Lituji, minuli jsme přistávací dráhu
Stephan Orth
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/212965/mid_lituji-minuli-jsme-pristavaci-drahu-212965.jpg
4
45
45
Autoři, redaktoři SPIEGEL ONLINE, posbírali bezpočet čtenářských zážitků a humorných i méně humorných příběhů, jejichž vznik má společného jmenovatele – létání a vše, co s ním souvisí. V historkách, v nichž nechybí situační ani slovní komika a zároveň nám při jejich čtení lehce běhá mráz po zádech.... celý text
Přidat komentář
V současné době je sice zdravější necestovat, ale přečíst si tuto úžasnou knížku s humornými kuriozitami z kokpitu je naopak přímo žádoucí, neboť, jak známo, smích léčí.
Příspěvky jsou skutečné historky čtenářů zaslaných na výzvu jedné německé redakce. Ukazují, jak piloti a letušky zvládají běžné i méně běžné situace svého pracovního života s humorem, někdy doslova šibeničním. Jsou zde snad stovky drobných příhod, u kterých jsem slzela smíchy. Ty z kapitoly o přistání mne bavily nejvíc a protože k dnešnímu dni se něco veselého hodí, tak pár perliček vybírám :-)
---
Po tvrdém přistání v Římě se z kokpitu vesele ozvalo: "Dámy a pánové, to jsem nebyl já, ale druhý pilot."
---
Když naše letadlo velmi tvrdě dosedlo na plochu - bylo to nejdrsnější přistání, jaké jsem v životě zažil - stevardka zavtipkovala: "Až opustíte letadlo, můžete díky našemu kapitánovi hledat svoje zavazadla na přistávací dráze číslo pět!"
---
Když jsme přistávali ve vrtulovém letadle na letišti v kolumbijském Medelínu, na které se špatně nalétá, vyzval nás pilot: "Modlete se, prostě se jenom modlete!"
---
Po extrémně tvrdém přistání ve Frankfurtu a kapitánově poznámce, že jsme trefili Frankfurt na milimetr přesně, poznamenal soused za mnou: "Ach, to bylo přistání? Já myslel, že nás sestřelili."
---
Po obzvlášť tvrdém přistání našeho stroje v Berlíně nám stevardka oznámila: "Dámy a pánové, zůstaňte, prosím, na svých místech, než kapitán zastaví u brány to, co zbylo z našeho letadla."
---
Přestože jsem se občas dost zasmála,čekala jsem trochu víc vtipných historek. I když bych spoustu hlášek z této knihy v letadle slyšet nechtěla.
Kniha se dá doslova shltnout. Opravdu zábavné čtení.
Než jsme přistáli na Mallorce, prolétali jsme temnou nocí a naprostou mlhou, když sebou letadlo nakrátko škublo. Skoro všichni pasažéři začali tleskat, jelikož se domnívali, že jsme dosedli. Vzápětí se ozval v reproduktorech kapitán:"Děkuji za potlesk, ale je poměrně běžné, že před přistáním vysouváme podvozek."
Když jsme v srpnu letěli z islandského Akureyri nad severním Atlantikem do Grónska, posádka vypnula po varování pro jistotu levý motor a obrátila stroj zpátky. Vrchní stevardka si poté zapnula sáčko, nasadila si lodičku, předstoupila před pasažéry a řekla: "Lidi, není absolutně žádný důvod k obavám, ale jedno vám mohu doporučit: modlete se, modlete se, modlete se!" Nato rozdala všechny sladkosti a nápoje, které ještě zbyly v palubním baru, a dodala: "Pokud se zničehonic ocitnete na kraji tunelu s jasným světlem na konci - nevstupujte do něj!"
Pobaví :) Ale spíš jsem u toho myslela na to, jaké to pilotování vlastně musí být. Po všech těch zážitcích, které jsem si v knížce přečetla mě polila nová vlna respektu k těmto lidem.
Rozhodně bychom po přistání měli tleskat častěji (zn. pokaždé)
Kniha je jakýmsi okénkem do světa létání, specifická je bezesporu tím, že pohled na cestování vzduchem zde není podán optikou těch nejpovolanějších, tedy pilotů a dalších leteckých pracovníků, nýbrž samotných pasažérů, kteří tu poměrně barvitě a bez příkras líčí své příhody při cestě letadlem. Jednotlivé příběhy dokážou přesvědčit o tom, že leckdy mohou dosti nevinné hlášky posádky, které byly z její strany původně zamýšleny jako vtip, vyvolat u cestujících nevídanou paniku, stejně jako neuvážené oznámení pilota. Občas si však nějakou tu ironickou poznámku přisadí i sami cestující. Musím říci, že u některých příhod jsem se opravdu pobavila, avšak při představě, že bych v letadle sama seděla, by mi takové poznámky nejspíše vtipné nepřipadaly. Struktura knihy, byla velmi přehledná, všechny příspěvky byly navíc pečlivě rozděleny do příslušných kapitol, dočtete se o perličkách spojených s technickými problémy, se startem a přistáním, včetně dalších situací. Kniha naplnila má očekávání, byla čtivá a na ten malý rozsah se toho do ní vešlo celkem dost, nebyla jen komická, ale i poučná.
Perfektní. Nejlepší čtení do letadla, ale bacha na hlasitý smích, který z vás nekontrolovaně vypadne. Super oddechovka.
Úplně boží kniha plná legračních příběhů četných pasažérů leteckého provozu. U knihy jsem se smála tak hlasitě až se na mě lidi otáčeli z otazníkem v očích. Rozhodně doporučuji.
Velmi zábavné čtení! Pokud ještě někdy poletím, bude tato kniha nezbytnou součástí mého příručního zavazadla.
Nahlédla jsem do ní v knihkupectví a smála se na celé kolo... :-D Asi si ji tam půjdu dočíst.
Nenáročná kniha Lituji, minuli jsme přistávací dráhu je souborem historek a příhod čtenářů německého periodika Spiegel. Obsahuje několik přehledných kapitol, uvozených krátkým blokem textu, dále volně přechází do souboru tématických příhod a zakončena je krátkým populárně naučným textem. Nejedná se o náročné čtení. Kniha neobsahuje žádné technické složitosti. Jejím účelem je hlavně čtenáře pobavit a odreagovat a vybrala si za svůj cíl oblíbené odvětví letectví. Je však třeba počítat s kolísavou kvalitou jednotlivých příspěvků. Dřívější vydání knihy spojené se specifickým německým humorem jsou v knize také znát. Ale pokud dáte titulu šanci a při jeho čtení nebudete příliš kritičtí, máte vcelku ideální čtení třeba i na dovolenou.