Lískový les
Melissa Albert
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380314/bmid_liskovy-les-rWx-380314.jpg
3
292
292
Lískový les série
1. díl >
Fanoušci Sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti a Dětí krve a kostí se ztrácí v Lískovém lese... Sedmnáctiletá Alice a její máma strávily většinu Alicina života na cestě, s neobyčejnou smůlou vždy v patách. Když však Alicina babička, podivínská spisovatelka temných pohádek, zemře o samotě na svém pozemku—Lískovém lese—tu teprv Alice pozná, jak velkou smůlu může mít. Její máma je unesena bytostí, která tvrdí, že pochází z drsného nadpřirozeného světa babiččiných pohádek. Jediným vodítkem je vzkaz, který máma Alici zanechala: DRŽ SE DÁL OD LÍSKOVÉHO LESA. Aby Alice získala mámu zpět, musí se nejdřív vydat do Lískového lesa, a poté do světa, kde babiččiny pohádky začaly...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2018 , OmegaOriginální název:
The Hazel Wood, 2018
více info...
Přidat komentář
První myšlenka po dočtení byla: větší blbost jsem snad nečetla! Do půlky, kdy jsme ještě v reálném světě, se to ještě dalo. Postavy se sice chovaly divně, děj byl celkem o ničem, ale pořád čekáme na tu super pecku á la Alenka v říši divů nebo Harry Potter. Jakmile jsme se dostali do vytouženého lesa, všechno se zhroutilo a začalo se plácat. Jediné, co se mi líbilo, je pouze obálka. Škoda.
Příběh byl čtivý, ale ne tak zajímavý. Za mě průměrná kniha, dobré si ji přečíst, ale nečekejte nic velkého.
Přečetla jsem to vcelku rychle, příběh byl moc pěkný a z knihy jsem byla vcelku nadšená ale děj se táhnul jako pondělní dopoledne.
Dle recenzí jsem od knihy neočekávala mnoho, ale byla jsem překvapená. Mě se to prostě líbilo.
No...
Jsem moc ráda, že jsem si knihu nekoupila, ale půjčila v knihovně.
Nadchla mě obálka, která se vážně vyvedla.
O obsahu už to tak říct nemůžu.
Nevím, kdo má na tom zásluhu, ale buď autorka neumí dobře psát nebo překladatel špatně překládá a skládá věty. Anebo je to tak prostě napsáno schválně, kvůli nejasnému dospívání Alice... Nevím, ale i tak se mi to nelíbilo.
Za tím divným stylem psaní se určitě skrýval velmi podařený příběh. Ale tím, jak je to čtenáři naservírovano doposud, se, podle mého názoru, jedna docela o podprůměrnou knihu. Jestli jsem se tam měla někde bát, tak na to nedošlo. Jestli tam měla být nějaká kapitola napínavá, tak nebyla.
Hlavní hrdinka je od samého začátku dost protivná a nesympatická.
Finche jsem měla ráda, ale nelíbilo se mi, jak to s ním dopadlo.
Nelíbil se mi prakticky celý ten konec.
Ze začátku, cca 110 stran, jsem měla chuť knihu samým znechucením odložit.
Děj byl nepřirozeně tlačen vpřed a nebo byl náhle utnut.
Postupně se začalo něco dít, ale prostě to nestačilo.
Škoda...
No... Upřímně.
Nemůžu říct, že by autorka neuměla psát. Píše velmi dobře a celá knížka je fakt čtivá, utíká velmi rychle. Opravdu jednoduše vás vtáhne do děje.
Samotná myšlenka na svět, a celkově příběh, je skvělá. Bohužel její realizace má hned několik skulinek. První věc: plynutí času je v obyčejném světě a ve Vnitrozemí jiné, což přivádí hned několik zádrhelů a spoustu otázek, které bohužel v knížce zodpovězeny nejsou (většinou). A tak jsem zůstala s hlavou plnou nejasností ohledně jednotlivých úkazů. Nehledě na to, že mi některé z věcí přišli s celou tou záležitostí ohledně jiného plynutí času nemožné. Vlastně... největší část mých námitek se točí kolem této záležitosti.
Další, co chci namítnout, je hlavní hrdinka. Je celkem sympatická a oblíbíte si ji, ALE je impulzivní a náladová a na lidi kolem sebe je bezdůvodně hnusná a mnohdy se za to ani neomluví, nemluvě o tom, že se s tím nesnaží nic udělat. Prostě to jen bere jako hotovou věc, se kterou nejde nic udělat. Jako vážně?!
Taky mě strašně mrzí, že autorka nedala víc prostoru Ellerymu (nebo jak se píše). Měl fakt potenciál a ona ho prostě odepíše a ahoj, měj se. A vážně mi ve zbytku knížky chyběl.
Abych jen nekritizovala, samotné příběhy jsou moc zajímavé a pěkné. Koukala jsem, že by měla vyjít i samotná knížka právě se všemi 12? příběhy. Tu bych si ráda přečetla.
