Listy do neba
Ava Dellaira
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/269181/bmid_listy-do-neba-fhl-269181.jpg
4
660
660
Začalo sa to úlohou na hodine angličtiny: Napíšte list niekomu, kto už nežije. Laurel si vybrala Kurta Cobaina, idol svojej sestry May. Zomrel mladý, rovnako ako ona. Laurel sa nápad zapáči a čoskoro má plný zápisník listov známym i menej známym osobnostiam, ako je Janis Joplin, Amy Winehouse, Jim Morrison a ďalší. Ani jeden z nich učiteľke neodovzdá. Spočiatku píše o bežných problémoch – nástupe na strednú školu, nových priateľstvách, prvej láske, o živote v rozpadnutej rodine. Napokon sa v nich zverí aj so svojím najväčším trápením, krutou skúsenosťou, ktorá ju poznačila na celý život. Stalo sa to v čase, keď na ňu mala May dozerať. Sestra bola pre Laurel stelesnením krásy a šarmu, no ak sa má zbaviť výčitiek a pochmúrnych myšlienok, musí si uvedomiť, že May mala aj svoje chyby.... celý text
Romány Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2015 , Yoli (SK)Originální název:
Love Letters to the Dead, 2014
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha mě rozbila na několik kousků a zase postupně je slepila dohromady. Tahle věta je i na obálce a tuhle knihu nejlépe vystihuje. Není to napsaný jako úplně klasický tuctový příběh s nulovou zápletkou a hlavním jiskřením mezi dvěma hlavními hrdinami. Tato kniha ukrývá strašně moc příběhů a emocí.
Vrhneme se hezky na plusy
+ Kniha, která mě po dlouhé době chytla a přečetla jsem jí dříve než za měsíc
+ Komplikovaně, ale hezky napsané postavy
+ Příběh se psal v dopisech, tudíž to nekončilo kapitolami, ale dopisy osobnostem, kteří už jsou dávno mrtvý
+ O životě, možná popisuji děj, ale plusem téhle knihy bylo, že vždy vše není růžové a život je prostě strašně nespravedlivý.
+ O tom, že vždy vše nemusíme zvládnout sami
+ Kniha nabytá emocemi
Mínusy se dají v knize bohužel najít a jimi jsou
- Občasné nelogické chování postav
- Snažení se někomu podobat
Snad někdy u další recenze vaše Lucka Ld.
Když člověk ztratí něco, co je mu hrozně blízký, tak s tím ztratí i sám sebe,
Jak se začnete bát jedné věci, vyděsí vás toho ještě mnohem víc.
Krása je pravda, pravda je krása" / Toť vše, co víš, a co je vědět třeba.
S člověkem nejvíc zamávají dvě věci - když je v nebezpečí a když ho někdo zachrání.
Pravda je krásná bez ohledu na to, co pravdou je. I když je děsivá nebo zlá. Je to krása, jednoduše protože to je pravda. A pravda je zářivá. Pravda dělá člověk sebou samým.
Slovama nejde vyjádřit spousta věcí.
Přítel je někdo, kdo vám dá úplnou svobodu být sám sebou - a hlavně vás nechá něco cítit nebo necítit nic. Přijímá to, jak vám v jakoukoliv chvíli je. Tak vypadá opravdová láska - nechat člověka být, jaký opravdu je.
Knížka byla celkem náročná na čtení. První půlka kniha mě dost děsila. Nechápu zařazení knihy do žánru pro děti a mládež. Myslím, že by spíš většině mládeži uškodila. Ale jinak to vyl silný příběh s ponaučením.
Knížka byla krásná, dojemná. Říkala jsem si že mě nic nerozbrečí ale ten konec....Donutila mě zamyslet se nad hodně věcmi. Všem doporučuju.
Kniha se mi objevila náhodou doma s objednávkou dalších knih. Netušila jsem co mám čekat ale stejně jsem měla v plánu pustit se do nějakých z Young Adult. Už od pohledu se mi líbila obálka tak jsem dala knize šanci a nelituju. Celá kniha je psaná formou dopisů, kdy se čerstvá středoškolačka pomocí dopisů vyrovnává s velkou ztrátou. Kniha je moc pěkně napsaná, dobře se čte, děj rychle utíká. Lauren zažívá běžné starosti puberťáků. Občas se objevují absurdnosti, ale je to americká mládež tak jsem to přešla :) Knihu určitě doporučím dceři, která víc odpovídá cílovce. Přesto jsem i já knížku přelouskala za pár dní.
