Listopád
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532047/bmid_listopad-65c9dd301a975.png
4
5424
5424
Co kdyby události roku 1989 postavily komunistický režim znovu na nohy? „Socialismus neskončil, socialismus trvá,“ mohlo by se v Československu roku 2019 zpívat u příležitosti oslav třicetiletého výročí potlačení prodemokratické kontrarevoluce. Alternativní historii uplynulých tří dekád prožívají hrdinové nového románu Aleny Mornštajnové, jejichž svět se od dob takzvané normalizace příliš nezměnil – a jestli přece, tak jenom k horšímu. Marii účast na listopadových demonstracích vynesla patnáct let v kriminálu, která strávila dohady o dalších osudech svého manžela, syna a dcery. Magdalena vyrostla v ústavu pro děti, jichž se rodiče označení za nepřátele režimu údajně zřekli a které se mají stát novými komunistickými kádry. Přesto se ty dvě jednoho dne setkají – a ten okamžik ovlivní zbytek jejich života... Nový román nejčtenější tuzemské autorky si pohrává s alternativní verzí moderních českých dějin, ilustrovanou tragickým příběhem obyčejné rodiny.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2021
,
OneHotBook
Interpreti: Eva Elsnerová , Veronika Khek Kubařová , Vilma Cibulková
více info...
Přidat komentář
Drsné. Hrozné. Děsivé. Poučné.
Asi nejemotivnější kniha, kterou jen kdy četl.
Obdivuji A..Mornštajnovou, jak dovedla tak děsivé téma napsat. Tolik emocí, pocitů
Romány, které se věnuji tématu druhé světové války jsou obdobným tématem. Stejně jako fašismus i komunismus a obdobné ideologie, které jsou schopné a ochotně manipulují lidskou mysl - měly by se zakázat!!!!!
Hodně drsné psyché. Po prvních kapitolách jsem neměl chuť číst dál, ale vydržel jsem. Úžasně popsané zlo, které bohužel není ještě odvráceno. V současném světě stéle hrozí...
Bez pochyb jedna z nejsilnějších knížek, co jsem četla. Odporný režim, navíc ve světle aktuálních událostí a nálad ve společnosti, na mě těžce dolehl. Všudypřítomná šeď, podezíravost, napjatá atmosféra, těžké osudy, které jsou ale tak reálné. S takovým zhnusením jsem četla snad jen Kladivo na čarodějnice.
Pět hvězdiček jak vyšitých a Mornštajnová si mě definitivně omotala kolem prstu.
Drsné čtení.. nikoliv fyzicky drsné, ale psychologicky ano. Představa, co by bývalo také mohlo nastat po listopadu 1989 je skoro děsivá, naštěstí je skutečnost taková jaká je, i se všemi nedostatky a chybami je to pořád lepší než chmurná vize knihy
Ačkoliv jsem si že začátku nemyslela že mne tato kniha chytne, opak byl pravdou. Pomalejší rozjezd vynahradit další kapitoly, kde to do sebe nakonec krasne zapadlo. Kniha nutí k zamyšlení, jak by to tady mohlo vypadat, kdyby to v 89tem roce nedopadlo a po jejím docteni jsem ještě raději, že tady máme svobodu.
Je to úplně něco jiného než od Aleny M. známe, je to utopie, jak by Českoslovenkso dopadlo kdyby Sametová revoluce nedopadla, tak jak dopadla, kdyby tu pořád zůstal komunismus, jak by se nám žilo, co by s námi režim udělal.
Obsah - prolínají se tu dva popisy příběhu, jeden Marie zvané Maji, která se dostala za účast na listopadových demostracích do vězení na 15 let. Máme tu i druhý příběh Magdaleny zvané Magdy, dívky která vyrůstá v Ozdravovně 17.listopadu 1989 pro děti, které nemají rodiče a režim ji zajistí kvalitní výchovu a vzdělání, z těchto pasáží mrazí snad ještě víc než z vězěnských, co umí diktatura udělat s dětskou duší, jak si umí vychovat své nasledovníky bez protestování, samozřejmě se tyto dva osudy časem protnou. Nazvala bych to takovým českým Příběhem služebnice, dostáváme se dějově skoro do dnešní doby, která není, jak ji známe, mobilní telefony mají jen vyvolení, internet je taky pro pár vládních elitářů, vláda tvrdě drží lidi od všch novodobých technologií, aby se nedostali k žádným informacím a nemohli je zpracovat dle svého chápání, vše je servírováno, jak diktatura potřebuje. Lidé žijí v panelových domech, o nic se pořádně nepečuje, nestará, čtou Rudé právo, jde z toho na člověka plíživá tíseň, strach a šedivost.