Bohužel pokračování už nejspíš číst nebudu.
Tahle knížka ve mně nechala smíšené pocity. Na jednu stranu se mi líbila ta temná atmosféra, která se napříč knížkou vznáší, na druhou stranu všechno, co jsem do teď napsala...
Já osobně mám takové ty temnější příběhy ráda, ale pokud vy ne, tohle není ani za nic pro vás! Je to vážně morbidní a kruté a temné. (Což cením, atmosféra té knížky je prostě pecka.)
Za mě je to průměr 2,5*/5*
Nějak se nemůžu rozhodnout, jestli to je pro mládež nebo spíš ne. Ale začalo to jako bezva mysteriózní fantasy, kde je něco pro dospělý a i něco pro děti. V tom aby se prase vyznalo, ale zároveň to nebylo vůbec špatný. Celkem originální a mělo to i dobrou tajemnou atmošku, kterou tenhle počin dokázal udržet až téměř do konce, ale něco tomu prostě chybělo.
Dočetla jsem to jen proto, že knihy neodkládám. Ráda bych řekla, že je to vážně kniha pro děti, ale nedovedu si představit, že by se dítě v tomto ději dobře orientovalo. Třeba ano, pro mě to byl přehmat.
Bohužel, mě to nebavilo. Ty dva příběhy byly dobré, ale jinak mě fakt nic nezaujalo. Postavy jsem si neoblíbila a nic mi to nedalo. Škoda. ????
Kniha, jejíž začátek se celkem táhnul, ale o to víc mě pak překvapila ta akce. Alice se od malinka ptá na svou babičku, jíž Lískový les patří a nikdo pořádně neví, kde je. Mamka ji pokaždé umlčí, že o tom nechce slyšet. Jenže Alici s maminkou pořád provází nevysvětlitelná smůla a musejí se pořád stěhovat, do chvíle, kdy přijde oznámení o babiččině úmrtí. Maminka Ella si oddechne, že už je to všechno za nimi, ale opak je pravdou. Alice jednou dorazí domů ze školy a mamka nikde, kam se jen poděla? Dozví se jen, že ji unesli ,,lidé z vnitrozemí". Samozřejmě ji nezbývá nic jiného, než se jí vydat hledat. Jenže to není tak jednoduché, kde se vlastně Lískový les nachází a dá se z něj pak dostat vůbec ven?
.
Kniha se mi moc líbila, stále nemůžu uvěřit, že jsem ji dočetla. Příběh, který vás vtáhne do děje a stáváte se Alicí, s kterou vše prožíváte. Rozhodně doporučuji!
Pořekadlo „nesuď knihu podle obalu“ naprosto platí nejen mezi lidmi, ale plně i u knih. Přesvědčil mě o tom právě Lískový les, jehož vazba vypadá zajímavě, obal slibuje nápaditý obsah. Nicméně na to všechno se nesmí dát, protože největším překvapením pro čtenáře bude asi to, že kniha není naplněna obsahově, ale je pouze plná příslibů.
První stránky nevyznívají zase až tak zle, zmíněné příběhy působí tajuplně a vypadá to, že putování s hlavní postavou Alicí za vyřešením toho všeho bude zajímavé, nicméně čtenář se musí prokousat přes třičtvrtě knihy, aby se konečně dostal do opěvovaného Lískového lesa, aby z něj ale taky hodně rychle zase vysvištěl ven. Nastíněné postavy (např. Dvakrát zabitá Kathrine, Tři Alice) nejsou příliš rozepsané, takže je z nich poznáno jen velmi málo (pokud vůbec), což je velká škoda. Asi nejvíce to shrnuje dotaz Alice a odpověď na něj: „A jak by to se mnou v příběhu vůbec dopadlo? – Na to se radši neptej.“ Věděla vůbec sama autorka, co s postavami, když příběh začala psát, nebo už se jí prostě nechtělo je víc rozepisovat? Totiž právě to tajuplné, to tolik připodobňované Harrymu Potterovi a Alence v říši divů totiž v knize naprosto chybí.
Respektive abych to uvedla na pravou míru – odkazy na Harryho Pottera v knize opravdu jsou, leckdy doslovné. Autorka to i sama zmiňuje v poděkování. Úplně si představuji, jak při tom mrká na své kamarády a myslí si, jak to tam všechno nandala. Nutno však dodat, že odkazy často působí naprosto zbytečně, mnohokrát jsou tam dány asi jen s láskou k Harrymu, protože v díle nedávají smysl a postupem knihy s jejich rostoucí mírou jsem byla naštvaná, protože to na mě působilo dojmem toho, že autorka se více věnovala vykrádání díla Rowlingové než vytvoření vlastního světa Lískového lesa.