Člověk, který mi tuto knihu vybral, věděl, že se mi bude líbit. Kniha se mi velmi líbila, donutila mě se nad ní pořádně zamýšlet. Souhlasím ale s tím, že se Laurel místy pokoušela svou sestru napodobit. Často se taky nezachovala správně, místy se možná chovala i hloupě, ale to prostě k ději patří. Chápu její trápení, a kdybych v ději účinkovala, snažila bych se jí pomoci. Jinak se mi líbil styl kapitol jako "dopisů," které opravdu putovaly až na konec světa.
ČV na téma nešťastné lásky byl pro mě oříšek a tak jsem si nechala poradit od knihovnice, musím jí pochválit, že mi vybrala dobře. Žádná slaďárna a hned při prvních dopisech (Kurtovi Cobainovi, Jimi Morrisnovi, Janin Joplin) se mi tedy trefila do noty.
Knížka je psaná pouze ve formě dopisů adresovaných slavným osobnostem, což je velmi zvláštní. Ač jde o dopisy, tak mají příběh i přímou řeč. Bohužel se zde vyskytují skoky z přítomnosti do minulosti, které často nebyly pořádně oddělené.
Bohužel mi nesedla ani hlavní hrdinka. Laurel se totiž snaží svou sestru napodobit a možná i nahradit. Nevidí, že ani její sestra nebyla tak dokonalá, jak si ji pamatuje.
Kniha se snaží řešit vážná témata, bohužel jich v knížce bylo až moc. Jen tak z paměti jsem jich napočítala asi sedm. Díky tomu nebyla témata pořádně rozebrána, navíc se některá v příběhu ztrácela.
Knížku bych doporučila všem, kteří si chtějí přečíst něco napsané zvláštní formou.
Nejprve sem si myslela ze mě kniha nebude bavit ,ale po par stránkách jsem ji přišla na chuť. Zajímavé téma knihy. Forma jak je kniha psaná me bavila.
Ani nevím, kde pořádně začít, protože to bylo naprosto úžasný. Příběh je psaný pomocí dopisů slavným osobnostem, které už bohužel nejsou mezi námi. Vždy máte spojitost proč si Lauren vybrala právě tuto postavu. Kromě toho, že jim vypráví, co aktuálně prožívá, tak vzpomíná na svou sestru a zážitky s ní.
Tohle činní knihu naprosto originální a neobvyklou.
Nesmím opomenout i úžasné myšlenky, které knihu provází a kromě běžných věci, zde máme i právě problémy v lásce. Řešení, jak něco přijme společnost, odcizení rodiny, nekomunikace a v poslední řadě i to, jak různí lidi vnímají stejnou osobu úplně jinak.
Přesněji v knize je tohle ohledně May, kdy její mladší sestra Lauren v ní má vzor a některé věci nevidí a něco naopak zase nechce vidět.
Jak už víte, tak miluju vývoj postavy. Který i když se někomu může zdát nepatrný, tak u Lauren je. I její vnímání vůči celému světu se postupem knihy změní. Pozná, že pravý přátelé nemají potřebu se ptát a počkají, až se svěří sama.
Rozhodně to není jednoduché čtení, protože si myslím, že to ve vás zanechá naprosto rozervané srdce a rozporuplné pocity. Ale i tak ji mohu jen a jen doporučit, protože má doopravdy úžasnou hodnotu pro různé věkové kategorie.
Takže až vám tato kniha zlomí srdce, tak mi neváhejte napsat
5/5
Moc se mi líbil nápad napsat knihu v dopisech, bylo to originální a četlo se to skoro samo.
V knize je dost postav a podle mě jsou skvěle napsané. I když mi nebyli všichni sympatičtí, tak jsem všechny (až teda na Laurelinu mámu) dokázala pochopit.
V knize je spousta zajímavých myšlenek a spousta velice důležitých témat, a přitom na mě žádné z nich nepůsobilo, že by tam bylo vložené nějak na sílu.
Na konci knihy je i seznam míst, kam se můžou čtenáři obrátit, pokud by s něčím potřebovali pomoci, jako Linka bezpečí, Česká asociace pro psychické zdraví a podobně.
Ta kniha mi zlomila srdce a ač jsem to nečekala, opravdu mě zasáhla.
V průběhu čtení jsem se dostala do mini čtecí krize. Nakonec jsem se knihou prokousala a... nebyla vůbec špatná! Velmi zajímavá forma psaní, zatím jsem to ještě nikde neviděla.
Hlavní hrdinka mi občas lezla na nervy, ale kol a kolem... poměrně silný příběh. Nečekejte od toho ale něco vyloženě srdceryvného. Šrám na srdci vám po dočtení asi zůstane, ale rozhodně to vaše srdce nerozláme na kousíčky :)
Tak tahle kniha mě dostala. Laurel mi už od prvních řádků přišla zajímavá a moc hodná holka. a asi jí přeberu kluka, Skye jsem si taky moc zamilovala, stejně jako Tristana a ostatní postavy. Tohle je prostě nezapomenutelná knížka.