Jsou tam shodné atributy s dobou covidovou např. zákaz vycházení, zastrašování lidí, omezování. Zkrátka je to život, který bychom nechtěli žít, ale stačilo málo a mohli jsme ho žít, asi tak žijí lidé třeba v Severní Koreji, z jejíž historie autorka také čerpala.
Skvělá kniha , vděčnost za to, že je to jenom fikce , a že můžeme žít ve svobodném světě
A vlastně proč ne právě takhle ... Dobré pro zamyšlení o době, která nebyla hezká, ač se tak někteří stále tváří a s nostalgií vzpomínají. Nevzomínejte, přemýšlejte.
Do všech příběhů ve všech knihách Aleny Mornštajnové jsem se vždycky vcítila, a ani tento román nebyl výjimkou. Román Listopád je velmi smutná kniha, kde jedinou útěchou je, že se takový příběh v nedaleké minulosti nikdy nemohl stát. Listopád rozhodně stojí za přečtení.
Námět díla je zajímavý a kniha velmi čtivá. Očekávala jsem však propracovanější myšlenky, eskalaci příběhu, větší hloubku, autorčino zpracováno je v tomto ohledu spíše ploché a jednoduše plynulé.
Spojení přehnané představivosti o 50. letech minulého století, Sovětském svazu a Severní Korei dohromady vyústilo až v prapodivný mišmaš a snahu o českou verzi díla 1984.
Kniha se mi hrozně líbila. Úplně si dokážu představit, že by to takhle opravdu mohlo být. Při čtení mi běhal mráz po zádech, jak osudy jednotlivců dokáže ovládat moc, proti které nejde moc bojovat.
Krásná kniha se zajímavým (smutným) tématem, nad kterým jsem nikdy neuvažovala.
Párkrát jsem si poplakala.
Knihu všem s radostí doporučím.
Zajímavý námět, co by se stalo po roce 1989, kdyby vše dopadlo jinak. Příběh dost děsivý. Knihy od autorky jsou sice čtivé, ale jde z nich obává, smutek a člověk se nechce smířit s tím, že někde může takový život být.
Kniha měla opět silný příběh, děsivé... Nicméně byla taková ucajdaná a nedařilo se mi pořádně se začíst.
Do knížky jsem se nějak nezačetla, ale jako četbu v rozhlase jsem to dala se zaujetím. Coby - kdyby....... A že by, pokud by to tehdy v listopadu jaksi nedopadlo, mohlo následovat to, co autorka v příběhu předkládá, o tom není pochyb....
Audio ČRo: Kupodivu kniha, u které už u mě Mornštajnová naráží. Asi je tady problém v té budoucnosti, která šla udělat tak, že ani nešlo o budoucnost. Jenže pak by to byla jen další sentimentální retroslátanina, kterých do roka vyjde padesát.
Výborně odvyprávěný velmi drsný příběh. A sakra uvěřitelný. To mi na tom přišlo to nejlepší a současně pěkně děsivé. Máme neskutečné štěstí, že to je jen fikce a tehdy to dopadlo, jak to dopadlo.
ČRo za 1.
Bohužel mě kniha nijak výrazně neoslovila. Námět je rozhodně zajímavý, ale to zpracování příliš rozředěné, jako kdyby bez života (ale třeba to byl záměr vzhledem k tématu). Byla to moje první kniha od této autorky, tak jí ještě někdy zkusím dát šanci s nějakou jinou knihou, ale tohle prostě nebyl můj šálek :)
Štítky knihy
dopisy česká literatura političtí vězni rok 1989 cenzura železná opona komunistický režim pečovatelský důmAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Kdo se narodil už do demokracie, tak nezná jak bylo předtím. Jak to mohlo dál pokračovat, máme tu napsáno. Naštěstí se to nestalo. Nicméně nejsem z knihy moc nadšená, Hana se mi líbila o hodně víc.