Takže u téhle knihy se mi stalo, že jsem četla, putovala s Alicí a Ellerym, najednou jsme byli v lese, pak zase venku z něj a já ani nevěděla, co a jak a proč. Mnoho věcí mi chybělo, v knize prostě nebyli. Dílo rozhodně naznačuje, že má velký potenciál, ale autorka ho naprosto nevyužila. Také si myslím, že lidé, kteří knihu propagovali, hodně sázeli na připodobnění k Harrymu Potterovi (a jiným podobným knihám), protože jinak si neumím představit, na jakou skupiny by měli cílit s pohádkovým příběhem, který není dobře rozvedený.
No, já nevím...
Kniha mně rozhodně zaujala svou obálkou a tak jsem si řekla, proč to nezkusit.
Ze začátku mi přišlo, že si někdo spletl desky knihy a místo propracované fantasy tam nastrčil detektivku.
Nejvíce se mi příběh líbil tak uprostřed knihy, zbytek se mi zdál chaotický a nedomyšlený, jako by autorka děj tvořila tak nějak za pochodu, jak se jí to zlíbí.
Zkrátka jsem byla ráda, když jsem knihu dočetla, a vracet se k ní teda nebudu...
Na první pohled mě upoutal obal knihy, později i zápletka, ve které pohádkové postavy pronikají do skutečného světa. Poznamenaná finským podivnem jsem čekala úplně jinou fantas-magorickou jízdu. Určitě jde o čtivý a napínavý příběh, ale i když je knížka docela rozsáhlá, nedokázala jsem se zbavit dojmu, že postavy a námět si zasloužily trochu víc propracovat.
Nápad výborný, začátek knihy velmi slibný, ale pak to nějak přestalo fungovat. Autorka má nesporně fantazii, ale pokud vytvořím svět, který má svá vlastní pravidla a zákonitosti, musím čtenáře alespoň trochu zasvětit do toho, jak to celé funguje. Popravdě se mi místy zdálo, že to neví ani samotná autorka a prostě tam sází, co ji zrovna napadne. Přiznám se, že hlavně ke konci už jsem vůbec nechápala, co se děje, kde jsme, kdo patří ke komu a proč. Autorka napěchovala knihu zástupem celkem zajímavých postav, které ale zahlédneme jen z rychlíku. Např. postava Dvakrát zabité Katherine...čtenář za ní tuší skvělý příběh, který se ale bohužel nedozvíme. Knize by prospělo, kdyby autorka námět důkladněji rozpracovala, rozdělila jej do více knih a nesnažila se všechno nacpat do jedné.
Kniha je docela dobrá, a to docela je tam dost zásadní. Když sem to začal číst, tak mě překvapilo jak dobře se to čte, bylo to čtivé a atmosféra byla taková přijemně napjáta, až mystická. Bylo tam to něco tajemného. Když se tam objevil první náznak Vnitrozemí tak to pomalu upadalo ale pořád tam byli dost silný momenty. Ta pistol, zmizení, i ten příběh novinářky. Jop bylo to zajímavé, ale mohlo to být možna ke konci víc promyšlené no, možná tomu pak chybělo to něco. Ale závěr byl super. Takže 58%
Knížka mi přišla velice napínavá a dobrodružná. Vůbec jsem se od ní nechtěla odtrhnout a jenom číst. Lískový les vás pohltí až po uši a ukáže vám své úžasné tajemství.
Menší spoiler
Bylo mi velice líto že Alice nakonec neskončila s Finchem, ale co. Osud si to tak přál.
Naprosto perfektní. Byl to Ježíšek pro mého manžela, ale musela jsem ji přečíst. Napínavé (a to nejsem fanoušek Harryho Pottera), ale tato kniha mě bavila, vadilo mi, že musím spát, nebo jít vařit, protože jsem chtěla číst :) Jestli vyjde druhý díl a bude také tak napínavý, těším se.
Námět je zajímavý, zvláštní, originální. Příběh je plný knih, tajemna, děsů a kouzel. Chvílemi mi opravdu něčím připomínal Sirotčinec slečny Peregrinové a také Alenku v říši divů. Lískový les mě pohltil a bavil od první do poslední stránky. Více v mojí recenzi zde v záložkách - Veru, Knihy na cestách
Bohužel mě kniha zklamala. Neorientovala jsem se v ní, nezsžila jsem se s postavama a tím pádem mi bylo jedno co se stane. Kdyby knížka byla poloviční tak bude mnohem lepší, takhle to byl akorát jeden velký zmatek. Chápu ale, že má knížka hodně fanoušků.
Lískový les
Dokonalá obálka a skvělý, originální námět. A tady všechna pozitiva končí. Najdete tu velmi zmatené pasáže, které někdy ani nedávají smysl. Nelogické skoky ve vyprávění. Příběh má spoustu nejasností, které nejsou vysvětleny nebo dotaženy do konce. Postavy se chovají tak nějak strojeně. I z hlediska jazykového jde o silný podprůměr (je to jen překladem?). Vlastně jsem ji dočetla jen proto, že nerada odkládám knihu nedočtenou...