Ze začátku jsem tomu moc nedávala, přece jen už nepatřím do věkové skupiny hlavní hrdinky a některé její kousky (a jejích kamarádek) mi přišly opravdu šílené. Zhruba do poloviny jsem z Laurel šílela - příšerně mě deptalo to její idealizování mrtvé sestry. Pak se to ale nějak začalo obracet a stejně jako začala Laurel chápat, že život jde dál i bez sestry, která zdaleka nebyla tak úžasná, jak si myslela, tak i já jsem pochopila, že v tom příběhu nejde ani tak o to, co se tam děje, jako o to, co prožívá člověk, kterému zemře někdo drahý. Vlastně ani pořádně nevím jak, ale zdálo se mi, jako bych prožívala stejné emoce - vztek a frustraci na začátku, smíření a klid na konci.
Půjdu v hodnocení proti proudu, ale nemůžu jinak. Kniha i když se dotýká vážných témat mi nepřišla nějak dojemná, brečet se mi nechtělo ani jednou a to brečím u knížek dost. Žádná z postav mi nepřirostla k srdci, většinou jsem jejich chováním byla zmatená nebo znechucená. Skoro celou knížku jsem čekala na nějaký zvrat, který se nedostavil.
Co se mi líbilo byl nápad s dopisy, ten oceňuji, ale v průběhu knihy mi tam začal spíš vadit, protože jsem neznala jedinou z osobností které Laurel psala.
Za mě 2,5*
Po dočtení téhle knížky jsem nebyla schopná říct, jestli se mi knížka líbila nebo nelíbila a měla jsem z ní hodně rozporuplné pocity.
Začala bych asi tím, co se mi na knížce opravdu hodně líbilo. V první řadě to, že je plná krásných citátů a myšlenek. Ještě mnohem víc se mi líbila forma knížky, která je úplně celá psaná v dopisech. Musím říct, že nápad psát dopisy mrtvým slavným osobnostem mi přišel skvělý, originální a mnohdy i zajímavý.
A teď už k těm negativům. Největší problém jsem měla s postavami. Nenašla jsem v knížce snad žádnou postavu, která by mi přirostla k srdci. Hlavní hrdinka Laurel mi přišla ufňukaná (vím, že jí umřela sestra a určitě ji to hodně poznamenalo, ale tohle mi přišlo už trochu moc). Nejvíc ze všeho jsem na ni chtěla začít křičet, ať už se konečně někomu svěří. Vedlejší postavy mi také nebyly sympatické.
Knížka se věnuje vážným tématům, takže mi z ní občas bylo smutno a úzko, ale převažovaly pocity, kdy jsem byla znechucená tím, co se tam děje a občas i znuděná. Už jen to, že jsem tak tenoučkou knížku četla víc než týden o něčem vypovídá.
Závěrem bych chtěla říct, že knížka není špatná a určitě se najde spousta lidí, kteří ji budou milovat. Ale já mezi ně bohužel nepatřím. Myslím si, že už jsem četla mnohem lepší knížky s podobným tématem.
2,5/5⭐️
Nádherný příběh, tak smutný, ale tak krááásný. Ukápla mi slza. Pět hvězdiček a doporučují si přečíst, u mě putuje do oblíbených. Kniha, kterou jsi přečtu zas a znova.
V jednu chvíli jsem byla opravdu dojatá, tam někde na konci, ale jinak jsem se do čtení musela nutit. Styl psaní mi taky úplně nesedl a postavy taky ne. Přesto jsem u některých věcí byla zvědavá na pokračování, a tak jsem to celé dočetla.
Knížka začíná s tím, že hlavní hrdinka a její spolužáci dostanou za úkol ze začátku školního roku od své učitelky na angličtinu a literatury, aby napsal dopis někomu kdo zemřel. Lauren si vybírá Kurta Cobaina, známého hudebníka, který skonal stejně mladý jako její sestra May. Z toho úkolů, se však nakonec pro ni stane taková osobní terapie, kdy píše dalším a dalším osobnostem, kteří již nejsou mezi živými a ji osobně něco na jejich životě zaujalo nebo připomnělo něco z jejího života.
Kdy nám čtenářům pak již dále popisuje svůj vlastní příběh a my se prostřednictvím dopisů a jejich vzpomínek dozvídáme, jak ji minulost ovlivnila, jak hledá samu sebe a hlavně, jak se vyrovnaná se smrtí své sestry. Můžu jen dodat, že se v této knížce Lauren stala mojí hrdinkou, kdy jsem jen čekala, jak vše skončí a co se vlastně s její sestrou stalo. Kdy jsem já sama zakončila tuto knížku z dopisem, adresovaný právě této knižní postavě Lauren.