Listy do neba
Ava Dellaira
Začalo sa to úlohou na hodine angličtiny: Napíšte list niekomu, kto už nežije. Laurel si vybrala Kurta Cobaina, idol svojej sestry May. Zomrel mladý, rovnako ako ona. Laurel sa nápad zapáči a čoskoro má plný zápisník listov známym i menej známym osobnostiam, ako je Janis Joplin, Amy Winehouse, Jim Morrison a ďalší. Ani jeden z nich učiteľke neodovzdá. Spočiatku píše o bežných problémoch – nástupe na strednú školu, nových priateľstvách, prvej láske, o živote v rozpadnutej rodine. Napokon sa v nich zverí aj so svojím najväčším trápením, krutou skúsenosťou, ktorá ju poznačila na celý život. Stalo sa to v čase, keď na ňu mala May dozerať. Sestra bola pre Laurel stelesnením krásy a šarmu, no ak sa má zbaviť výčitiek a pochmúrnych myšlienok, musí si uvedomiť, že May mala aj svoje chyby.... celý text
Romány Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2015 , Yoli (SK)Originální název:
Love Letters to the Dead, 2014
více info...
Přidat komentář
Půlku knížky jsem hlavní hrdinku nenáviděl, byla taková dětská, tupá, úplně vymletá … Až nějak v půlce, kdy se dostává do týnejdžrovskejch problémů s první láskou, víc se rozpovídá o smrti svojí sestry, tak to do sebe nějak zapadlo a mělo to ten nádech Johna Greena, takovej ten smutnej, co se táhne celym dějem a v tu chvíli mě to začalo bavit. Spíše pro mladší ročníky okolo patnácti let.
V knížce nám Lauer odkrývá své kostlivce ve skříni. Přitom člověk začne přemýšlet o těch svých.
Knihu jsem nedočetla, protože mi byl cizí způsob psaní.
Celé je to psané rozmou dopisů, kdy děvče píše, co se jí stalo. Když jsem neznala lidi, kterým psala, nic moc mi to neřeklo.
I May měla svoje chyby. A Laurel chtěla být neustále jako ona. Ve všech dopisech jsme si mohli přečíst jak by skvělá, úžasná, krásná. Heh. U konce už mě to vážně otravovalo.
Hlavní hrdinka, Sky, a další její kamarádi / kamarádky, mi byli šíleně nesympatický. Vůbec jsem nechápala jejich myšlení, celkově mi postavy prostě připadali divné.
Co se mi ovšem líbilo, byl nápad. Byl super, jen by to ovšem mohlo mít lepší zpracování. A to je taky jediné plus na té knížce, která se mi moc nelíbila. Docela zklamání, i když jsem od ní toho ani moc nečekala.
krásný obálka knihy. Nicméně děj byl takový průměrný a docela se vše táhlo ke konci. Nepřišlo mi to ani nijak extra čtivé jak jsem si na začátku myslela že bude. To, že byla kniha psaná na dopisy vlastně nemělo takový efekt jaký jsem předpokládala, že bude.
Tahle knížka se mi od začátku líbila. Oceňuji nápad napsat celou knihu v dopisech, navíc autorčin styl psaní mi byl opravdu sympatický, a tak se to četlo skoro samo.
Co se příběhu týče, tak byl někdy tochu nudný, ale jindy zase ohromně zajímavý. Nechala jsem se vtáhnout mezi řádky, dozvěděla se nějaké zajímavosti o zahraničních celebritách a tuhle neobčejnou love story si užila, i když o kluky tam ani tolik nešlo, jak jsem nakonec zjistila.
Obálka je podle mě fakt skvělá. Moc se mi líbí.
Knížku bych doporučila, je to celkem oddechovka a pro holky podle mě fajn.
Tak když jsem s ní začla, po několika stránkách jsem jí odložila.. vrátila jsem se k ní asi po měsíci. A náhle! Vtáhla mě do děje, naprosto mi učarovala. Laurel má tak krásný myšlenky, a tak hrozný věci se jí staly.. naprosto chápu, že se stále nemůže vyrovnat se smrtí sestry, to je snad jasný. Byla u toho a vinu svádí na sebe.. ale čím víc se jí snaží podobat, tím horší to s ní je. Staly se jí hrozný věci.. moc mě mrzelo, co se dělo v autě.. moc mě mrzí, že se to děje běžně.. každopádně byla kniha napsaná krásně, má v sobě všechny emoce, a všechny jsem je cítila. Nemohla se svěřit nikomu, proto se začala svěřovat do dopisů.. Na konci mi i slzička ukápla. Laurel se se vším smířila, snažila se to být ona. Vše bylo tak, jak to mělo být. Knihu s čistým svědomím mohu doporučit.
