chytlo a já hltala jednu kapitolu za druhou. To samé bylo u hlavní postavy - Alici jsem chvilku měla ráda a byla mi sympatická, jindy se zachovala podivně a nelogicky, až jsem z toho nevěřícně kroutila hlavou. V knize bych asi ocenila více rozepsané příběhy z Vnitrozemí, hlavně příběh Tři Alice. Celkově to ale bylo velmi dobré fantasy, které bylo i lehce děsivé a tajemné.
~ 4,5/5 ~
Kniha se mi líbila a trošku mě mrzí její špatné hodnocení. Nicméně rozumím, že ne každému sedne. Já se těším na její pokračování v podobě Nočního kraje.
Nikdy jsem nečetla Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, takže nemohu srovnávat. Kniha je však doporučována fanouškům Harryho Pottera, ale s ním to má tak minimálně společné. Za mě nejlepší přirovnání je k pohádkám Bratři Grimmů.
Příběh se rozvíjí z počátku pozvolně a člověk se v tom nemusí hned nejlépe orientovat, ale rozhodně si myslím, že stojí za to mu dát šanci dál. Alice je typická puberťačka a celé své dětství trávila na cestě, navštěvovala různá místa a neustále se s matkou stěhovala. Vždy se jim děly záhadné věci, které je přinutily k pohybu.
Nakonec po smrti babičky se Alice s matkou usadí v New Yorku, i když tomu nechce Alici úplně věřit. Když pak její matka zmizí, začíná to správně napětí. S kamarádem Ellerym se vydávají na cesty, které je zavedou k naprosto nečekaným koncům.
Kniha v knize - nalezneme zde pohádky, které babička napsala Příběhy z dalekého Vnitrozemí. Jenže nejsou to naprosto šťastné pohádky, většina z nich je poměrně děsivá či hororová. Od počátku knihy vám bude vrtat hlavou jakou to má spojitost.
Příběh docela dobře graduje a postupně odhalujeme nějaké záhady a otázky, které nám autorka nastínila. I když některé věci zůstaly zamlžené a myslím, že to dodává knize osobité kouzlo.
Rozhodně jsem si čtení užila a nechávala jsem se zamotávat do všech podivností, které se zde děly a rozhodně se těším na další díl.
4/5
Sice je knížka přirovnávána k nové Alence v říši divů (ze které autorka asi dost čerpala inspiraci), mě ale spíše evokuje staré dobré pohádky bratří Grimmů – postavy tu jsou kruté a jejich chování je nelidské. Les je temným místem, plným nástrah a nebezpečí a není radno se v něm ztratit. Pokud tedy máte rádi takovýto typ vyprávění (plus si hovíte YA žánru), tak by vás „Lískový les“ neměl minout. Knížku lze číst jako jednorázovku, protože má uzavřený konec, proto mě překvapilo, že existuje i pokračování v podobě „Nočního kraje“.
Z knihy mám poměrně rozporuplné pocity. Velmi se mi líbil nápad s jednotlivými příběhy, které mají svůj daný osud a vše v nich by mělo běžet jedním směrem a jakmile se něco změní problém je na světě. Kniha byla v celku čtivá, ale na můj vkus místy zmatená. Hlavně v druhé polovině knihy kde se Alice dostane do Lískového lesa. Rozhodně bych si, ale chtěla přečíst příběhy z Vnitrozemí protože ty by dle ukázek z knihy mohli být velmi zajímavé.
Tohle byla zajímavá kniha. Originální projekt který jsem si musela přečíst víckrát. Ale i tak to bylo super čtivé. Kniha pujde určitē do seznamu "pujčené ale chci vlastní". To je posledni dobou muj oblíbený seznam.
Recenze bude jednoduchá u 170. stránky jsem to vzdala.. zmatené a nemožné se včíst do postav vůbec mě to nebavilo tak jsem knihu odložila... naštěstí jsem knihu měla z půjčovny.
Nejak som sa do toho nevedela zacitat a tak ju odkladam asi v polovici. Mozno sa k nej este znova vratim, predsa len, ten napad sa mi celkom pacil, ale uz menej sa mi pacil pomaly rozbeh.
Kniha je rozhodně čtivá a vtipná, ale já jsem se v ní občas ztratila. Byl to zajímavý příběh, který mne bavil, hodně dlouho jsem ale musela číst, abych pochopila, o co vlastně jde.
Ze začátku to byla kriminálka, pak to bylo fantasy a tak nějak to bylo celé chaotické.
Alice se mi jako postava zamlouvala, i její záchvaty vzteku. Když jsem se pak dozvěděla, co je zač, chvilku jsem byla jako v Jiříkově vidění.
Lískový les byl skvělý. Kouzelný a tajemný a při představě, že by se tam člověk ocitl, mi naskočí husí kůže.
Byl to dobrý příběh, kniha se četla snadno a mne bavila.
No, protože úplně nevím, co si o téhle knížce myslet, bude tahle recenze možná trochu zmatená - ostatně jako knížka sama.
Kde začít. Co se anotace týče, ta mě teda jako čtenáře hodně dobře navnadila. Ikdyž s tím procentuálním hodnocením tady na DK je to už krapet horší.
