Listy v lahvích
Stanislav Komárek
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45863/bmid_listy-v-lahvich-rSL-45863.jpg
4
4
4
Vždycky je otázkou, zda vůbec činit něco takového, jako je souborné vydání novinových sloupků a příbuzných textů, navíc v tomto případě již ve druhém svazku (první bylo Sloupoví aneb Postila, Dokořán, Praha 2008). Sloupek je útvar krátkodechý, v typickém případě se druhého dne i s celým listem smačká a hodí do koše. Stanislav Komárek se ale vždy při svém psaní snaží, aby jeho texty obsahovaly i něco jiného než obvyklé radosti čtenářů novin: líčení hlouposti mocných a chyb, které udělali. I při souborné redakci nelze odstranit skutečnost, že každý ze sloupků je jako dopis v láhvi: je jaksi do sebe uzavřený a je určen k samostatnému čtení odděleně od jiných.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2019 |  Česko na křižovatce |
| 2020 |  Doba koronavirová |
| 2012 | Intelektuál ve veřejném prostoru |
| 2011 | Hlavou zeď 2011 |
| 2012 | Muž jako evoluční inovace? |
"Když člověk cestuje, vidí, jak relativní je náš obraz světa, který si ve střední Evropě pěstujeme … Není více mylný než ten, který si pěstují třeba v Pekingu, v Rijádu nebo v New Yorku. … každý region má své lokální pravdy … tak třeba, řekněme, že Freudova psychologie je nejpřesvědčivější ve Vídni, zato v Praze už méně. A v Hongkongu vůbec“
(z rozhlasového rozhovoru se Stanislavem Komárkem)
Pan Komárek je biolog, esejista, spisovatel, filozof ... těch přídomků by se asi našlo i víc, každopádně, je pro mě hodně zajímavá osobnost. Bloguje, píše články a různě se vyjadřuje k spoustě aktuálních témat.
Říká, že naše lidské společenství se dostalo do takového stupně své existence, nebo složitosti, kdy už pomalu nejsme schopni všechny ty, ještě stále rychlým tempem se zesložiťující, jevy pojmout a hlavně … porozumět jim, a tak je jednou z největších bolestí naší technické civilizace 21. století … „ztráta kontextů“ … k tomu si pak samozřejmě musíme přidat (jako další spíš nechtěnou přidanou hodnotu) … až zarážejícím způsobem narůstající „relativizaci“ … všeho. Dneska si už jen stěží můžete říct, že jste našli jediné, správné řešení, či vysvětlení pro nějaký problém, jev, nebo situaci, a dost těžko se hledá i řešení nebo vysvětlení obvyklé, či alespoň přijatelné :-).
Pan Komárek je tak trochu renesanční člověk, nebo alespoň si myslím, že se o něm dá říct, že jeho způsob uvažování do značné míry kontextový je, … totiž, on dokáže, při promýšlení svých vyjádření, ať už v esejích, nebo článcích, využít ohromnou škálu informací z nejrůznějších oborů, a uvést je do souvislostí. Je pravdou (z mého opravdu subjektivního pohledu), že relativizaci se nevyhne ani pan Komárek :-) – není zas tak složité najít argumenty hovořící proti jeho názorům a postojům, argumenty, které zas relativizují jeho postoje vyvozené z kontextu, tak, jak si je vyvodil autor, a které někdo další posuzuje jinak, prostě se dá s panem Komárkem v mnohém polemizovat, ale o to tu vlastně vůbec nejde.
Texty – eseje, které máte možnost si v téhle knížce přečíst se vyjadřují k různorodým tématům, a pan Komárek v nich prostě zaujímá svůj vlastní, osobitý postoj v literárním útvaru, který mu naprosto sedí, je v něm doma a číst jeho eseje je minimálně zajímavé, každopádně, když se mi do rukou dostane některá z autorových knih, já po ní určitě sáhnu, protože vím, že to bude příjemně strávený čas se zajímavými podněty.