Kniha mě velice zaujala svojí obálkou a anotací. Měla jsem od ní velká očekávání, která se bohužel úplně nenaplnila.
Příběh byl zajímavý a byl napsaný velmi čtivě, ale přišlo mi, že se točil stále kolem toho samého. Hlavní hrdinka je zhroucená ze smrti své sestry, stále se lituje a něco si vyčítá a když má konečně možnost se někomu svěřit, začne brečet a není schopná se vymáčknout. A takto je to v celé knize stále dokola.
A i když mě Lauren neskutečně štvala, líbila se mi myšlenka, kterou kniha přinesla. Takže přečtení rozhodně nelituji, ale pro příště bych rozhodně zapracovala na celkovém provedení.
Dovolím si citovat Gayle Formanovou: "...kniha mi zlomila srdce a jednotlivé kousky zase slepila dohromady." Tolik myšlenek jsem v jedné knize snad ještě nepostřehla. Ať už jsou to myšlenky týkající se lásky, života, rodiny, všechny jsou tak upřímné, tak ryzí. Je to opravdu jedna z mála, možná dosud jediná, o které mohu říct, že na ni dlouho nezapomenu, budu se k ní vracet a nedokážu o ní přestat přemýšlet.
Knížka mě už šokovala od samého začátku. Mladá holka píše dopisy zesnulým lidem? No panebože, měla jsem z té knížky strach. Dlouho jsem tu knížku odkládala a vždycky si přečetla jenom jeden dopis. Na úplném začátku mi nepřišla tolik zajímavá, ale potom se rozjel děj a její příběh. Z ustrašené holky se stala trochu víc viditelná a silnější slečna. Knížka mě pohltila a já se od ní nemohla odtrhnout.
Na knihu jsem se moc těšila a když jsem začal číst měla jsem nejspíše, až moc velké očekávání.
Ano nápad to je hezký, ale nějak mi byla nepříjemná hlavní hrdinka. Nejen, že se v dopisech někdy až moc litovala, ale také jsem si na ní nemohla najít něco hodně sympatického.
Na konci příběhu to byla předvídatelná lovestory.
Nejspíše by jsem si knihu už nepřečetla. :(
Moc se mi líbil námět knihy... tím myslím psát dopisy pro někoho slavného ikdyž ,mrtvého... samotný příběh je smutný, čtivý, a plný nemocí. Obálka je moc krásná a poutavá.
Po pravdě kvůli špatné recenzi mé kamarádky jsem se bála číst tuto knihu. Naštěstí jsem si jí i tak koupila a kniha opravdu stojí za to! Jedna z nejlepších knížek jakou jsem četla! :) Určitě doporučuji, v knize naleznete snad vše. Knížka je čtivá a napsaná zajímavou formou dopisů. Přečíst se dá klidně za den. :)
Tak do půlky mi přišlo, že se v knize moc neděje a že jen těží z toho, že hlavní postava píše dopisy již zesnulým známým osobnostem. Pořád jsem si říkala, kde je nějaké vodítko, které ty dopisy propojuje. V půlce knihy přišel zlom, víc se odhaluje minulost hlavní postavy a nemilé detaily, začíná to dávat víc smysl a souvislost a má to větší spád. Člověk se s tím čtením tak nepáře jako na začátku, protože ho zajímá, co bude dál, co ještě není odhaleno a čte jak o život (teda aspoň já). Nakonec mi kniha dala nečekaný a silný zážitek.
Knížka je tenká, ale četla jsem ji dlouho. Rozdělení na dopisy její čtivosti nepřidává. Dopisy jsou sice zajímavý nápad, ale jinak knížka zase tak originální není. Víme, že se něco stalo, ale nevíme přesně co. Celá knížka je jen natahování čtenáře, který chce odpověď. Stejný princip jako Mluv, Odpusť mi. Megan,... Ale na druhou stranu tam byly pěkné myšlenky, bavila mě tam Nirvana, bylo to takové pěkné okořenění. Takže ve finále průměr.
Čtivé, zajímavé, ale čekala jsem od příběhu daleko více... Mne, bohužel, nijak srdečně nezasáhla.
Knihu jsem si půjčila od kamarádky. Ze začátku mě moc nenadchla, ale v polovině jsem se do toho ponořila. Zajímavě napsané ve formě dopisů. Knížku jsem si zamilovala a doporučuji všem :).
No, jako knihu jsem si koupila převážně kvůli obalu...:D a bylo to ponaučení, že už to více dělat nemám. Příběh mne moc nezaujal, takový ponurý,...nic moc.
Překvapilo mě, jak moc se mi tahle knížka líbila....bavilo mě hledat si informace o lidech, kterým byly dopisy adresované....protože když si to podkreslíte tou správnou hudbou, těmi správnými slovy, tak ten text v knížce dostává další rozměr...