Do první poloviny mě děj bavil, pořád byl tak nějak "normální" a dalo se to v pohodě číst. Ikdyž už zde jsem byla hodně zaskočená, s jakou rychlostí se děj posouvá dopředu, takže jsem si jenom říkala, co se proboha bude dít na těch dalších 200 stránkách...
Jako mávnutím kouzelného proutku byla najednou hlavní hrdinka v nějakým lese, pak jsem teda vůbec nepochopila co je to teda ten Lískový les a pak tam bylo Vnitrozemí. Ještě nikdy jsem nebyla tak zmatená, v jakém časoprostoru se to vlastně pohybuji.
Možná je to tím, že autorka ještě není moc "vypsaná", ale občas by mi nevadilo, kdyby se trošku zpomalilo a měla jsem čas to rozdýchat. Dost často jsem si přišla, že čtu jednu kapitolu na Wattpadu, kde je toho až moc najednou.
Zkrátka a dobře, bylo toho na mě moc a občas jsem se trošku přemáhala, paradoxně hlavně ke konci.
Jediná postava, která mě bavila byla ten Aliciin kamarád, který se stejně ztratil někde ve Vnitrozemí...
Lískový les byla úžasná polotemná kniha. Děj byl napjatý po celou dobu příběhu a ani na chvíli nenudil, avšak když se děj odehrával v lese byl trochu víc fantasy a zmatený ale to vůbec nevadilo protože tohle na té knize dodávalo to pravé "tajemno". Už se neumím dočkat až se přeloží ,,Příběhy z dalekého vnitrozemí"...
Dokud se děj odehrával v New Yorku, byl zajímavě divný. Tak nějak pro tohle město příznačně ujetý, s nádechem záhady, která si mě pomaloučku získávala. Ráda vidím mísení fantasy se reálným světem. Ovšem už tady byly určité skřípající pasáže. Ok, říkala jsem si, ještě nebudu soudit.
V lese Na půl cesty už jsem obracela oči v sloup, tak tohle je "tenhle" druh knihy... Bum, jsi v kouzelném světě, takže veškerá pravidla logiky padají. Hele, já se neskutečně ráda nechám unášet fantazií, ale ne tak, abych měla pocit, že mi dal někdo vypít lysohlávkový koktejl... A pak jsem prošla bránou do Lískového lesa. Chvílemi ten rauš nesouvislých obrazů protkala celkem slušná dějová linka, ale držet se jí mi dávalo zabrat. Buď jsem byla oslněna jasnou září nebo jsem se prodírala hustou mlhou. Nebo tu byla mlha, kterou - a teď přijde něco nečekaného - proťala oslnivá záře. Hm. Nemůžu se zbavit dojmu, že když dojdou autorovi rozumný argumenty, nastrčí do vyprávění magii. A proti té já nic nemám, ale musí být použita zkrátka v tu správnou chvíli, a ne když chybí důvtipnější nápad. Ukázala se tu spousta nakousnutých cizích příběhů, které byly odsouzeny k věčnému nedovyprávění. Nebavilo mě brodit se množstvím jakoby kouzelných momentů, které asi měly vykreslit atmosféru místa, ale byla to spíš obyčejná cukrová poleva, která se chtěla tvářit jako gurmánské labůžo ze sna malého jednorožce.
Na druhou stranu, potkala jsem i pár charakterů, se kterýma bych si na pintu ležáku zašla s chutí - třeba s Finchem nebo s Janet a Ingrid.
Škoda, pro mě je tenhle příběh snadno zapomenutelný.
S příběhem jsem měla velký problém - problém se začíst a vžít se do příběhu. Pokud mám tento problém, jde všechno do kopru. Celý příběh mi přišel takový krkolomný a kostrbatý. Kniha mne bohužel zklamala.
Velmi čtivá kniha. Měla jsem ji opět přečtenou za dva dny. A opět se mi moc líbila. ️
Lískový les vás oslní svým tajemnem a kouzlem. Vstoupíte do nového pohádkového světa, který vás nedokáže jen tak vyplivnout zpátky do skutečného světa. Budete ohromeni tím jak je to napsané.
Prolínají se zde dva světy, skutečný v podobě přelidněného New Yorku a toho tajemného, který se těžko hledá.
Tajemství je spojováno s knihou: Příběhy z dalekého Vnitrozemí, kde každý příběh má své poselství a svou druhou děsivou tvář, aneb kde nic není jak se na první pohled zdá.
Hlavní postavy jsou obě sympatické.
Pojďte se ponořit do příběhu Lískového lesa a odhalit nejen pravdu, ale i obohatit srdce o další příběh, který vás okouzlí.
4/5
Uplne nevim jak to hodnotit, v prvni polovine se doslova nic nestalo, ale tak nejak jsem cetla dal a neusinala u toho. Druha polovina, odehravajici se v Liskovem lese, Lese napul ceste a Vnitrozemi byla vic akcni, dokonce bych rekla i mistami strasidelni. Ale nejak si to cele nemuzu probrat. Zmenila osud ale jako spis mam vic otazek, nebo proste jsem to uplne nepobrala s tema Pribehama a minulyma a Pradlenou a tak. No prectu si i druhej dil, ale tahle kniha u me v knihovne nezustane.