Láskyplné dopisy jsou zajímavým nahlédnutím do pracovního i osobního života manželů Benešových. Beneš píše ze zahraničí zejména o tom, jak probíhala různá jednání a paní Hana zase podává manželovi zprávy, co se děje doma, např. jak tráví své dny v lázních, o svém kontaktu s Alicí Masarykovou nebo jak pokračuje stavba domu v Sezimově Ústí. Vzhledem k odloučení se v korespondenci nutně objevují i domluvy, kdo kdy přijede, kde se manželé opět setkají atd. Možná spíše než vlastní obsah dopisů zaujme čtenáře vzájemná úcta a láska, která je z každého dopisu cítit.
Svědčí o tom například tato upřímná slova paní Hany:
"Obětí jest, že Tě ztrácím každou chvíli a na tak dlouho a že život jest tak kratičký."
"Jest tak zdravé u Tebe všecko, silné a krásné. Tvé city, Tvé myšlenky - jako celá Tvoje práce. A já cítím, jak jest třeba děkovat Bohu za to, že jsi - a mé srdce jest naplněno pokorou a vděčností."
Z jejích slov cítíme, jakou byla svému manželovi pevnou oporou:
"Těším se, až budu zase s Tebou v blízkosti Tvé práce, myšlenek a plánů."
"Já jsem šťastna Tebou a vším dobrým, účelným, bystrým a krásným, co stále děláš."
"Jsem šťastna, že nám Bůh dal jít a poznat cestu pravdy, lásky a zásad a jsem klidna."
Eduard Beneš ukončuje své dopisy láskyplně např. slovy "Vzpomínám na Tebe denně s láskou, a těším se mnoho na návrat. Líbá Tě Tvůj Eda"
Knížku korespondence vhodně doplňují fotografie ze života manželů Benešových.
Knížka stojí za přečtení - doporučuji. (Snad jediné, co bych si dovolila vytknout k jejímu zpracování jsou vysvětlivky až na konci knihy. Vzhledem k tomu, že jsou četné vysvětlivky snad ke každému dopisu, bylo bylo snad vhodnější je umístit na příslušné stránky dolů - při četbě nepříjemně ruší, že čtenář musí neustále listovat dozadu).
Láskyplné dopisy jsou zajímavým nahlédnutím do pracovního i osobního života manželů Benešových. Beneš píše ze zahraničí zejména o tom, jak probíhala různá jednání a paní Hana zase podává manželovi zprávy, co se děje doma, např. jak tráví své dny v lázních, o svém kontaktu s Alicí Masarykovou nebo jak pokračuje stavba domu v Sezimově Ústí. Vzhledem k odloučení se v korespondenci nutně objevují i domluvy, kdo kdy přijede, kde se manželé opět setkají atd. Možná spíše než vlastní obsah dopisů zaujme čtenáře vzájemná úcta a láska, která je z každého dopisu cítit.
Svědčí o tom například tato upřímná slova paní Hany:
"Obětí jest, že Tě ztrácím každou chvíli a na tak dlouho a že život jest tak kratičký."
"Jest tak zdravé u Tebe všecko, silné a krásné. Tvé city, Tvé myšlenky - jako celá Tvoje práce. A já cítím, jak jest třeba děkovat Bohu za to, že jsi - a mé srdce jest naplněno pokorou a vděčností."
Z jejích slov cítíme, jakou byla svému manželovi pevnou oporou:
"Těším se, až budu zase s Tebou v blízkosti Tvé práce, myšlenek a plánů."
"Já jsem šťastna Tebou a vším dobrým, účelným, bystrým a krásným, co stále děláš."
"Jsem šťastna, že nám Bůh dal jít a poznat cestu pravdy, lásky a zásad a jsem klidna."
Eduard Beneš ukončuje své dopisy láskyplně např. slovy "Vzpomínám na Tebe denně s láskou, a těším se mnoho na návrat. Líbá Tě Tvůj Eda"
Knížku korespondence vhodně doplňují fotografie ze života manželů Benešových.
Knížka stojí za přečtení - doporučuji. (Snad jediné, co bych si dovolila vytknout k jejímu zpracování jsou vysvětlivky až na konci knihy. Vzhledem k tomu, že jsou četné vysvětlivky snad ke každému dopisu, bylo bylo snad vhodnější je umístit na příslušné stránky dolů - při četbě nepříjemně ruší, že čtenář musí neustále listovat dozadu).